03.05.2018 15:00


O svobodu Rusů se zajímají novináři i neziskové organizace

Autor: Glaserová Dominika | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Na to, že zákony o omezování lidských práv v Rusku znamenají, mimo jiné, že lidé nemohou svobodně demonstrovat nebo veřejně projevovat svou sexuální orientaci, upozornil Martin Balcar z Amnesty International. Dobrovolníci nejen z jejich řad proto jezdí do federace pomáhat těm, kteří nemají tolik svobody jako jiné demokratické země světa.

Brno – O omezování lidských práv v Rusku debatovali včera večer v brněnském Café Práh politolog a novinář Vojtěch Boháč s Martinem Balcarem z pražské pobočky neziskové organizace Amnesty International. Ta dlouhodobě usiluje o dodržování lidských práv po celém světě. „Co se problémů v Rusku týče, změnili jsme strategii, kterou naši práci v Amnesty děláme. Namísto psaní dopisů různým orgánům a činitelům, které je v tomto případě plýtváním silami, jsme se zaměřili na lidi, kteří se již snaží v občanských společnostech něco dělat. Ty aktivně vyhledáváme a snažíme se je podporovat. Například organizujeme semináře a školíme je,“ popsal Balcar svou práci.

„V Čečensku dochází k bezprecedentnímu lovu na gaye,“ uvedl kampaňový koordinátor Amnesty International

Jenou z věcí, které v současnosti omezují lidská práva v Rusku, je takzvaný zákon o netradičních sexuálních vztazích, platný od roku 2013. Vztahuje se na jednotlivce i na organizace, které tvoří lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby (LGBT). „Zákon v podstatě říká, že není možné propagovat netradiční sexuální vztahy. To znamená, že místní vláda omezila všechny LGBT organizace a jakékoliv jiné projevy než heterosexuální orientace jsou trestány,“ vysvětlil Balcar.

Problém je podle obou debatérů viditelný zejména v Čečensku, kde vláda osoby odlišné sexuální orientace, především gaye, aktivně stíhá nebo je různými způsoby odstraní ze společnosti. „Když jsme s kamarádkou stopovali, jeli jsme s klukama, kteří nám popisovali, jak je správné, že místní společnost je tak konzervativní. Že tam nemají takové lidi, jako jsou gayové,“ řekl Boháč, který byl v Čečensku pracovně.

„Společnost na Krymu se anexí výrazně změnila,“ míní novinář a politolog

Vyjádřit svůj názor je pro Rusy komplikovanější než dříve. V roce 2012 Vladimir Putin schválil zákon, který omezuje sdružování za účelem demonstrace. Lidé se nemohou shromažďovat na vzdálenosti menší než padesát metrů. „Účast na nepovolené demonstraci může být trestána až deseti lety ve vězení,“ upozornil Balcar.

Místní proto často volí způsob takzvané osamělé demonstrace. Protestující stojí samostatně s transparenty, aniž by překročili povolenou vzdálenost. „Já sám jsem byl na Krymu během anexe, takže jsem se účastnil různých událostí a mohl jsem sledovat proměny, co se tam děly. Je zajímavé, že vždycky, když režim něco zakáže, najde se iniciativa, která na to reaguje,“ poznamenal Boháč. Podle něho je právě na Krymu znát, jak zákony ovlivnily dříve občansky aktivní společnost.

Klíčová slova: Rusko, Amnesty International, Café Práh, Martin Balcar, Vojtěch Boháč

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.