18.04.2017 21:45


Nic tak nepovzbuzuje pocit žízně jako fotbal

Autor: Pavel Podešva | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Chladný vzduch se natřásá burácením bubnů a chorálem fanoušků. Hráči ve dvoustupu přicházejí na hrací plochu. Někteří si pro štěstí hladí pečlivě zastřižený trávník, jiní hopsají, aby se rozhýbali, další upírají pohledy do nebes, z nějž se na fotbalové hřiště snáší kapky mrholivého deště. Je předvelikonoční neděle podvečer a fotbalové utkání mezi TJ Jiskra Rapotín a FC Želatovice začíná.

Rapotín - Trávník je nasáklý vodou. Sousedící kopce i nedaleké jehličnany halí chuchvalce mlhy. Ochozy se přesto prohýbají pod náporem stovek nohou. Návštěvnost dnes 16. dubna trhá rekordy. Na fotbal přišlo více než sto fanoušků dychtících po pivu, klobáse a kvalitním sportovním zážitku. Co na tom, že ve vesnici v podhůří Jeseníků před chvílí přestalo sněžit a pršet. Na rapotínském fotbalovém hřišti se schyluje k dalšímu boji domácí Jiskry Rapotín s vyzyvateli z Želatovic. 

Zápas si každý užívá trochu jinak

Rozhodčí si k ústům přikládá píšťalku a zahajuje zápas. Už začátek dává tušit, že publikum je náročné a očekává maximální nasazení, minimum chyb a pohledné fotbalové akce. První minuty jsou však opatrné a to se některým fandům nelíbí. „Co to děláte, kopyta?! Takhle těžko vyhrajete!" rozčiluje se děda s kulichem, když domácí osmdesát pět minut do konce zápasu stále nejsou ve vedení, načež mává rukou a odchází do hospody. 

Po patnácti minutách, kdy TJ Jiskra v zápase tahá za kratší konec, jej následují další diváci. Servírka u okýnka s občerstvením sotva stíhá nalévat grogy, čepovat pivo, kofolu a podávat čipsy a vepřové klobásy. Poklidná fáze zápasu část publika ukolébá a na tribunách se začínají řešit existenciální problémy.

„To já mám polívky ze sáčku rád. Ne čínský, ale ty do hrníčku, jako rajská, česnečka a tak," vysvětluje chraplavým hlasem čtyřicátník s rumcajsovským plnovousem.

„Po poločase musím jít domů. Vyslechnout si přednášku, že jsem notor," mrmlá spíše sám pro sebe jeho kolega, načež si ke rtům přikládá sklenici rumu s čajem.

Někteří se takto věnují svým žaludkům a játrům, avšak kotel, čítající čtyři lidi a jeden buben, zůstává a mistrně sestaveným chorálem "Rapa! Rapa!" žene své miláčky kupředu. Ti se jim odměňují v 33. minutě, kdy domácí Tomáš Maňka využívá zmatku v pokutovém území a upravuje skóre na 1:0. Fanoušci odvracejí hrdla a pohledy od svých sklenic - bodavý chladný vítr provrtává všechny vrstvy oblečení - a propukají v jásot. Neděle v Rapotíně se zdá být hned veselejší.

Nicméně o sedm minut později publiku mandle nadzvedává rozhodčí, když neodpíská penaltu poté, co domácí hráč zakopne o balón. Pískej to! Kurtizáno! Mužský pohlavní orgáne! Ženský pohlavní orgáne! Toaleto! Spílají mu. Děda u postranní čáry v sherlockovské čepici výhružné šermuje holí. Na hřiště přiletí několik piv. Rozhodčí nadávky bere s důstojností klidného seveřana a za rozhodnutím si stojí.

Mezi tribuny a autovou čáru se vpotácí opilý mužík. „Dneska vstal z mrtvých náš pán a zachránce," žvatlá hebrejsky na dva mladíky v černém.

„Ježišmarjá, Franto, ukliď se někam," odpovídá jeden z nich.

