31.10.2020 21:44


Papež se vyjádřil ve prospěch registrovaných partnerství, ta si podle něj zaslouží právní ochranu

Autor: Jitka Uhnavá | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Hlava katolické církve práva homosexuálů komentovala již dříve, poprvé ale zazněla explicitní veřejná podpora civilních svazků.

Ilustrační foto. Zdroj: PixabayBrno – Papež František podpořil v dokumentu Francesco registrované partnerství stejnopohlavních párů. Ve filmu, který měl premiéru 21. října, mimo jiné říká, že je nutné, aby společné soužití homosexuálních párů bylo právně pokryté. Jde o první přímé veřejné vyjádření papeže na toto téma.

Odvysílání dokumentu rozpoutalo rozsáhlé diskuse ohledně papežova výroku. Někteří církevní představitelé jeho slova odmítají. Biskup Thomas Tobin požaduje po papeži vysvětlení jeho výroků. „Papežovo prohlášení jasně odporuje tomu, co bylo dlouholetým učením církve o svazcích osob stejného pohlaví. Církev nemůže podporovat přijetí objektivně nemorálních vztahů,“ uvádí církevní představitel americké diecéze Providence na Rhode Islandu. Dodává, že práva jednotlivců nelze zpochybňovat, ale uzákonění jejich civilních svazků je pro církev nepřípustné.

Oproti tomu, jezuita James Martin označuje papežovo jednání za důležité pro budování vztahů mezi církví a lidmi homosexuální orientace. „Je to významný krok církve vpřed směrem k LGBTQ komunitě,“ píše na svém Twitteru americký kněz a spisovatel. „Papežův pastorační přístup vysílá silný signál do zemí, kde se církev proti zákonům o registrovaném partnerství postavila.“

Broumovský děkan Martin Lanži se domnívá, že byl zneužit papežův mediální obraz. Hlava katolické církve podle něj oficiální církevní stanovisko nemění. „Dá se říct, že papež v tomto případě mluví spíše jako soukromá osoba, což je ale v jeho případě těžce oddělitelné. Rozhovor není oficiální výstup, na rozdíl od kázání nebo encykliky,“ uvádí. „Františkův přístup k registrovaným partnerstvím podle mého názoru není ideální, ale lze ho vnímat jako startovací pobídnutí k nalezení pastoračního řešení tohoto velmi citlivého problému,“ doplňuje kněz.

Sám papež František se k mediálnímu chaosu ani k volání po vysvětlení nevyjádřil. „Je starou praxí církve čekat, než se bouře emocí uklidní. Očekávám, že se po nějaké době papež vyjádří ve své promluvě nebo poskytne jiné indicie, jak toto jeho sdělení uchopit,“ komentuje situaci Lanži.

„Homosexualita není volba, ale něco, s čím se člověk učí žít. Papež říká, že pokud spolu dva lidé stejného pohlaví žijí a mají spolu vztah, měl by jim být právně zajištěn například přístup k osobním informacím nebo ochrana společného majetku. Je zde patrný hlavně sociální rozměr celé věci. To je pochopitelné a lidské, a nelze proti tomu nic namítat,“ uvádí psycholožka Renata Margitfalviová, která je praktikující katoličkou. V pořádku je podle ní i papežovo vyjádření ohledně nevyčleňování dětí s homosexuální orientací z jejich rodin. Dodává ale, že zařazení těchto dvou výroků do jednoho kontextu může být zavádějící.

S papežovými slovy se ztotožňuje také Dorota Vybíralová, dvacetiletá studentka žurnalistiky. „Plně souhlasím s Františkem v tom, že homosexuálové mají právo na to žít v registrovaném partnerství. Myslím si, že by tyto páry měly mít i možnost společně adoptovat děti. Manželství jako takové je ale záležitostí pouze muže a ženy.“

Ilona Patrná, která je stejně jako Margitfalviová a Vybíralová členkou katolické církve, se na problematiku dívá skeptičtěji. „Bojím se toho, aby tyto ústupky nevedly k úplné rezignaci na základní principy, na kterých církev stojí. Ať spolu lidé stejného pohlaví žijí a mají právní krytí, ale v žádném případě není možné tohle soužití stavět na úroveň manželství nebo ho nazývat rodinou,“ říká sedmačtyřicetiletá provozovatelka zahradnictví.

Z pohledu psycholožky Margitfalviové má společnost i církev vůči lidem s homosexuální orientací obrovský dluh. Nalezení způsobu, jak umožnit věřícím s opačnou orientací plnohodnotně prožívat víru, je podle ní klíčové. „Pokud se ale tito lidé ke své orientaci otevřeně hlásí a začnou žít v partnerství s osobou stejného pohlaví, je jejich začlenění do běžného církevního života nemožné. Zde se církvi otevírá velký prostor pro práci s těmito lidmi,“ doplňuje Margitfalviová.

Církev podle jejího názoru má kapacity na to, aby otázku homosexuality v rámci církve teoreticky, a posléze i prakticky vyřešila. Další formou pomoci by mohlo být také vyškolení speciálních odborníků s psychologickým a teologickým vzděláním, na které by se lidé v případě potřeby mohli obracet.

 

Komentář analyzující a rozvíjející fakta najdete zde.

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.