21.04.2020 18:55


Nosím s sebou podkovu jako talisman a na led vcházím vždy levou nohou, prozradil svůj předzápasový rituál hokejista Kurovský

Autor: Tereza Holišová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Dvaadvacetiletý rodák z Karviné začal s hokejem už v útlém věku. Ve čtyřech letech nastoupil do mládežnického týmu SK Karviná a od té doby jeho kariéra jen stoupala. Svou hokejovou cestu v rozhovoru přiblížil vítkovický hokejista Daniel Kurovský. 

Daniel Kurovský. Zdroj: Archiv Daniela Kurovského

Karviná – Trénují, zápasí a zase jen trénují. To jsou nejčastější činnosti profesionálních hokejistů. Daniel Kurovský o tom ví své. Ze začátků v Karviné se vypracoval až na světový šampionát v americkém Buffalu. Momentálně působí jako útočník v extraligovém klubu HC Vítkovice Ridera. 

Jak jste se dostal k hokeji?

Můj starší bratr hrál také hokej, takže jsme na zimním stadionu trávili dost času. Byl mým vzorem a chtěl jsem se mu vyrovnat. Už od dětství jsem lítal po bytě s hokejkou a míčkem.  

Jak dlouho hrajete za HC Vítkovice Ridera?

Letos to budou čtyři roky. Přešel jsem z havířovského klubu ještě v juniorském věku. S mým současným týmem jsem moc spokojený, jsme dobrá parta. 

Co v tomto období vítkovičtí hokejisté dělají? 

Kondiční trenér nám posílá seznam cvičení, které bychom měli absolvovat. Když je venku přívětivé počasí, tak se jdu proběhnout, vytáhnu kolo nebo jedu na hory. Jinak trávíme dny převážně doma, abychom se nenakazili. Doma mám rotoped a lavici, takže trénuji i tady.

Myslíte si, že vám tato „pauza“ uškodí ve vašich budoucích úspěších, nebo naopak trochu odpočinku oceníte?

Mně osobně to uškodí, protože jsem se vracel po zranění a momentálně nemůžu trénovat tak, jak bych potřeboval. S odpočinkem to je podobné. Všechna odpočinková centra jsou zavřená, takže si po náročné sezóně nemůžeme ani pořádně odpočinout. Snažím se ovšem každý den něco dělat, takže doufám, že s tělesnou kondicí to nebude tak zlé. 

Jaké zranění se vám přihodilo?

Letošní sezónu se mi obnovilo stejné zranění kolena, kvůli kterému jsem minulou sezónu stihl odehrát jenom pár zápasů. Jednoho rána jsem se probudil s oteklým kolenem, ani nevím, jak se mi to přihodilo. Následně jsem podstoupil magnetickou rezonanci a ukázalo se, že mám přetržený přední křížový vaz. Následovala operace a dlouhá rehabilitace. Takové zranění se hojí celkem dlouho, a tak mi nezbývá nic jiného než čekat a připravovat se na další sezónu.

Jak postupovala vaše kariéra?

S hokejem jsem začínal ve čtyřech letech v Karviné. Poté jsem hrál za Havířov, kde jsem strávil nějakých sedm let a momentálně působím v Ostravě, v klubu HC Vítkovice Ridera.

Jaký je váš největší úspěch v hokeji?

Můj největší úspěch byl, že jsem se zúčastnil mistroství světa v hokeji do osmnácti let a za následující dva roky také mistroství světa do dvaceti let. V americkém Buffalu jsme získali čtvrté místo. Toho si moc cením, ale doufám, že ty největší úspěchy jsou ještě přede mnou, jako například mistrovství extraligy. 

Jaká je vaše úloha na ledě?

Od školního věku jsem působil jako střelec. Převyšoval jsem ostatní jak výškově, tak objemově. Rád jsem vyhrával a ještě raději dával góly. Momentálně je moje role v týmu spíše defenzivní, ale věřím, že se to časem změní 

Je někdo, kdo je vám v hokeji vzorem? 

Ano, je to Sidney Crosby. Je to sice typologicky úplně jiný hráč než já, ale moc se mi líbí jeho práce s holí a jeho geniální přihrávky. 

Jak často trénujete? 

Hokejová sezóna je rozdělená do třech období. Začínáme letní přípravou koncem května. Trénujeme každý pracovní den jednou denně, víkendy máme volné. Tohle období trvá přibližně měsíc a půl, poté máme deset dní volno a najíždíme na období číslo dvě, které trvá šest týdnu. V tomto období probíhají třikrát týdně dvoufázové tréninky, víkendy jsou většinou volné. Třetím obdobím je hlavní sezóna, která začíná v září. Volno míváme pouze ojediněle, většinou alespoň jednou v týdnu, ale někdy nepřijde ani na to. 

Máte před zápasy nějaký rituál?

Nosím s sebou malou podkovu jako talisman a na led vcházím vždy levou nohou.

Ovlivnil vás nějak hokej v osobním životě?

Samozřejmě jsem hokeji musel něco obětovat, ale beru to jako součást cesty k dosažení mého snu. Hokej jsem miloval a miluji. Dával jsem mu vždy všechno. Nechodil jsem se bavit ven jako mí vrstevníci, na to jsem prostě neměl čas. Nic mi ovšem nechybělo, měl jsem svůj sen a šel jsem za ním.  

Kdybyste nehrál hokej, co byste dělal?

Nad tímto tématem jsem přemýšlel už mnohokrát, ale stále pořádně nevím. Chtěl bych se pohybovat buď někde ve sportu, nebo by mě také bavilo pracovat s auty. 

Při čem si po hokeji nejvíc odpočinete a odreagujete?

S přítelkyni chodíváme na procházky nebo si třeba zajdeme na dobrou večeři. Také s kamarády chodíváme jen tak povykládat a zahrát nějaké společenské hry, třeba šipky nebo tenis.

Klíčová slova: Daniel Kurovský, hokej, HC Vítkovice Ridera

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.