28.04.2019 21:07


Otázkou je, zda je uzákonění sňatků homosexuálů vůbec aktuální, říká profesorka Zdenka Králíčková

Autor: Hana Podhorná | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Rozdíly v právech a povinnostech mezi manžely a registrovanými partnery a nedostatky v právní úpravě komentuje profesorka občanského práva Zdenka Králíčková.

Profesorka občanského práva Zdenka Králíčková

Poslanecká sněmovna se zabývá návrhem novely občanského zákona, a to uzákoněním sňatků homosexuálů. Sněmovna úvodní projednávání novely a návrhu o posílení tradičního manželství v Ústavě nedokončila ani na druhý pokus koncem března. 

Od kdy se mohou partneři v České republice registrovat?

Máme zákon z roku 2006 o registrovaném partnerství, který umožňuje registrované svazky osob stejného pohlaví. Zákon byl přijímán jako velký kompromis na několik pokusů. Tehdejší prezident Václav Klaus zákon vetoval. Rozumně říkal, že se nejedná o zákon partnerství, ale o registraci. Je to technická záležitost. V podstatě je to prázdný institut. Měl pravdu, protože partneři nemají společné jmění manželů, což mohou mít jen manželé a nemají ochranu, pokud jde o bydlení. Manželství je významný statusový poměr, který spojuje celou řadu právních povinností. Samozřejmě kdokoli může uzavřít jakoukoli smlouvu, ale ne všechno se dá smlouvou pořešit, například společné jmění manželů.

Jaký je rozdíl mezi společným jměním manželů a podílovém spoluvlastnictví u registrovaných partnerů?

Společné jmění manželů znamená, že je společné manželům to, co nabyli jeden nebo druhý společně, za dobu trvání manželství. Podílové spoluvlastnictví, protože se týká každé jednotlivé věci, není bráno jako společenství, a může vzniknout třeba mezi sourozenci, když zdědí po babičce určitou věc nebo když si například dva studenti společně koupí učebnici. Podílové spoluvlastnictví můžou mít ale i manželé, protože můžou třeba před uzavřením manželství žít nějakou dobu jako druh a družka a z té doby mohou mít například dům nebo byt, a to se s uzavřením manželství nijak netransformuje. Společné jmění manželů se nevztahuje pouze na vlastnictví jako je tomu u podílového spoluvlastnictví.

Znamená to tedy, že chtějí poslanci postavit sňatky homosexuálů na stejnou úroveň jako klasické manželství?

Tady se uvažuje, že by se změnila definice manželství v občanském zákoníku. Místo svazku muže a ženy by byl svazek dvou lidí. Nemám problém se samotným manželstvím, ale je otázka, jak se upraví koncepce rodičovství. Jestli je mohou homosexuálové mít. V mnoha zemích je zachován tradiční model manželství, dokonce na Slovensku posílili tradiční rodinu v Ústavě, kde řekli, že je chráněna rodina založená na manželství, což je svazek muže a ženy. V Německu a Rakousku to mají zase jinak.

Jak se liší pojetí sňatků homosexuálů v Rakousku a Německu?

V Německu mají manželství genderově neutrální. Němci k tomu dospěli tak, že parlament schválil novelu a pojali ji komplexně. Čili víme jen, že manželství může uzavřít kdokoli, ale dítě nemůže mít třeba dvě matky. Druhé matce říkají v Německu „mitmutter“. Změna manželství se tedy promítla i do rodičovství. V Rakousku šli jinou cestou. Ústavní soud zrušil v jejich občanském zákoníku z roku 1811 slova muž a žena. Podle nové úpravy tedy může manželství uzavřít kdokoli. Tím nastal problém. Změnou koncepce manželství došlo k problémům v ostatních částech. Nyní si tedy kladou milion otázek, jak mají postupovat.

A nebude to u nás to stejné?

U nás v Poslanecké sněmovně jsou dva protichůdné návrhy. Jedna skupina poslanců navrhuje jít slovenskou cestou a posílit tradiční rodinu v Ústavě, druhá skupina navrhuje zavést genderově neutrální manželství. Teď je otázka, jestli tohle chceme, jaká je většinová společnost. Pokud by se zavedlo genderově neutrální manželství, jak se vypořádat s osvojením, respektive vypořádáním se s rodičovstvím. Jestli má mít dítě v rodném listě dvě matky a jak je nazvat.

Registrovaný partner může pouze požádat o individuální osvojení podle občanského zákoníku, který umožňuje výjimečné osvojení i „jiné osobě“ než jsou manželé. Osvojitelem se v takovém případě stane pouze jeden z registrovaných partnerů a druhý pak dítě nemůže ani přiosvojit. Registrovaný partner si také může požádat jako jednotlivec o individuální pěstounskou péči. Proč si nemohou osvojit dítě společně?

