24.11.2013 19:06


Po šifrách pátralo v Blansku přes sto lidí

Autor: Marie Jahodová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Šifry poschovávané po celém Blansku hledalo v pátek více než sto účastníků sedmého ročníku šifrovací hry Megbolondul. Čtyřčlenné až pětičlěnné týmy v ní měly za úkol rozluštit deset zpráv a do jedné hodiny ranní dojít do cílového stanoviště.

Audio

    Eva Lysoňková mluví o Megbolondulu.
         
    Autor: Marie Jahodová

Festival Rajbas v Blansku nenabízí jen přednášky, promítání a workshopy, ale také trochu adrenalinu. Již posedmé připravili jeho organizátoři šifrovací hru Megbolondul. Po jejích stopách se vydalo dvacet šest přihlášených týmů.

Tým Másla na pochodu luští třetí šifru. Foto: Marie JahodováJe osm hodni večer a po Blansku už dvě hodiny pobíhají skupinky lidí s baterkami, bloky a propiskami. Tým s názvem Másla na pochodu zrovna luští v blízkosti nemocnice třetí nalezenou šifru. Tou je prapodivný jízdní řád s názvem Tři v jednom. Pokud by podle něj řidiči chtěli opravdu jezdit, asi by nebyli nadšení. Na to, aby dorazili na některé zastávky včas, by totiž potřebovali stroj času. „Vždyť to je úplně jasný, přeskládáme ty časy tak, aby bylo možné je stihnout, pak zjistíme, jaké jsou mezi nimi rozdíly, a z toho třeba něco vyjde,“ popisuje právě svůj nápad člen týmu Petr Sládek. Jenže po půl hodině počítání stále nic nevychází.

„To nemá smysl, zas tu budeme mrznout dvě hodiny,“ uvažuje Petr a vytahuje nápovědu. Ke každé šifře dostal tým jednu. Ani po jejím přečtení však čísla nezačala dávat smysl. „Půjdeme sednout do Devítky, ne?“ navrhuje Luboš Rek. Postávání u nemocnice totiž není žádnou výhrou. Většina týmů tu sedí na chladné zemi, a kdo není vybaven, nejspíš se moc nezahřeje. „To víš, že jo, zase do hospody. Nakonec skončíme jak vloni ve vinárně,“ odpovídá mu Eva Lysoňková, jediná dívka Másel na pochodu. Tým se ale nakonec přesunuje o ulici výš a usedá na zahrádce místní restaurace. 

Eva Lysoňková luští šifru. Foto: Marie JahodováZatímco se Luboš vydává dovnitř pro pivo, další dva členové týmu Míra Martinek a Libor Čermák pokračují v luštění. „Hele, tohle dává smysl,“ říká najednou Libor a ukazuje na první slabiky v názvech zastávek. A opravdu, když neberou v potaz počáteční písmena, ale jen další dvě, dávají dohromady spojení „nafukovací kánoe“.

Másla na pochodu při přečtení indicie hned něco napadá. „To snad ne! Oni nás klidně vyšlou někam na řeku,“ směje se Petr. Tým ale pořád neví kam se vydat. Následuje dvouhodinové luštění, jehož výsledkem je jedno další slovo – schody, ale část šifry stále schází.

„Máme schody a nafukovací kánoi. To může být buď u splavu, nebo u přehrady,“ uvažuje Míra nad mapou Blanska.  Teplota klesá a Eva se zahřívá teplým čajem z termosky. „Tak půjdem na přehradu, je to blíž a já tady jinak zmrznu,“ přemlouvá Eva úspěšně kluky. Její nápad se po chvilce cesty vyplácí. Pod přehradou postávají další tři týmy. „Chachá! Trefili jsme to,“ jásá Eva a Míra ji obratem krotí. „Neraduj se tak hlasitě, nemusí všichni vědět, jak nám to dalo zabrat,“ směje se.

Část vítězného týmu Spící Volové. Foto: Marie JahodováČtvrtá šifra je o hodně kratší než předchozí. Jmenuje se Podivná a jsou v ní přeházená písmena. Některá jsou vzhůru nohama, další převrácená doleva či doprava. „Nevykašlem se na to? Už teď jsme o dvě šifry dál než loni,“ uvažuje Míra a Petr vytahuje záchranné gumové medvídky.

Na řadu přichází další nápověda. Tentokrát říká víc než minule, ptá se, jak jsou vidět písmena v polském zrcadle. Odkazuje tak na známou šifrovací tabulku polský kříž. Petr hádanku rozluští do pěti minut. K páté šifře však tým přichází až po půlnoci, a šance na dokončení Megbolondulu do organizátory určené jedné hodiny je tak mizivá.

„S tím že dorazíme do cíle ani nepočítáme. Chodíme si hru užít a pobavit se. Rok co rok se taky snažíme dojít dále než vloni,“ vysvětluje Eva. Příště chtějí Másla na pochodu dosáhnout šesté šifry, u páté se totiž tým letos rozchází. „Ráno vstávám v šest, stejně už se vyspat nestihnu,“ vysvětluje Luboš a loučí se s ostatními.

Je jedna hodina a v cíli se ještě nikdo neobjevil. „Však oni přijdou,“ uklidňuje přítomné jedna z organizátorek Iva Šotnarová. Její slova se naplňují ani ne o čtvrt hodinky později, kdy do cíle vchází první tým s názvem Spící Volové, a stává se tak vítězem sedmého rořníku blanenské šifrovací hry Megbolondul. Ulice Blanska pomalu opouští poztrácené skupinky, které po náročném večeru čeká už jen horký čaj a teplá postel.

Klíčová slova: šifrovačky, šifry, Blansko, hra, Rajbas, Megbolondul

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.