05.05.2012 17:07


Pět možností, jak se už na studiích finančně připravit na budoucnost

Autor: Michal Cagala | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Mladý člověk je na studiích i po nich odkázán většinou na finanční pomoc rodičů či na krátkodobé brigády. Pokud však již při škole pracuje, může si část peněz odkládat a zajistit se tak na budoucnost.

Studenti vysokých škol často působí jako ti, kteří nemají peníze a kteří z brigád stačí sotva doplnit příspěvky od rodičů. Najdou se ale i takoví, kteří při studiu už pracují, a místo utrácení v klubech a na koncertech se snaží našetřit peníze na horší časy nebo na rozjezd kariéry po studiu. Tito plánovači mohou využít několik možností, jak své peníze více či méně bezpečně uložit a v případě potřeby i rychle vybrat. 

„Momentálně uvažuji o spořícím účtu nebo termínovaném vkladu. Studenti by se měli zajistit na budoucnost, i kdyby měli spořit jen po stovkách,“ myslí si dvacetiletá studentka Mendelovy univerzity v Brně Klára Héniková.

Někteří studenti již spořící účty mají a o bezpečné uložení svých úspor se aktivně zajímají. „Spořím si na spořícím účtu mBanky,“ říká jednadvacetiletý student politologie na brněnské Masarykově univerzitě David Mikulášek. ,,Úrok je tam nízký, ale zase si mohu peníze předčasně vybrat,“ vysvětluje.

Valná většina dotázaných studentů ale jiný než bankovní účet nemá a peníze si spoří na něm. Druhá část nespoří vůbec a peníze si nechává doma. „O speciálních možnostech spoření jsem nikdy nepřemýšlela. Peníze si šetřím doma do pokladničky,“ říká dvacetiletá studentka francouzského jazyka na Masarykově univerzitě Michaela Krejčířová.

Přitom student má nepřehledné možnosti, jak své peníze bezpečně uložit a případně i zhodnotit. Zde je pět těch nejběžnějších.

1)      Běžný studentský bankovní účet

Asi každý student má svůj bankovní účet a kreditní kartu. Všechny banky v České republice nabízejí různé výhody pro studenty do šestadvaceti let, jako jsou vedení účtu a kreditní karta zdarma, nebo levné či úplně bezplatné kontokorenty, které umožňují studentům si na určitou dobu, většinou jednoho měsíce, vybrat více peněz, než na účtu mají. Běžné typy studentských účtů ale nabízejí velmi nízké úrokové zhodnocení, u ČSOB je to 0,01 procent, Komerční banka nenabízí úrok žádný.

2)      Spořící účet

Bankovní domy poskytují svým zákazníkům u spořících účtů možnost rychlého a snadného uložení peněz, které jsou navíc kdykoli k dispozici. Výhodou pro studenty je právě možnost předčasného výběru uložených peněz. Situace, kdy je člověk na studiích odříznutý od dosavadních finančních prostředků se pak dá vyřešit krátkodobým sanováním z tohoto účtu, než se zase najde nový zdroj peněz. Nevýhodou takového spořícího účtu je jeho nízký roční úrok. Nejvyšší úrok pro spořící účet nabízí nové a malé banky typu Airbank, mBank či Zuno, které shodně nabízejí 2 až 2, 5 procenta. Ani takto vysoký úrok pak nepostačí na pokrytí reálné inflace, která průměrně meziročně činí 4,6 procent. Kvůli zvyšování DPH a růstu cen potravin či energií se navíc očekává i její nadprůměrný růst.

3)      Termínovaný vklad

Pokud student plánuje dlouhodobější spoření, například na budoucí rozjezd podnikání, či na nové bydlení, pak řada bank a spořitelen umožňuje vložit si peníze termínovaným vkladem. To znamená, že klient nemá možnost předčasně, většinou dříve než za pět let, peníze vybrat a použít. Velkou výhodou je ale vysoký úrok, který umožňuje nejen pokrytí inflace, ale dokonce i vlastní zhodnocení peněz. Banka Unicredit nabízí jeden z nejvyšších úroků – celých pět procent. To vše přitom za velmi malého či žádného rizika, se kterým se naopak mohou setkat investoři do podílových či penzijních fondů nebo akcií.

4)      Stavební spoření

Nejběžnější spoření, kterým mladý člověk na studiích disponuje, je stavební spoření, které mu ovšem nejčastěji platí rodiče. Pokud by sám chtěl student uložit své příjmy do tohoto typu spoření, rozhodně na tom moc peněz nevydělá a je omezován přísnými podmínkami. Aby měl student nárok na příspěvek od státu, který je v současné době dva tisíce korun ročně při uložení nejméně dvaceti tisíc. Zhodnocení je pak průměrně v prvním roce 10 procent, v pátém dvě procenta, v desátém jen jedno procento a pak už dokonce pouze půl procentní zisk. Tento typ spoření se tedy nejvíce hodí, pokud ho již student má dlouhodobě zavedený. Spořit na něj z vlastní kapsy a ne pouze z příspěvků rodičů, se vyplatí jen pokud se blížíte k cílové částce.

5)      Zlato a státní dluhopisy

Zlato je považováno za nejstabilnější a nejjistější komoditu na trhu, do které může i obyčejný člověk investovat své úspory. Je velmi málo závislé na fázích ekonomického cyklu a lze jej použít jako prostředek k uchování financí i v dobách válek či krizí. Cena zlata je nicméně velmi vysoká a růst žlutého kovu není bezpečně zaručen. Nelze přesně počítat se zhodnocením úspor ani s pokrytím inflace. Oproti tomu velmi bezpečným investičním prostředkem mohou být nově vydávané státní dluhopisy. Podle ministra financí Miroslava Kalouska budou vydány státní dluhopisy až v hodnotě dvaceti miliard korun. Česká republika je jako ručitel investicí velmi stabilní. Garantuje všem investorům stejný úrok, ať už si koupí tisíc nebo milion kusů dluhopisu. Nejmenší objem nakoupených dluhopisů však musí být tisíc kusů v nominální výši jednoho tisíce korun. Nákup navíc není zatížený poplatky, jako je tomu u většiny bank. Dluhopisy jsou pojištěny proti inflaci, svou hodnotu tak neztratí ani po letech. Silnou nevýhodou pro studenty je očekávaná vysoká poptávka. Po 12. červnu, kdy se dluhopisy začnou vydávat, budou pravděpodobně velmi rychle rozebrány. Je tedy třeba mít finance k dispozici už nyní. Tato možnost je tudíž nejlepší pro ty, kteří již mají větší obnos naspořený na jednom ze spořících účtů a potřebují zlepšit jeho výnos.

Klíčová slova: spoření, banka, účet, brigády, studenti, finance, ekonomika,

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.