03.10.2019 20:58


Odborná praxe v zahraničí může být náročná, ale rozhodně to stojí za to, shodují se studentky žurnalistiky

Autor: Pavel Hanosek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Studentské praxe tvoří nedílnou součást studia žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. I když existuje možnost ji absolvovat v zahraniční redakci, jen naprosté minimum studentů této možnosti využívá. Studentky Agáta Paličková a Alžběta Kvitová ale patří mezi ně a vzkazují – jeďte do zahraničí, má to smysl.

Agáta Paličková. Foto: Pavel Hanosek

Brno – Agáta se před třemi týdny vrátila ze své praxe, během níž pracovala v redakci serveru EURACTIV v Bruselu. Dostala příležitost pokrývat zahraniční a bezpečnostní politiku, což dobře doplnilo její druhý obor, kterým jsou bezpečnostní studia. Alžběta pak vyrazila dále do světa a strávila svou tříměsíční praxi v izraelské televizi i24NEWS, kde se věnovala především mezinárodnímu dění.

Na katedře žurnalistiky si aktuálně musí každý student zařizovat svou stáž po vlastní ose. Musí tedy zvolit médium a domluvit se s garantem praxí, který posoudí, jestli se jedná o vhodný typ média. Stejné podmínky platí pro praxi v České republice a v zahraničí. Katedra disponuje několika rámcovými dohodami se zahraničními médii, možnosti podpořit studenta v získávání stáže jsou však velmi omezené.

Většina studentů se obává překážek, které s sebou stáž v zahraniční redakci přináší. Ať už se jedná o jazykovou a finanční náročnost nebo nesplnění pravidel stáže. Ta mimojiné počítají s dostatečným počtem kvalitních článků, který ale není blíže specifikovaný. Právě v případě zahraničních stáží existuje největší riziko, že stážisté nedostanou dostatek prostoru a nebudou tak mít dostatek publikovaných autorských textů. Studentky náročnost zařizování zahraniční stáže nezpochybňují. „Nevěděla jsem, do čeho přesně jdu a jak bude praxe vypadat, bála jsem se, že stáž nezvládnu po jazykové stránce,“ vyjmenovává Agáta. I Alžběta měla zpočátku největší strach právě z jazykového zvládnutí celé stáže. Na fakultě se totiž psaní ani reportování v cizím jazyce necvičí.

Obě studentky se však od počátku stáže mohly spolehnout na rady svých mentorů, kteří s nimi články diskutovali a radili jim. V zahraničních médiích je totiž standardem, že praktikanti mají svého rádce z řad zkušenějších členů redakce. Mentoři se stážisty články diskutovali a radili jim. „Měla jsem mentory dokonce dva, muže a ženu. Oba byli skvělí a měli obrovský přehled,“ řekla Alžběta. Oproti tomu Agáta měla výrazně více pracovní volnosti, což bylo podle jejích slov na počátku obtížné, ale zpětně to hodnotí rozhodně pozitivně. „Donutilo mě to si hledat skutečně vlastní témata a budovat si síť kontaktů. Právě ty jsou v médiích nejdůležitější, což jsem dřív netušila,“ vysvětluje Agáta.

Co se týče finanční stránky, jak Belgie, tak Izrael patří mezi drahé destinace. Obě studentky získaly stipendia pro Erasmus+ stáže, která ale nedokázala celý pobyt a výdaje s ním spojené pokrýt. Finančně se tak na stáži musela podílet i rodina a studentky si ji hradily částečně ze svých úspor. I přesto však Alžběta hodnotí přístup univerzity kladně. „Univerzita mě hodně podpořila. Škola na výjezdy peníze má a tím, že o ně tolik lidí nežádá je konkurence slabší,“ zdůrazňuje Alžběta. 

Způsobů financování a různých stipendií je však k dispozici více a to nejen na univerzitě. O stipendium se zpravidla žádá pomocí motivačního dopisu a formálním podáním žádosti v příslušné aplikaci Informačního systému. Zahraniční stáže ve finančně dostupnějších státech jako jsou země Střední a Východní Evropy jsou také možností, ale existuje v nich výrazně méně anglicky píšících médií. Student tak často musí ovládat skvěle jazyk dané země.

Krom financí budí strach také uznávání stáže a administrativa s ní spojená. Agáta ještě na uznání své stáže čeká, velké obavy ale nemá. Katedra by podle ní ale měla možnost zahraničních praxí více propagovat a být tak více nápomocná obdobným směrem motivovaným studentům. Alžběta pak líčí své zkušenosti s administrativou na univerzitě velmi kladně a zmiňuje i ochotu učitelů jí vyjít vstříc. Na druhou stranu srovnává papírování spojené se stáží s Erasmus+ pobytem a výsledek je jasný. „V porovnání mezi Erasmus pobytem a stáží byla administrativa spojená s Erasmem úplné nic,“ varuje.

Obě studentky považují i přes náročné zařizování své rozhodnutí absolvovat praxi v zahraničí za jedno z nejlepších v životě. „Zlepšila jsem si jazyk, jsem samostatnější a zjistila jsem, o čem žurnalistika skutečně je. Taky jsem si zažila fungování v extrémně multikulturní redakci, každý redaktor byl z jiného koutu Evropy,“ řekla Agáta. Alžběta akcentuje právě kulturní zkušenost, kterou by si v redakci českého média nezažila.


Klíčová slova: Masarykova univerzita, praxe, zahraničí, FSS, žurnalistika

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.