20.03.2018 12:33


Pijeme silnější pivo, už není jen k zahnání žízně, řekl prezident svazu minipivovarů

Autor: Filip Kříž | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V Česku stále roste počet minipivovarů, ročně asi o padesát, zaniknou přitom nejvýš dva. Celkem jich je na čtyři stovky a vaří mnoho pivních stylů. I pro ně je ale nejvýznamnější český ležák, nejlepší se dělá v Jihlavě. A festival minipivovarů v Brně má budoucnost. I to řekl Stisku Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Jan Šuráň se pivu z minipivovarů věnuje dlouhodobě.

Brno - V Brně se na začátku března jako součást veletrhu SALIMA uskutečnil druhý festival minipivovarů. Jeho součástí byla i valná hromada, na níž došlo k projednání mnoha bodů. O dva týdny později se na hradě Zvíkov sešli zástupci 151 minipivovarů, které soutěžily o titul v mnoha kategoriích. Co důležité se na obou akcích událo a jaké jsou nejnovější trendy ve světě piva zodpověděl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Na začátku března se na brněnském výstavišti uskutečnil v rámci festivalu SALIMA druhý ročník festivalu minipivovarů. Byl v něčem odlišný?

Byl úplně jiný. Minule museli lidé kupovat další lístek, i když měli vstup na SALIMU. Tentokrát byl v ceně a vstupné bylo symbolické. Díky tomu byla účast více než dvojnásobná, přišlo přes pět tisíc návštěvníků. Ukazuje to, že má brněnský festival minipivovarů dobrý potenciál.

Kolik minipivovarů se festivalu zúčastnilo?

Mělo jich být přes padesát, nakonec kvůli zimě přijelo 48 pivovarů s více než 100 druhy piva.

Na festivalu se sešla i valná hromada svazu. Jaké nejdůležitější body se projednávaly?

Došlo na přijímání nových členů. Jako svaz klademe důraz na to, aby minipivovar projevil opravdový zájem. To znamená, že ho jeho zástupci představí a sdělí, proč mají zájem být členy. Zamítli jsme pět z 22 žádostí, protože se zástupci neomluvili, ani nepřijeli. Druhým důležitým bodem bylo zavedení certifikací pro sládky, což si přáli sami členové svazu.

Proč?

Minipivovary vznikají jako houby po dešti a každý druhý člověk, který sotva vystudoval, se označuje za sládka. To se nelíbí zejména sládkům, kteří se oboru věnují třeba dvacet let. Být sládek neznamená jenom umět vařit pivo, ale dodržovat etiku, mít pokoru k pivu. Z toho vznikla potřeba odlišit opravdové sládky, což by měl dokázat právě certifikát svazu.

V čem samotný certifikát spočívá?

Při jeho udělení se hodnotí vzdělání, délka praxe, publikační činnost, zahraniční praxe nebo získaná ocenění na festivalech. Celkem je kritérií asi osm. Jsou obodována a o certifikát může požádat každý, kdo dosáhne alespoň sto bodů. Poté rozhodne „rada starších“, což je pět renomovaných a zkušených sládků, jestli žadateli certifikát udělí. Pokud žadatel neplatí faktury a má problémy s kolegy, může získat klidně tisíc bodů, a certifikát nedostane.

Co stávající členové svazu? I jejich sládkové musí o certifikát požádat?

Ano. Každý, kdo chce certifikát získat, si o něj musí zažádat. Členem svazu může být i minipivovar, který pivo vaří půl roku a jeho sládek nemá žádné vzdělání.

Nejvíc se vaří ležák a IPA

V Česku se vaří nejrůznější typy piv.

V pátek 16. a sobotu 17. března se na Zvíkově konala 12. Jarní cena českých sládků, což je největší degustační soutěž minipivovarů v Evropě. V čem byla specifická?

Poprvé byla soutěž rozdělena na dva dny. Osmdesát certifikovaných degustátorů, hlavně sládků a odborníků, kteří se pivu věnují a píší o něm, ochutnalo 639 vzorků piva. Letošní ročník byl klidnější, degustátoři byli umírněnější.

Které pivovary byly nejúspěšnější?

Tradičně mnoho cen získal Létající pivovar Falkon ze Žatce a Zámecký pivovar Frýdlant. V nejvýznamnější kategorii, český světlý ležák, zvítězil Jihlavský radniční právovárečný pivovar, který je známý spíše svrchně kvašenými pivy typu Ale. Kategorií bylo celkem osmnáct, někteří vítězové jsou poměrně překvapiví.

