02.03.2020 20:11


Peníze mění lidi, stejně jako drogy, říká mladý model z Prahy

Autor: Kateřina Hlaváčková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Mladý Petr z Prahy se věnuje modelingu. Jeho práce přes webkameru by však ve většině lidí vzbudila předsudky, přestože se většinou nejedná o pornografii. Při chatování s klienty vystupuje pod uměleckým jménem z důvodu anonymity. Kvůli svému zaměstnání přišel o většinu kamarádů a známých. Musí žít v každodenní pseudopravdě, protože ví, jak na podobné obory společnost reaguje. Jak a čím si Petr vydělává pohádkové peníze, které jsou ale vykoupené depresemi, odloučením a nepochopením ze strany druhých?

 

Každý den vás na internetu může něco překvapit, říká Petr věnující se modelingu. Autor: Trend microJak bys pojmenoval své zaměstnání?

Nemá konkrétní název, jsem modelem ve specifickém oboru. Anglicky se nazývá webcam model. Píšu si přes chatovací okno s klienty a svým způsobem jim dodávám pocit úniku z reality. Působím před kamerou a zákazníci mají pocit, že když koukají na obrazovku u sebe doma, jsem tam fyzicky s nimi.

Co všechno tvoje práce obnáší?

Jedná se o uspokojování lidských potřeb v online prostředí, a ty jsou různorodé. Nejde ale ve většině o sexuální službu, jak by se mohlo zdát. Více jak polovina zákazníků, kteří za mnou na chat přijdou, si chce povídat a probrat své rodinné nebo pracovní problémy. Poskytuji jim prostředí, kde se cítí spokojeně a uvolněně. Zaplatí za něj formou kreditů. Hovor může mít různé podoby, od povídání si, chatování až po erotickou show.

Jak bys charakterizoval své klienty?

Z velké části jde o homosexuální komunitu, která jde strávit čas na chat, protože v reálném světě jim lidé nerozumí a smějí se jim. Často jsem si říkal, že pohled na homosexuály se liberalizoval, nicméně v Česku stále cítím, že pokud je někdo v kolektivu gay, okamžitě se mu ostatní vysmějí. A on potřebuje někoho, kdo se ho bude snažit pochopit a pomoct mu. To jsou typické problémy, se kterými se lidé na chatu zpovídají.

V tomto odvětví, podobně jako ve fotbale, působí skauti, kteří hledají na sociálních sítích zajímavé modely. Co následovalo potom, až se ti ozvali?

Nejrůznější focení, castingy a další kola výběrových řízení. Kluků na firmě je dost a skauti hledají pořád nové. Někteří modelové mohou pracovat z domu, aby uvolnili místo nově příchozím. Člověk k práci potřebuje jen hezky vypadající pokoj a webkameru, zbytek už zařídí firma. Když odhlédnu od materiální stránky, člověk musí mít perfektně vypracovanou postavu. Čím je tělo esteticky krásnější, tím mohu zaujmout větší okruh lidí. K chatování totiž často ani nedojde, zákazníci jen projíždí stránku a vzhled je něco, co působí do pár vteřin. Poslední věcí je schopnost komunikovat a zároveň projevit empatie. To, jakým způsobem mluvíš s lidmi, udělá ze všeho nejvíc. Je tu model, který se ještě nikdy nemusel svlíknout a dokáže udělat za měsíc plat průměrného Čecha za rok.

 

Všem přijde, že vydělávám velké peníze za nic

 

Je těžší zvládat komunikaci se zákazníky po psychické, nebo fyzické stránce?

Jednou jsem musel hodinu zatínat svaly a střídat různé polohy, ve kterých můžeš vidět kulturisty na soutěžích. Bylo to opravdu vyčerpávající, protože člověk musí stále vypadat, že ho to baví. Mě už ale po pár minutách bolelo celé tělo a chytal jsem křeče. To jsem ještě nevěděl, že mě čeká několik hodin pózování. Někdy prosedím celou směnu a nevydělám nic, pak je náročné zůstat pozitivně naladěný a tvářit se, že je vše v pořádku. Dále na mě klienti defacto přenáší svoje problémy. V průměru mi píše pět set lidí denně a vstřebávání jejich negativních myšlenek může člověka psychicky zničit. Když ze všech lidí, kteří ten den přijdou na chat, utratí peníze třeba dva zákazníci, říkám si, jestli má práce smysl.

Čím neobvyklejší požadavek, tím větší odměna. Platí tento vzorec vždy?

