31.05.2016 11:46


Odbočka na trhu s květinami: Blýská se na lepší časy

Autor: Vanda Kratochvílová | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: FENOwoMEN

Karafiátům v celofánu sice odzvonilo, v českých květinářstvích však stále panuje „síla zvyku“. Růže, tulipány a gerbery. Svatá trojice dostupná 365 dní v roce. Jaké jsou další možnosti? Existují vůbec? A kde je najít?

Video

Autor: Vanda Kratochvílová

Není to tak dávno, co jsme s kamarádkou Marií seděly v jedné z brněnských cukráren u dortu a pozorovaly fádní květinovou výzdobu na stolečku pro dva. Najednou se mě zeptala: „Představ si květinářství. Co se ti vybaví jako první?“ Odpověděla jsem pravdivě. „Kýbl s odkvetlýma růžema, nejspíš někde v nákupním centru.“ Zlehka se zavrtěla na židli a začala přemýšlet nahlas. O kytkách, které cestují stovky kilometrů, nevkusných květinových vazbách, stereotypním sortimentu a nakonec i o tom, že to přece musí jít i jinak.

O pár týdnů později jsem se vydala pro kytici mámě k narozeninám. „Květiny má ráda, tak se plácnu přes kapsu a dám jí něco fakt pěknýho,“ říkala jsem sama sobě a s chutí vyrazila do květinářství „tam co vždycky“. Paní floristka vyslechla moje zřejmě příliš obecné přání, udělala piruetu a na pult u kasy vyskládala hromadu gerber v několika odstínech růžové, několik tulipánů a modré (!) růže v kombinaci s čímsi, co vypadalo jako mikroverze listů od palmy. „To by se mamince mohlo líbit,“ řekla bezelstně a začala rovnou vázat. Stála jsem tam, Alenka v říši divů, a usilovně přemýšlela, jak z toho vycouvat. Vzpomněla jsem si na Marii a na její nespokojenost s tím, co jsem právě prožívala v přímém přenosu. Kytku jsme nakonec společnými silami uvázaly, ale abych byla upřímná, takhle jsem si to nepředstavovala.

Ještě dlouho potom mi vrtalo hlavou, jak s touto zkušeností naložím a kam půjdu pro květiny příště. Rozhodla jsem se pro průzkum trhu a rozjela pátrání po květinářství, které by splňovalo moje kritéria jak v oblasti estetiky, tak z hlediska ekologických stop, které jeho provoz vytváří. Samotnou mě překvapilo, že alternativa existuje. A co víc, není jen jedna.

Květinové lahůdkářství

V pozadí tohoto projektu stojí dva pánové – Albert a Lukáš. Téměř všechny rostliny, které se v jejich kyticích objevují, pěstují na svém malém statku poblíž Hořovic ve Středních Čechách. Pro zbytek chodí do volné přírody v okolí Křivoklátska. „V prvé řadě nabízíme možnost, jak se vyhnout řezaným květinám z dovozu. Takové květiny jsou sice levné, ale putují k nám tisíce kilometrů a za svojí krásou skrývají nedůstojné podmínky. Jejich produkce má značně negativní dopad na ekosystémy v oblastech, kde se pěstují, hlavně v důsledku používání pesticidů a umělých hnojiv,“ popisuje Lukáš.

Efemér

Efemér je brněnské duo krajinářských a zahradních architektek. Co si nevypěstují samy, kupují od lokálních pěstitelů, plně v souladu s principy ekologického zemědělství. „Původ našich květin je vždy dohledatelný a právě to je jedna z našich hlavních zásad,“ říká Lucie, jedna z dvojice. Jejich kytice jsou vždy odrazem sezóny. „Příroda funguje v určitých cyklech a pro nás je přirozené ji v tomto ohledu následovat,“ doplňuje Klára, druhý pilíř projektu.

Green garden

Jsou čtyři. Míša, Ondra, Zuzka a Ivana. Dodavatele květin si pečlivě vybírají. Upřednostňují domácí pěstitele, ale nebrání se ani řezaným květinám z dovozu. V takovém případě ale kupují jen ty, které pocházejí z míst fungujících na principech tzv. fair trade. „Chceme, aby po nás zůstala co nejmenší ekologická stopa, proto také pilně kompostujeme, třídíme a recyklujeme. Kromě obchodu na pražském Žižkově provozují také farmu.

Plevel

Jak už název napovídá, trojlístku studentů z Prahy je blízká divočina. Beáta, Valentýna a Kryštof květiny sami nepěstují, ale chodí pro ně do přírody. „Rádi vyrážíme na výlety a špiníme si ruce. Cestou natrháme několik tašek volně dostupných rostlin a plevele, doma vše vyložíme na stůl a vážeme. Záleží hlavně na objednávce, ale často se sejdeme jen tak, pro radost,“ vypráví Kryštof, pracovně nejmladší člen skupiny.

Kytky od potoka

Květinářství, jehož základ tvoří rodinné pole asi 20 kilometrů severně od Prahy, v těsné blízkosti vesnice Velké Přílepy. „Máme vlastní pole, které oráme, hnojíme, osíváme a sklízíme. Pěstujeme tam více než 50 druhů trvalek, cibuloviny, hlíznaté rostliny a letničky, vše samozřejmě bez chemických hnojiv a pesticidů,“ říká Martina, jedna ze čtyř zahradnic, které se projektu věnují.

Rosebud

Další z brněnských projektů, tentokrát však s kamenným obchodem v centru města. Obchodu kraluje Rozárie, hrdá majitelka a floristka. Hodí se zejména v situacích, kdy není času na zbyt.

Klíčová slova: květinářství, ekologie, městská divočina, estetika

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.