06.01.2013 16:34


Novinařina je snadná, s nadsázkou říká televizní reportér Michal Šebela

Autor: Tereza Ševelová | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Den s...

Šarmantní úsměv, galantní vystupování, precizní pracovní postup. Tři atributy, kterými člověka zaujme Michal Šebela. Redaktor brněnského zpravodajského studia České televize je profesionál, příliš vážně se ale nebere. Mezi systematickým zpracováváním žurnalistických úkolů stíhá laškovat s celou redakcí. A na jeho hru, kdy o sobě s nadsázkou mluví jako o „elitním novináři“ přistoupilo celé brněnské studio: má v redakčním systému dokonce svoji samostatnou složku oddělenou od ostatních redaktorů – je nadepsaná „elitní redaktoři“. Jeden pátek v jeho patách nabízí pohled na to, jak žurnalistika opravdu vypadá. V praxi.

Michal Šebela ve spolpráci se střihačem pracuje na své reportáži.

 

 

 

8:23 Do první porady dne zbývá ještě sedm minut, Michal Šebela (též - s pobaveným úsměvem, kterým jmenovaný svoji nadsázku doprovází - známý jako elitní redaktor, v tomto textu také označován jako M. Š.) ale už sedí v redakci u svého počítače a nad otevřenou prázdnou šablonou reportáže v redakčním systému uvažuje, jak svou dnešní zprávu otevře. Zpracovává Cyrila a Metoděje, přesněji investice do výročních oslav příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu

8:30 Porada kolem oválného stolu. Kulaté nejsou.

8:47 Konec porady.

8:49 Čas na kávu. Instantní se netoleruje, je nutné udělat výlet k přístroji na espresso v produkční kanceláři. Co by člověk ale pro svůj – a ke svému – rannímu loupáku neudělal.

8:51 Násilí na pracovišti číslo jedna: novinářka od vedlejšího stolu B. T. v reakci na poznámky ze strany elitního redaktora, které vyhodnotila jako nepřijatelné, hází jeho směrem oranžový gumový overball. M. Š. obratně uhýbá. Je mrštný.

9:17 Příprava tématu. Zjišťování informací neznámých. Dumání nad tím, co provést s informacemi známými. Ověřování informací, o nich se předpokládá, že jsou pravdivé, ale co když nejsou – M. Š. pracuje precizně. Snaha o porovnávání rozpočtů. Zjišťování rozpočtových informací, aby bylo možné porovnání provést. Mnoho „zlounů“ nechce poskytovat informace.

9:23 Zpráva už má jistý obrys, ale mnoho dílčích informací ještě zbývá ověřit, M. Š. proto profesionálně odmítá editorovo naléhání na telefonát do poledního vysílání, kde by měl o tématu pohovořit, a tím relaci zinteraktivnit a zezábavnit. Tak se to teď dělá – co nejvíce zajímavých momentů. Koho dnes baví jen koukat na reportáže a získávat informace ze zaznamenaných scén?! Musí se to střídat: živý vstup, telefonát, videomost pro rozhovor s reportérem ve vedlejším studiu pět metrů od moderátora. I v regionálním vysílání. Dotykové tabule s připojením na Facebook a Twitter ale brněnské studio ještě nemá. Snad brzy.

9:30 Násilí na pracovišti číslo dvě. B. T. opět vyhodnocuje situaci jako agresivní chování vůči své osobě a ke stolu M. Š. hází propisku. Opět míjí cíl.

9:41 Další zjišťování informací. M. Š. má k telefon přilepený k uchu. A hovoří do něj, zatímco otáčí hlavu, aby si početl v dokumentech pdf uložených tak, že v nich text jde svisle, ze spodu nahoru. Jsou chvíle, kdy vypadá kuriozně. Vybrat v nástrojích příkazy „rotate“ + „clockwise“ se ale neobtěžuje.

10:11 Násilí na pracovišti číslo tři. B. T. je dnes v ráži a opět vrhá. Tentokrát znovu overball. Skóruje.

10:12 Telefonování a googlování.

11:00 Porada před vysíláním. 11:09 M. Š. nabízí svůj pohled na diskutované téma změn frekvence hlášení na brněnském hlavním nádraží. Konsenzus.