Je některá z kategorií, která by dominovala?

Nejvíce vzorků bylo v kategorii českého ležáku, a to 152. Velký zájem je také o piva IPA, kterých bylo přihlášeno přes osmdesát. Aby se pivovar prosadil v jedné z těchto kategorií, musí vařit opravdu špičkové pivo.

Objevilo se nějaké speciální, netradiční pivo?

Zajímavá byla některá ochucená piva, například růžová pšenice nebo ibiškové pivo.

Účastnily se jarní ceny i zahraniční pivovary?

Přijely pivovary ze Slovenska, pivovar Wywar navíc získal jednu z cen. Uvažujeme, že příště pozveme i některé zahraniční minipivovary.

Mohou se tedy účastnit i minipivovary, kteří nejsou členy svazu?

Ano, soutěž je otevřená všem minipivovarům.

Jaké má členství ve svazu výhody?

Organizujeme různé semináře a školení, pivovarům poskytujeme právní servis. Dozvědí se od nás technologické novinky, s některými organizacemi máme vyjednané slevy. Členové tak ušetří například za slad, chmel a pivní sklo. Členství stojí ročně tři tisíce, ale při využívání slev může pivovar ušetřit i dvacet tisíc.

Český ležák je nejpitelnější

Nejdůležitější informace o českých minipivovarech.

Kolik je v České republice minipivovarů? Trvá ještě jejich rozmach?

Nyní asi čtyři stovky. Přesné číslo nikdo neví. Ale neustále přibývají, ročně se otevře asi padesát nových minipivovarů, zaniknou maximálně dva.

Existuje nějaké území, kde je jich nejvíce?

Ano, největší hustota minipivovarů je na Ostravsku.

Kolik z těchto pivovarů je členy Českomoravského svazu minipivovarů?

Přibližně třetina, nyní evidujeme 131 členů.

Co se děje s minipivovarem, když hodně vyroste a stane se pivovarem průmyslovým?

Pak ho slavnostně vyloučíme z našeho svazu (směje se). Občas se to stane, nedávno nás opustil pivovar Koníček, již dříve pivovar Únětice. Někteří členové mají k hranici 10 tisíc hektolitrů poměrně blízko a brzy nás přerostou (10 tisíc hektolitrů je maximální povolená roční výtoč pro minipivovar, pozn. autora). Je to například Zámecký pivovar Frýdlant, stane se to i pivovaru Raven, který není naším členem.

Jaké jsou nejnovější pivní trendy?

Oblíbené jsou barrel aged piva, tedy silná piva, která dozrávají v sudech po whisky nebo červeném vínu. U nás méně výrazný je trend „kyseláčů“. Ty jsou pro českého spotřebitele natolik cizí, že zde výraznějšího úspěchu nedosáhnou. Například v Itálii nebo Spojených státech jsou taková piva v módě.

A co je český ležák? Má potenciál proniknout do celého světa?

Myslím si, že český ležák je stejně nejpitelnější pivo. U nás bude vždy nejvýznamnější, je to dáno i klimatickými podmínkami. I ve světě je o náš ležák zájem. Loni jsme byli v Belgii na festivalu netradičních piv, a největší zájem vzbudil tradiční český dekokční ležák. V řádu několika let by mohla jít na export polovina českého piva.

A co pivo obecně? Mění se nějak jeho pozice mezi českou veřejností?

I u nás je patrný vyšší zájem o silnější a dražší piva. Vypijeme ho stejné množství, namísto „desítky“ se ovšem pijí spíše ležáky. U minipivovarů začínají bodovat silná piva jako Imperial Stout, která mají i deset procent alkoholu. Zároveň s příchodem minipivovarů přestalo být pivo pouze nápojem do hospody. Mnoho lidí ho volí pro slavnostní příležitosti, existuje početná skupina „pivních turistů“, kteří pro ochutnání nového piva jedou přes celou republiku. Pivo z minipivovarů se dostává i do kaváren a lepších restaurací, kde ho pijí zejména mladší generace.

Otázka na konec. Jak u nás bude vypadat pivní trh v nejbližší době?

Budou se prohlubovat stávající trendy. Republika se nenafoukne, pít se bude pořád stejně, nejdůležitější zůstane český ležák.

 

Klíčová slova: pivo, minipivovar, výstaviště, ležák, IPA, SALIMA

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.