25.04.2017 13:35


Odborníci hovořili o vlivu Číny na české zpravodajství

Autor: Marta Svačinová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Minulý pátek si mohli zájemci poslechnout přednášku o Číně v českých médiích. Pracovníci organizace Přeszeď zabývající  se současnou situací čínské společnosti pořádají v průběhu dubna sérii debatních večerů Brno talks China. Do knihovny Filosofické fakulty Masarykovy univerzity pozvali odborníky Martina Hálu, Kateřinu Procházkovou a Aleše Gongolu. Hovořili o svých zkušenostech a názorech na úlohu médií informujících o zahraničních oblastech.

Zájemci si přišli poslechnout odborníky hovořící o Číně a jejím obraze v českých médiích. Foto: Eliška Koukalová

 

Brno – O zemi za Velkou zdí v povědomí Čechů diskutují hosté přednášek Brno talks China. Na konci dubna měli posluchači možnost vyzvědět informace od lidí, kteří se s Čínou a médii setkávají daleko více než veřejnost. Naproti zúčastněným totiž usedl sinolog Martin Hála, novinářka a bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Asii a politolog Aleš Gongol.

Hned v úvodu se všichni tři přednášející shodli, že česká média o Číně informují nedostatečně a většinou bez bližšího kontextu. Četnost zpravodajství o asijském kontinentu a konkrétních státech stoupá jen v případě propojení s Českem. Pak přichází na řadu zprávy aktuální a neobvyklé. „Informovanost o Číně je bohužel pořád povrchní. Naše média bulvarizují stejně jako všude jinde ve světě. Velice často se proto více prosadí téma, které má nějakou českou stopu, než třeba solidní analýza,“ dodala Kateřina Procházková.

Zájem o Čínu roste

Česká veřejnost a média se této zemi začala věnovat daleko více především v souvislosti s loňskou návštěvou čínského prezidenta. „Zajímá se o ni více novinářů, analýzy se zpřesnily,“ uvedla Procházková. V této době a kontextu vznikla také iniciativa Sinopsis, kterou založili Martin Hála a Olgoa Lomovoá, taktéž sinoložka. Jejím prostřednictvím se snaží informovat českou veřejnost bez politických tlaků a zabarvení. Podle Hálových slov se rozmáhá snaha podporovat pozitivní informace. „Iluzi  Číny přicházející se svými miliardami, aby nás zachránila, tlačí politici, kteří na tom staví svou kariéru. Je to lákavá představa a spousta lidí ji měla tendenci podlehnout,“ vysvětlil Hála.

Právě se vzrůstajícím výskytem těchto zpráv lze sledovat jednotlivé trendy v tom, co média sdělují. Přednášející se shodli na značném odrazu české reality ve zprávách o Číně. Gongol zdůraznil, že je potřebné do zpráv zahrnovat také odlišnost kultur, myšlení a hodnot. Konkrétně u Číny a většiny asijského kontinentu je totiž velmi patrná. Podle něj média často podávají informace nezávisle na jejich odlišném vnímání v jiných státech.

Prostor pro zahraniční zpravodajství není veliký

Nízký počet zpráv z jiných zemí vysvětlili přednášející nedostatkem stálých zahraničních reportérů. Jejich pozice jsou značně nákladné, jak finančně, tak z politických důvodů. „S výjimkou České televize, Českého rozhlasu a občasných výjezdů jiných médií jsme bez zahraničního zpravodajství,“ konstatoval Gongol. Dodává, že jedním ze stereotypů českých médií je zahraniční zpravodaje zaměstnávat v sousedních zemích, kde je jich více než polovina. Ostatní reportéři působí ve Spojených státech, které jsou však zhruba stejně vzdálené jako Čína. „Zpravodajství z USA je přespříliš. Nyní v České televizi připravujeme speciál o Donaldu Trumpovi, který je i tak ve zprávách skoro každodenně,“ zhodnotila Procházková.

Problém nedostatku reportérů přetrvává. Ale právě oni jsou přímo na místě, pokud se něco děje. Mají možnost zeptat se lidí kolem, účastnit se zásadních situací. Často mohou být nebezpečné. „Když jsou reportéři vysláni do zahraničí, informují jinak než tamní média. Hrozí jim tresty, jsou zatýkáni. Německý Spiegel takto ztratil čínskou překladatelku, tlumočnici a novinářku,“ konstatovala Procházková. Počet českých zahraničních zpravodajů podle Gongola sice roste, ale ve srovnání s velkými světovými médii je prý stále minimální.

Zprávy jsou často přebírány ze zahraničních agentur. „Reuters dodává zdarma velké množství příspěvků vytvořených čínskými novináři. I s Českým rozhlasem se snažilo navázat spolupráci velice provládní médium China Review International. Rozhlas ale spolupráci odmítl,“ dodala Procházková.

Novináře při výběru témat ovlivňují inzerenti, vlastní autocenzura, snaha o hyperkorektnost a chybějící protistrana. Podle Gongola se česká média Čínu nesnaží upozaďovat ani vyzdvihovat. „Nesetkal jsem se s vlivem ze strany čínské lobby. Podle mě je to spíš česká. Je tu cítit každodenní popichování,” řekl Gongol. „Tlak je obrovský. Nejsme ale v situaci, kdy nemáme na výběr,“ dodal.


Eliška Koukalová, Marta Svačinová

Klíčová slova: Čína, média, cenzura, zpravodajství, zahraničí

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.