11:21 M. Š. dále zpracovává informace, preciznost je základním stavebním kamenem kvalitní žurnalistiky.

11:47 Čas na výlet: M. Š. přijímá nabídku webové redaktorky a vydává se na dobrodružnou výpravu ven z budovy Typosu, kde redakce sídlí, do restauračního zařízení vzdáleného sedmdesát devět metrů plus převýšení dvou pater a jednoho sníženého přízemí. I nad francouzským bramborem a okurkami si jej ale najde práce, co chvíli vybíhá redaktor ven na mráz vyřizovat telefonáty.

12:15 Webová redaktorka prchá zpět do redakce, zatímco Elitní dojídá své okurky. O deset minut později i on překoná devětasedmdesát metrů zpáteční cesty a dvě příkrá schodiště ke svému počítači.

12:40 M. Š. pokračuje v práci.

13:27 M. Š. prezentuje výsledky své práce: podařilo se mu najít scénu z filmu, jehož hlavní hrdinka má účes podobný tomu, který měla jeho kolegyně předešlý den ve vysílání. Jedna z redaktorek (B. T. je dnes ve formě) trestá vtip na účet kolegyně násilným napadením za použití vlněné šály.

13:33 Zbytek redakce se seskupí kolem stolu elitního redaktora a baví se hrou „najdi deset rozdílů mezi oběma účesy“.

14:10 Diskuze o finální podobě článku s editorem.

14:27 Pochod na střižnu. 

15:09 Hotovo.

 

Novinařina není jako z amerického filmu, často je jen o telefonování. Michal Šebela to ale nebere negativně, když pohodlí svého stolu uvádí jako jednu z výhod novinářské profese, kterou by neměnil. „Je to nejlepší povolání,“ dodává na vysvětlenou. „Nevýhody nemá, je totiž strašně jednoduché,“ tvrdí s lehce pobaveným úsměvem na tváři.

Sám se k novinařině dostal oklikou, ze studia politologie a sociologie utekl do rádia a později do televize. „Přičichl jsem k penězům,“ udává důvod opuštění školy. Žurnalistiku absolvoval později. „Začal jsem studovat až jako elitní, ve třiatřiceti letech,“ vzpomíná s žertovnou jiskrou v očích a vysvětluje: „nechtěl jsem být jediný v redakci bez titulu.“

Pozdější studium Michala Šebely se také promítlo do jeho žurnalistické práce, kdy se stalo námětem na reportáže o univerzitních titulech městských zastupitelů. Doplatil na to například brněnský primátor Onderka, o jehož bakalářské práci natočil reportáž. Onderka svůj text na soukromé škole obhájil jako výborný. Když jej Michal Šebela pro reportáž nechal zhodnotit nezávislou komisí odborníků z akreditační komise a z Masarykovy univerzity, vysloužil si známku nevyhovující. Odvysílání reportáže Onderku rozzlobilo, načas odmítl s Michalem Šebelou jakkoli komunikovat, což pro reportéra zabývajícího se politickou scénou v regionu představovalo jistý problém. Nikoli však neřešitelný. „Když jsme nutně potřebovali vyjádření primátora, poslali jsme jiného reportéra. V redakci mě chápali,“ říká a přidává nečekaný pohled: „Vlastně to bylo přínosné, veřejné vymezení našich postojů nám otevřelo dveře u opozice, která se na nás začala dívat jinak a byla ochotna mnohem více komunikovat. Na celou redakci se lidé začali dívat s větším respektem. Najednou si uvědomili, že se v brněnském studiu něco děje. Investigativa s  konkrétními výstupy,“ vzpomíná redaktor na svůj úspěch. „Teď už se situace uklidnila, primátor už na mé smsky zase reaguje,“ dodává redaktor.

Závěrem Michal Šebela nabízí tipy pro žurnalistické řemeslo: „Novinařina je snadná, základem je zvednout se ze židle, jet se podívat, ověřovat. Důležitá je přesnost. A integrita,“ vypočítává. „Reportér se nemá snažit někoho ovlivňovat nebo nabízet svůj pohled,“ odkrývá Michal Šebela své ambice a uzavírá: „Reportér má pouze informovat, ostatní už je na lidech.“

Klíčová slova: Michal Šebela, Česká televize, reportér

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

fizwzisfk | 11. 01. 2013, 11:35