20.04.2018 09:56


Ochráncům životního prostředí vadí plýtvání plasty

Autor: Glaserová Dominika | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Celosvětové tlaky na velké společnosti, aby používaly méně plastů či umožnily jejich recyklaci, jsou tématem i v Česku. Na akci s názvem Plastocén se sešli environmentální nadšenci, aby o problematice diskutovali s odborníky na třídění a recyklaci plastů. Zájemci mohli na místě podepsat petici, která usiluje o lepší využívání materiálů, nebo zakoupením večeře přispět na neziskovou organizaci Bezobalu. Ta prosazuje princip takzvaného bezobalového života.

Ivo Kropáček, Milena Studénková a Jana Suzová. Foto: Dominika Glaserová

Brno – Debatovat s veřejností o opětovném využívání plastů přišla včera večer do brněnské kavárny Tři ocásci Jana Suzová z firmy SAKO, která zabezpečuje svoz odpadu. Dalšími hosty byli Milena Studénková z odpadového hospodářství Brna-střed a Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. Cílem sdružení je vytvářet zdravé životní prostředí. „Lidé si stále více uvědomují, že to, co končí v černých popelnicích, by mohlo končit jinde,“ řekla Studénková o sílícím povědomí Brňanů o problematice.

Hlavním bodem debaty byl fakt, že pouze šest procent vytříděných plastů sběrny recyklují. Jedním z důvodů je to, že ne všechny druhy umí český trh znovu využívat. „Směsi plastu nelze zpracovat. Abychom mohli recyklovat, je potřeba najít ty se stejným chemickým složením. Po roztřídění pak najednou máme stovky druhů,“ vysvětlila Suzová.

Lidé po celém světě ročně vyprodukují 325 milionů tun plastu. Z toho se průměrně recykluje šest procent. „Plasty třídím, ale vadí mi, že se jejich velká část nerecykluje. Takže se spíš snažím je vůbec nevyužívat a místo toho mít třeba látkové nebo papírové obaly,“ sdělila účastnice Veronika Kedová.

Plastové obaly v tuzemsku tvoří jednu třetinu objemu odpadu. Ačkoliv evropské směrnice určují procento, které musí členské země recyklovat, podle Kropáčka je toto číslo nedostačující. „Myslím si, že cíle pro recyklaci by se měly zvýšit, jelikož dnes je to pouze 45 procent plastových obalů,“ podotknul.

Velkou roli však hraje i ekonomická stránka věci. „Separace plastu je velmi drahá. Jedna tuna vyjde na sedm tisíc korun,“ uvedla Suzová. Množství energie vzniklé ze spaloven, kde končí plasty, které obsahují doposud nerecyklovatelné PVC, slouží jako zdroj tepla pro mnohé domácnosti. V tom vidí Suzová do jisté míry užitek. Kropáček tento úhel pohledu nepřipouští. Podle něj je řešením zálohový systém na PET lahve, který funguje například v sousedním Německu.

Klíčová slova: Plastocén, plasty, recyklace, Tři ocásci

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.