25.04.2018 08:55


Odborníci debatovali na Masarykově univerzitě o problémech a změnách investigativní žurnalistiky

Autor: Eliška Hypšmanová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Skautský Institut v Brně uspořádal včera debatu s investigativními novináři. Ta se konala v prostorách Fakulty sociálních studií. Hosté besedy byli Jaroslav Kmenta a Marek Wollner, představitelé investigativní novinářské práce v České republice. Debatovali o tom, jak se tato práce v České republice v průběhu let změnila.

Brno – Debata na témá investigativní žurnalistiky se uskutečnila včera na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity. První host a debatující byl Marek Wollner, investigativní novinář, který v současné době pracuje v České televizi jako redaktor pořadu Reportéři ČT. Wollner působil také v Lidových novinách, Respektu a časopisu Týden. Druhý z hostů byl Jaroslav Kmenta, který působí v časopisu Reportér. Kmenta pracoval v ČTK a MF Dnes. Poté, co společnost MAFRA, jež vydává deník MF Dnes, koupil Andrej Babiš, se Kmenta rozhodl z deníku odejít. Moderátorem debaty byl Boris Vanka.

Investigativní žurnalistika může být pro mnohé lákavým a zajímavým povoláním. V současné době je to také povolání rizikové. Na tom se shodli oba debatující. V posledních letech vzrůstají útoky proti novinářům, ať už verbální, nebo dokonce fyzické. Po vraždě investigativního slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky je téma investigativy často probíraným tématem.

V devadesátých letech vlastnili podle Wollnera převážnou většinu médií zahraniční vydavatelé. Tito vydavatelé měli ekonomické cíle. Dnes jsou média v drtivě většině v majetku českých vlastníků a politiků. Ti už apelují na něco jiného. „Vlastníci médií už nechtějí zisk, ale vliv. Nejvíce se to projevuje v mediích Andreje Babiše. Jeho vliv můžeme vidět, a nejen v ekonomické rovině, ale především v té politické,“ objasnil Wollner.

Kmenta uvedl, že ani ekonomická situace neprospívá práci investigativních novinářů. „Je to drahá práce. Nelze jen tak nechat novináře, který tři týdny odhaluje zločin, spolčení či korupci, aby se podílel i na denní práci v redakci. To znamená že je tři týdny mimo a ekonomická situace nedovoluje médiím nechat novináře tři týdny pracovat na jednom případu,“ řekl Kmenta.

Podle Kmenty navíc nemají majitelé médií v České republice zájem o to, aby se investigativní novinářská práce rozvíjela. „Je smutnou pravdou, že velká soukromá média u nás investigativě příliš nepřejí. Dříve, když ještě většinu zdejších médií vlastnili zahraniční investoři, měli žurnalisté ze soukromých mediálních domů volnější ruce. Dnes je situace daleko složitější. O to podstatnější je však role veřejnoprávních médií, která si podle mě udržují úctyhodný standart,“ uvedl Tibor Vocásek, student politologie a jeden z návštěvníku besedy.

Problémem dnešní doby je podle Kmenta a Wollnera stále se rozšiřující fenomén dezinformačních webů a sociálních síti, které vytvořily poptávku po jiných typech informací. „Pokud se podíváme na známé dezinformační listy jako jsou Parlamentní listy, ty mají nyní asi čtvrtinu trhu, což je dvacet pět procent lidí, kteří je čtou a věří jim. Tyto lidi můžeme těžko přesvědčovat o tom, kdo má pravdu,“ řekl Wollner. Vzniká tak propast mezi tradičními médii a společností, která mnohdy nevěří seriózním médiím.

Práce investigativního novináře je náročná, ale přesto naplňující profese, na tom se shodli oba hosté. „Je tu také spousta lidí, kteří nám fandí. A to je pro nás obrovská satisfakce, proto to děláme. Víme, že novinařina není na Parlamentních listech, ale v tradičních médiích. Ten trh stále tvoříme my,“ uzavřel debatu Marek Wollner.

Klíčová slova: investigativní žurnalistika, debata, FSS

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.