12.03.2016 00:30


Od Mendlova slavného objevu uplynulo již sto padesát let

Autor: Michaela Tvrdíková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Čas se zastavit nedá. Proto není zas tak překvapivé, že v úterý uběhlo přesně sto padesát let od prezentace převratných výsledků biologa J. G. Mendela, která nesporně ovlivnila zásadním způsobem životy následujících generací vědců i obyčejných lidí po celém světě. A protože se jedná o jednu z nejvýznamnějších osobností české moderní vědy, zaslouží si malé připomenutí. 

Dnes ho zná celý svět jako zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti. Svou práci publikoval ve svých čtyřiačtiřiceti letech, avšak uznání, které je s jeho osobou dnes neodmyslitelně spojeno, přišlo až po jeho smrti. Co všechno tedy předcházelo jeho velkému triumfu? 

J. G. Mendel (Autor: Michaela Tvrdíková)

Johann Mendel se narodil roku 1822 ve slezských Hynčicích do chudé selské rodiny. Zde dokončil základní školu a ve vzdělávání pokračoval v piaristické koleji v Lipníku a na gymnáziu v Opavě. Průchod studiem mu komplikovala špatná finanční situace v rodině, kvůli které si musel přivydělávat soukromou výukou. Nuzné životní podmínky mu přivodily také nejednu zdravotní komplikaci. Po nesnadném odmaturování Mendel nastoupil na filosofický institut univerzity v Olomouci.

V roce 1843 přišel do Brna, kde studoval teologické učiliště. V té době byl již rozhodnutý, že po otci nepřevezme správu nad zemědělstvím a bude se plně věnovat svému vzdělávání. Zásluhou skvělých studijních výsledků byl doporučen svým učitelem fyziky na přijetí do kláštera v Brně, kde získal vhodné podmínky pro pozdější vědecké experimenty. Po vstupu do kláštera Mendel přijal řeholní jméno Gregor, dokončil studia teologie, suploval na gymnáziu ve Znojmě a začal studovat fyziku a přírodopis na univerzitě ve Vídni. Zde se poprvé v roce 1853 neúspěšně pokusil o získání učitelské způsobilosti. O dva roky později propadl u zkoušek z nejasných důvodů podruhé.

Od roku 1854 byl suplentem na brněnské vyšší státní reálce, avšak veškerý volný čas věnoval činnostem v Moravskoslezské hospodářské společnosti, které mu zajistily společenský respekt v pozici organizátora, vystavovatele a hodnotitele květinových výstav. A byly to právě práce spojené se šlechtěním okrasných rostlin, které ho motivovaly k pokusům v oblasti křížení hrachu a pozorování dědičnosti. Mimo to se věnoval také meteorologii.

První křížení zkoumal v roce 1854 a o rok později již potvrdil to, co před ním tvrdili Charles Naudin, Augustin Sageret či T. A. Knight.  Uspokojujících výsledků v experimentech s rostlinnými hybridy Mendel dosáhl v roce 1865, kdy veřejně promluvil o hybridech hrachu. O rok později v březnu byla přednáška publikována v článku Pokusy s hybridy rostlin v časopise Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn.

V roce 1868 byl zvolen opatem augustiniánského kláštera v Brně a o tři roky později se stal viceprezidentem Přírodozkumného spolku. Díky těmto úřadům mu nezbývalo již tolik času na pokusy a věnoval se spíše administrativě. Poslední roky svého života řešil spor s rakouskou vládou kvůli požadavku na zvýšení příspěvku do náboženského fondu. V roce 1883 onemocněl a následující rok nemoci podlehl.

Mendel ze svých experimentů definoval tři pravidla, která dnes známe jako zákony dědičnosti, avšak velikost jeho objevu v té době nikdo nerozpoznal. Mimo položení základů genetiky mohl díky jeho studii začít obor biologie pracovat s modely a vědcům se otevřely možnosti, ze kterých čerpají nejen genetici dodnes. Můžeme jej tedy považovat za zakladatele dnešní experimentální biologie. A ač mu jeho dílo zásadním způsobem život neovlivnilo, bude ovlivňovat životy druhých ještě mnoho let.

Klíčová slova: J. G. Mendel, genetika

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.