07.04.2011 23:51


Petr Dvořák: Nejsem přítelem razantních změn

Autor: Václav Bažant | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Omezování přebytečné byrokracie, nové formy výuky či zavedení školného. Taková jsou témata, kterými se bude zabývat budoucí rektor Masarykovy univerzity. Na tento post kandiduje i Petr Dvořák.

Kandidát na rektora Petr Dvořák ve své pracovně v bohunickém kampusuBrno – Nového rektora Masarykovy univerzity zvolí akademický senát už 18. dubna. O své názory na aktuální témata týkající se univerzity se podělil jeden z kandidátů Petr Dvořák.

V programovém prohlášení píšete o takzvaném proaktivním náborovém systému, který se zaměří na získávání odborníků pro univerzitu. Jak si takový systém představujete?

Je to věc, jež nám chybí. Nestaráme se dostatečně o lidi, kteří něco dokázali. Přitom by to univerzitě mohlo nesmírně prospět. Uvedu příklad. Akademik se vrátí po nějaké době z ciziny, kde úspěšně pracoval na určitém projektu. Je to odborník v dané oblasti a my bychom měli vytvořit dostatečně lákavou nabídku, aby se rozhodl na naší škole dále působit. Každá instituce, která chce růst a rozvíjet se, musí být aktivní ve vyhledávání vhodných odborníků. Nelze spoléhat na náhodu.

Do značné míry tedy záleží na vlastní iniciativě jednotlivých pracovníků. Taková věc se dá ale těžko nařídit.

Samozřejmě, osobní iniciativa zde hraje roli. Hlavně starší pracovníci si uvědomují, že musí pro domovskou instituci pracovat i nad hranice oboru. Striktně se taková věc nařídit nedá, ale lze takto nastavit náborový systém. Ve světě jde o běžné praktiky. Zaměstnanci vědeckých pracovišť a univerzit vyjíždějí na zahraniční cesty s konkrétními instrukcemi, jak postupovat v případě, že najdou vhodné adepty k naverbování.

Jak se dá na takové adepty zapůsobit?

Nutná je určitá strategie. O dobré lidi je pranice. Začít můžete třeba tím, že ukážete univerzitu i sebe sama v co nejlepším světle. Zanedbatelná samozřejmě není ani otázka platu. Jsou to postupy, které fungují už i v České republice. A pro nás je české prostředí důležité. Odborníky nemusíte hledat jen v zahraničí. V současné době je v našem hledáčku i Praha. Spousta talentů v hlavním městě nenajde uplatnění. Pak není těžké přetáhnout takové lidi k nám do Brna.

Podle vašeho dřívějšího vyjádření zatím není vhodná doba pro zavedení školného. Co vás k tomuto názoru vede?

Zavedení školného by nemělo předejít svůj vlastní vývoj. Nejprve je nutné rozčlenit univerzity. Je potřeba jednotlivé školy roztřídit do skupin, aby student věděl, za co bude utrácet peníze. Stát už určité podmínky dělení nastavil, zatím ale nejsou dostatečně široké. V zásadě proti školnému nejsem. Až se univerzity rozčlení podle kvality, nastane čas o něm uvažovat.

Často se mluví o nutnosti omezit zbytečnou administrativu. Jak byste se s tímto problémem vypořádal vy?

Těžký oříšek. Je pravda, že o tom každý mluví. Spousta věcí by se však mohla zhroutit, kdybychom začali plošně škrtat. Domnívám se, že omezení administrativy spočívá především ve zvýšení výkonnosti. Všichni totiž nejsou odborníci na svém místě. Je potřeba úředníky trénovat, kontrolovat je. Univerzita by pak mohla jít příkladem i státnímu sektoru. Na administrativu se musí tvrdě. Přistřihnout jí křídla.

Prosazujete zavedení inovativních způsobů výuky. Co si pod tím mají lidé představit?

Chybí nám určitý mezioborový pohled. Kdyby se více spolupracovalo mezi fakultami a využívaly se zkušenosti z jiných oborů, univerzitě by to jen prospělo. Vše je hlavně o lidech. Dále je nutné dbát na to, aby kantor byl nejen odborník ve svém zaměření, ale také schopný pedagog. Na druhou stranu si uvědomuji, jak je těžké skloubit vlastní odbornou činnost s vyučováním. Právě proto by univerzita svým kantorům měla častěji vycházet vstříc a v tomto ohledu jim pomoct.

Jak hodnotíte současný vědecký přínos Masarykovy univerzity akademické i veřejné sféře?

V tuto chvíli jej hodnotím jako velký. Z průzkumů vychází Masarykova univerzita velice dobře, i když to může někoho překvapit. Válcujeme dokonce některé čistě vědecké instituce, což je pro školu výborná vizitka. Samozřejmě je stále co zlepšovat. Myslím si, že univerzita by se měla hlasitěji vyjadřovat k relevantním otázkám v českém prostředí.

Jaké konkrétní změny byste chtěl v první řadě dosáhnout po svém případném zvolení do funkce rektora?

Nejsem přítelem razantních změn. Nejdříve je nutné se detailně seznámit se všemi skutečnostmi. Nejde ihned provádět nějaké velké šarády, rušit pracoviště či rovnou propouštět. Velkou otázkou pro příštího rektora bude rozhodně nakládání s přidělenými finančními prostředky.

Klíčová slova: rektorské volby, Petr Dvořák, nábor odborníků, Masarykova univerzita

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.