27.11.2014 08:35


O chůzi naboso je v Brně zájem

Autor: Jan Čambora | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Chůze bez bot je dnes už pro mnohé nepředstavitelná. Celý den často strávíme v botách, ponožky si pak někteří sundávají jen tehdy, když jdou do sprchy. Ukázat lidem, že chůze naboso je vlastně fajn a může být i zdraví prospěšná, se snaží brněnské občanské sdružení Bez bot. Členové sdružení staví po Brně hmatové stezky, po kterých lidé chodí bosky a povrchem chodidel tak cítí rozličné přírodní materiály. 

Audio

    Pavel Pichler o hmatových stezkách v České republice.
         
    Autor: Jan Čambora

Brno – Občanské sdružení Bez bot staví v Brně hmatové stezky. Jsou to stezky několik desítek metrů dlouhé, po kterých lidé chodí bosky a povrchem svých chodidel cítí různé přírodní materiály – od kůry stromů, přes šišky až po kamínky. Chůze naboso je tak příležitostí pro hmatové receptory na chodidlech, které člověku umožňují pocítit povrch, po kterém jde. Svaly a šlachy na nohou, stažené celý cen v botách, tak mají konečně možnost se roztáhnout a objevit pro člověka nový svět, jak tvrdí Pavel Pichler, jeden z členů sdružení Bez bot.

Jak a kdy jste přišli na nápad, že budete stavět hmatové stezky?

Na úplném začátku jsme byli skupina asi pěti lidí, kteří jezdili hodně do zahraničí. Osobně se věnuju cestovnímu ruchu, takže cestuju prakticky pořád. S kolegou jsme často jezdili do alpských zemí, kde jsme si všimli, že vzniká velké množství hmatových stezek. Ten nápad se nám líbil a zaujal nás, tak jsme si řekli, že něco podobného vyzkoušíme i u nás.

Sdružení Bez bot má i mobilní stezku, se kterou objíždí školky. Foto: chuzebezbot.czPrvní stezka pak vznikla kdy?

Asi dva roky zpátky jsme začali o postavení stezky přemýšlet závazněji. Sehnali jsme si partnery v zahraniční a pustili jsme se do projektování. Letos v srpnu jsme otevřeli naši první stezku v Líšni poblíž Jedlého parku. Je to první hmatová stezka na území Brna. Druhou stezku jsme otevřeli v září v areálu střední školy pro tělesně postižené F. D. Roosevelta. 

Existují i další stezky v České republice?

Ano, pár jich je. Mezi Valticemi a Schrattenbergem je asi nejdelší hmatová stezka, vede z Česka do Rakouska. Další stezky jsou jižních Čechách a třeba v pražské zoo. Někteří lidé si staví stezky sami, třeba v lesních školkách.

Jak je postavení hmatové stezky finančně náročné?

Záleží na tom, jakou stezku a kde chcete postavit. Třeba stezky v lesních školkách si můžete vytvořit prakticky za pár korun, jenom sesbíráte kamínky a šišky, nějakou kůru ze stromů a máte hotovou stezku. Na našich stezkách používáme přírodní materiály z okolí – kamení, štěrky, oblázky, různé šišky – každou šišku tělo jinak vnímá a každá šiška mu je jinak příjemná.

My musíme mít, třeba na rozdíl od malých stezek v lesních školkách, na každou stezku stavební projekt. Stezka dlouhá asi sto metrů, která má dvanáct různých zastavení, se s projektem, materiálem a veškerým provedením vejde do dvaceti tisíc korun. Finančně náročné je nejvíc ohraničení stezky, tedy aby materiál, po kterém lidé chodí, zůstal na jednom místě.

K čemu jsou hmatové stezky dobré?

Stezky jsou prospěšné ze tří důvodů. První důvod je rekreační. V zahraničí stezky vznikají běžně v rámci zábavních parků nebo hotelových komplexů, kde si je lidé rádi vyzkoušejí, protože je to něco nového, s čím se normálně nesetkají. Lidi přijedou, sundají si boty, projdou se a zrekreují se. Další důvod je regenerační. Když má člověk problém s páteří nebo nervovými zakončeními na chodidlech, může mu chůze po hmatově výrazném přírodním povrchu pomoct. Poslední důvod je zdravotní. Někteří ortopedové a lékaři se asi se mnou budou hádat, jestli je chůze naboso pro člověka dobrá nebo ne. Existuje ale hodně lidí, kteří potvrdí, že chůze bosky má dobrý vliv na správné držení těla, dál taky na různá plísňová onemocnění, kde se chůzí po přírodním povrchu z chodidla sedřou.

Chůze bosky aktivuje nervová zakončení na chodidlech a propojí tak člověka více s přírodou. Foto: chuzebezbot.czJe pak ale taková procházka hygienická? Nemůže se stát, že plíseň člověk naopak chytí?

Ještě se nám to nikomu nestalo. Stezky jsou v přírodě a vyrobené z přírodních materiálů. Spoléháme na to, že příroda má určité samoregulační čistící mechanismy, kterými šíření podobných nemocí zabraňuje. Navíc se obsah stezek pravidelně vyměňuje. Určitě je menší šance, že něco chytnete při procházce na stezce, než když si půjčíte například boty na bowling.

Kdo vaše hmatové stezky nejvíc využívá?

Do Líšně nám chodí děti ze školek, moc si to chválí i jejich rodiče. Stává se, že za námi jezdí i turisté z Prahy, kteří si chtějí hmatovou stezku vyzkoušet. Reakce máme velice pozitivní, jen bojujeme s tím, že stezky jsou relativně velmi krátké. Vše je otázka prostoru a toho se nám bohužel neomezeně nedostává. Najít prostor v Brně, abychom tam mohli postavit delší stezku, která by nestála příliš peněz a byrokracie, je prakticky nemožné.

Co plánujete do budoucna?

Do budoucna máme vizi, že vytvoříme velikou stezku, která by měla název Po České republice. Byla by tvořena z patnácti nebo šestnácti zastavení a byla by tvořená z různých materiálů, které máme v Česku. Například písek by byl z Pračic, dřevo bychom vozili ze Šumavy a tak dále. Takže kdyby si člověk stezku prošel, navštívil by tak prakticky celou republiku. Na tuhle stezku právě píšeme grant a doufáme, že na ni získáme peníze a taky prostor, kde bychom ji mohli postavit. 

Klíčová slova: stezky, nohy, chůze, příroda, bez bot

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.