Dříve to bylo tak, že o individuální osvojení mohla žádat osamělá osoba a člověk homosexuální orientace si mohl dítě osvojit individuálně, ale pokud se zaregistroval tak si dítě osvojit nesměl. Tento zákaz osvojení zrušil Ústavní soud. V současné době, pokud se registrovaný partner rozhodne osvojit dítě individuálně, je mu to dovoleno. Problém je v tom, že si partner nemůže osvojit dítě svého partnera, protože by to bylo považováno za společné osvojení. Osvojit dítě společně nemohou ani osoby nesezdané. Čili společné osvojení může být provedeno jen tak, že dva si lidé, manželé, osvojí dítě někoho cizího. Další možností je osvojení dítěte svého manžela nebo manželky. Skutečnost, že si registrovaní partneři nemohou společně osvojit dítě bývá kritizováno. Je ale otázkou, kolik by takových párů vůbec bylo. 

Jak tedy v současnosti v České republice osvojení dítěte muži funguje?

Jaksi čelíme problémům osob stejného pohlaví, které si pomohou k dětem přes náhradní matky, například legálně v USA. V zahraničních rodných listech pak mají děti dva rodiče s uvedením pohlaví. Pokud je jeden z nich státní občan, tak co s tím. Nedávno Ústavní soud rozhodoval o dvou mužích, z nichž jeden byl Čech. Muži chtěli své dítě v České republice zaregistrovat. Soud dal tomuto konkrétnímu případu zelenou. Zdůraznil, že dítě bylo získáno legálně. Protože dítě s muži žije je zde uplatněno sociální rodičovství, a to právní, založené v USA.

K jakým změnám by došlo při osvojení dítěte muži?

Pokud jde o muže, ti potřebují náhradní matku a je otázka, jestli povolit náhradní mateřství, když je všude v Evropě zakázáno. Dítě není obchodovatelné, není věc a subvenční smlouvou by se od samého počátku stavělo do pozice předmětu smlouvy. Otázka rodičovství vyvolává velkou řadu otázek, jak se s touto problematikou vypořádat. Otázkou také je, kolik partnerů takto děti chce. Zda existují nějaké výzkumy a zda má vůbec smysl se tímto zabývat. 

Pokud dojde k úmrtí jednoho z partnerů, který má osvojené dítě nevzniká druhému partnerovi žádný právní nárok na dítě. Je to tak?

Dítě by mohl partner osvojit jako osamělá osoba, ale to je problém. Původní rodič by takzvaně vypadl dítěti z rodného listu. Takové dítě má tedy horší postavení než dítě manželů. Je to dáno naší právní úpravou, kde může mít dítě jen jednoho otce a jednu matku. Záleží na tom, zda chceme zajít tak daleko. Pokud by se měnila koncepce manželství tak je potřeba se zabývat i koncepcí rodičovství.

Pokud registrovaní partneři spolu nechtějí nadále žít a každý z nich má osvojené dítě, druhému partnerovi na takovéto dítě nevzniká právní vztah. Jak to probíhá?

Nikde není řečeno, že se nemůže bývalý partner s dítětem stýkat. Úmluva o styku s dětmi upravuje právo na styk mezi lidmi, mezi kterými jsou rodinná nebo obdobná pouta. Každý má právo na rodinný život a pokud spolu například dva lidé pět let žili a děti fakticky existovaly, tak tam rodinný život nepochybně je. Já si tam právo na styk představit umím a mnohdy to v praxi funguje i bez soudního rozsudku.

Jaký je Váš názor na sňatky homosexuálů?

Myslím si, že má každý právo žít podle svého, čili vnímám to lidské hledisko jako nejdůležitější. Fakt je, že hodně lidí, kteří mohou uzavřít manželství jako osoby různého pohlaví ho neuzavírají. V podstatě skoro 50 procent dětí se v České republice rodí mimo manželství. Ti, kteří uzavřít manželství mohou ho neuzavírají a ti, kteří nemohou, osoby stejného pohlaví, ti by manželství chtěli. Teď je otázka kolik z nich by chtělo manželství uzavřít. Na to, kolik osob stejného pohlaví žije spolu bez nutnosti svůj vztah zlegalizovat, totiž statistiky chybí. Čili je otázka, jestli to není spíše trochu nafouklé téma a zda je téma sňatků homosexuálů doopravdy aktuální.

Medailon

Zdenka Králíčková vystudovala obor Právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v současnosti působí jako profesorka občanského práva. Je také autorkou komentářů k Občanskému zákoníku a řadou knih týkající se rovněž problematiky občanského práva.

Klíčová slova: sňatky homosexuálů, novela občanského zákona

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.