Franta si jeho radu bere k srdci. „Kdo to hraje dneská? Jmenuje se FC slezká!" zanotuje a odpotácí se za bránu hostí, kde neodhadne váhu horní poloviny vlastního těla, zacupitá, udělá dva nedobrovolné kotouly a usne.

Nehoda s klobásou

Jiskra Rapotín, jměnovitě Marcel Holomek, mezitím přidává další gól a do šaten odchází s dvoubrankovým náskokem. Trávník v mžiku zaplní děti s kopačáky. „Na tom hřišti by si vymkla kotník i kráva, tak opatrně," volá na svou ratolest starostlivý rodič. Ze severu se blíží temný mrak oznamující, že druhý poločas bude ještě chladnější. 

„Tombola začíná za pět minut," upozorňuje hlasatel.

Ceny v tombole jsou hodnotné, tudíž všichni bedlivě poslouchají, zda nejsou právě oni těmi šťastlivci. Basu lahváčů nakonec vyhrává modrá vstupenka číslo 172. Pro hlavní cenu - poukázku na uherák, párky a špekáčky v tamější večerce - si pak přichází hrdý majitel modrého lístku s číslem 683.

Hráči opět vstupují na trávník a vyhánějí děti mimo hrací plochu. Fandové se, nadávaje  na počasí a cinknutou tombolu, usazují na svá místa. Rozhodčí fotbalistům ještě něco vysvětluje a hvizdem zahajuje druhou půli. Hned po sedmi minutách však nastává nečekaná situace.

Po souboji ve velkém vápně hostí míč obloukem letí mezi diváky, přímo na nic netušící, smějící se ženu s pivem v ruce. Její muž si letícího balónu všímá čas, žel bohu drží v pravačce tácek s klobásou, okurkem, chlebem, a čelí tak těžkému morálnímu dilematu. Nechytit balón a v klidu dojíst klobásu, nebo zachránit ženu a přijít o kus mletého vepřového? Muž jedná intuitivně. V souladu se svými prioritami.

O několik vteřin později žena hlasitě kleje, utírajíc si z očí, vlasů a mikiny chmelový nápoj.

„Máš hledět na balón," radí jí manžel, olizujíc si prsty od hořčice.

Nehoda jakoby vyburcovala fotbalisty k většímu nasazení. Hráči si přestávají brát servítky a ostře si zajíždějí do nohou. Vše vyvrcholí v šedesáté minutě, kdy po tvrdém zákroku domácího obránce rozhodčí nařídí penaltu, načež se opět ocitá pod palbou urážek. 

„Tak jste hluší? Vždyť ta rána do holeně šla slyšet až sem," oboří se na diváky mladý hráč hostí.

„Nestarej se o nás a radši sleduj hru," bučí na něj fanoušci. Zaplatili si svých třicet korun, tak na to mají přeci právo. Mladík se k nim otáčí zády a sleduje, jak jeho spoluhráč posílá pokutový kop jen do břevna.

Horké hlavy o několik okamžiků později chladí kombinace deště a sněhu, která se snáší na hřiště, okolní rodinné domky, pole, kopce i jehličnaté lesy. Dokonce i Franta se probouzí. Polovina diváků tak dvacet minut před koncem utkání odchází domů, druhá polovina se vměstnává pod malý přístřešek u vstupu a spíše než fotbalisty očima popohání časomíru. Křik i buben utichají a utkání se dohrává v poklidném tempu, jen za občasného reptání a brblání.

V 79. minutě ještě domácím udělá radost Jan Nemeth, který pečetí výhru rapotínských trefou na 3:0. Hráči vítězného týmu tak po závěrečném hvizdu odcházejí do kabin spokojení. Někteří dokonce natolik, že sprchu odkládají na neurčito a míří přímo k výčepu. Aby také ne, v podhůří Jeseníků vládne anglické počasí a nic tak nepovzbuzuje pocit žízně, jako vydřené vítězství.

„Tombola začíná za pět minut," upozorňuje hlasatel.

Klíčová slova: Fotbal, Rapotín, Želatovice, krajský přebor

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.