Logicky by to mělo platit. Jenže záleží na lidech, někomu by daná sexuální praktika mohla přijít už za hranou, ale někoho jiného to může vzrušovat. A proto nechápe, že má jinou úchylku než většina lidí a nechce platit víc i za divnější věci.

Do jaké míry ovlivňuje práce tvůj osobní život?

Většina známých si myslí, že vydělávám velký peníze za nic. Realita je ovšem jako s každou jinou prací. V mém případě se ale jedná o neobvyklou práci, spoustu lidí na ni kouká skrz prsty. Momentálně nemám přítelkyni ani pravé přátele. Pokud se s někým seznámím, vím, že přijde moment, kdy budu muset začít mluvit o svém živobytí. Několikrát se mi stalo, že mě dotyčná nepochopila a už jsem ji neměl možnost dál potkávat. S rodinou o práci nemůžu mluvit napřímo, a proto většina těch depresí a problémů zůstává hluboko ve mně. Kromě peněz mi práce vzala hodně a nedala nic pozitivního. Než jsem začal pracovat v modelingu, říkal jsem, že mě peníze nezmění. Byla to největší chyba. Po pár týdnech jsem zbytečně začal utrácet desítky tisíc korun. Peníze jsou největší zlo a jsem rád, že jsem si to začal uvědomovat. Ještě není pozdě.

 

Skoro všichni klienti by mě nikdy neoslovili, baví je anonymita

 

Potkal jsi se někdy s klientem v reálném světě?

Nikdy. Nesmíme se s klienty setkávat, protože z mého chatování má nemalý podíl i firma. V osobním setkání by mohlo dojít k předání peněz, a tak se podobné chování může pokutovat až do výše půl milionu korun. Jednou mě ale můj zákazník potkal v Instanbulu. Jenže za mnou nešel, většina lidí z chatu by tě na ulici nikdy neoslovila, protože jsi pro ně svým způsobem idol. Věřím, že v Turecku to byla jen náhoda.

Máš o sebe někdy strach?

Momentálně ne, jelikož nemám stálou přítelkyni nebo rodinu. V budoucnu bych neodpověděl stejně, protože je mi jasné, že moje blízké by mohl někdo sledovat, popřípadě mě tím vydírat.

Proč mají podle tebe lidé předsudky vůči podobným zaměstnáním?

Je to stejné jako s pornem. Miliony lidí se na něj kouká, ale ve společnosti to nikdo nechce přiznat. Ještě hůř kdyby měl přiznat oblíbenou kategorii. Měl jsem to dřív úplně stejně, ale nejde vždy jen o sexuální podstatu věci. Lidi nemají dostatečné informace a pokud bych jim o tom chtěl něco říct, nejspíš mě odmítnou.

Před pár dny vyšel v kinech film o internetových predátorech, kteří oslovují mladé děti a snaží se z nich dostat intimní fotografie nebo videa. Po zaslání materiálu přijde nátlak, vydírání a výhružky. Co si o podobných praktikách myslíš?

Moje působení před kamerou je dobrovolné, ale ani po půl roce nemůžu říct, že jsem měl zkušenost se všemi typy zákazníků. V sexuálních úchylkách je vždy prostor na překvapení, a to jsem z oboru. Samozřejmě dítě ve dvanácti letech vůbec netuší, co mu to do budoucna může způsobit za následky. Jenže jakmile se dostanou do online prostředí, kde na ně čekají vychytralí predátoři, kteří chtějí nechutnými praktikami využít dětské nevědomosti, nedokážou situaci vyhodnotit a často podlehnou nátlaku. Stejně jako pro moje klienty je to pro ně únik z reality, protože se nudí.

Cítíš se, že tě okolí nemůže pochopit?

Ano, po střední škole jsem se pustil do modelingu, protože k tomu mám přirozené sklony. Rodinu mám ale daleko od sebe a nikdy jim asi nepřiznám, co přesně dělám, protože nechci, aby mě opustili i oni. O kamarádech ani nemluvím. Pomáhám lidem dostat se skrze mé vystupování z reality. Přitom sám trpím a hledám možnosti, jak před tím vším utéct. Hodně kluků to řeší drogami, ale to není cesta. Chvilkový únik je iluze. Ráno, když se člověk probudí, cítí se ještě dvakrát hůř. S každou další dávkou se psychické potíže násobí.

Oprava systému: správný autor: Tomáš Pánek

Klíčová slova: rozhovor, model, Praha, webkamera, práce

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.