18.10.2016 10:45


„Není to až tak hrozné. Zatím,“ shodují se prvačky po prvním měsíci semestru

Autor: Přemysl Šimák | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Překvapení, novoty, ale už se zabíháme. Tak by do jedné věty shrnuly svůj první měsíc na vysoké škole dvě studentky prvních ročníků Masarykovy univerzity. Právě pro prváky to s velkou pravděpodobností byl jeden z nejhektičtějších a také nejneobvyklejších měsíců v jejich životě. Avšak ne každý prvák si musel zvykat na stejné množství novinek a povinností. To se odvíjí od oboru, kterému se věnují.

 

Devatenáctiletá medička Alžbeta Virdzeková s naprostým klidem ve tváři odpovídá na otázku o tom, co jí běží hlavou při pomyšlení na první měsíc absolvovaný v roli vysokoškoláka. „Stále mi naskakují latinské názvy kostí, koncovky třetí deklinace vzoru pulmō, příznaky mrtvice a jiné veselé záležitosti,“ vyjmenovává Alžbeta. Také studentka psychologie Anna Pacltová, které je jednadvacet, studium po prvním měsíci hodnotí s úsměvem a dodává: „Naprosto nadšená jsem ze spolužáků a z nových kontaktů, kterých jsem za tu krátkou dobu získala opravdu hodně.“

Alžbeta Virdzeková

V bydlení se neliší

Obě studentky nejsou místní. Domů jezdí jen na víkend, někdy ani to ne. Jak Alžbeta, tak Anna si pro bydlení v Brně zvolily byt. „Bydlí se mnou třeba zubařka, environmentalista, informatik a taky křeček. Jsme opravdu zajímavá směska,“ vyjmenovává Alžbeta část svých spolubydlících.

Anna na bydlení v bytě oceňuje hlavně blízkost do školy. „Sídlím na Vlhké, takže do centra to mám tramvají jen pár minut,“ popisuje. Obě studentky na životě v bytě oceňují především vetší volnost. Kolejní režim je přísnější, není například možné si libovolně zvát na pokoj návštěvy. Naopak mezi jejich výhody patří často nižší cena a větší pravděpodobnost, že zájemce ubytování získá.

Středoškolští učitelé na své žáky více tlačili

Studium na střední škole je v lecjakých směrech naprosto odlišné. „Na gymnáziu jsem každý den potkávala stále tytéž tváře. Pokud byl kolektiv špatný, nebylo na výběr. V tom vidím rozdíl oproti současnosti, kdy na každém semináři nebo přednášce narazím na někoho nového. Často se ale po přednášce všichni rozutečou, takže mi to tu připadá více anonymní,“ myslí si Anna.

To Alžbeta si všímá rozdílu mezi vyučujícími: „Učitelé na střední své studenty více tlačili do učení a jejich znalosti kontrolovali pravidelnými písemkami. Na vysoké škole je to jinak. Všichni vědí, že se učit musí a záleží jen na každého zodpovědnosti, jestli se bude na další seminář připravovat, nebo ne. Nikdo na nikoho netlačí, ale nikdo taky pak nebude tolerovat podprůměrné výsledky,“ hodnotí Alžbeta.

Anna Pacltová

Medici sedí ve škole pořád

V odpovědi na otázku Kolik denně ve škole trávíš času? se značně rozcházejí. „Celkem dost – předměty na lékařské fakultě v mém časovém plánu zabírají drtivou většinu. Navíc ve škole máme přístup k exponátům kostí, které jsou lepší než anatomický atlas. Když nesedím na přednášce, najdete mě právě u nich,“ říká Alžbeta. Právě studenti medicíny často dostávají úsměvnou nálepku „učící se čtyřiadvacet hodin denně“, což je vzhledem k náročnosti jejich oboru pochopitelné.

Anna má rozvrh podstatně volnější. „Jediným nabitým dnem je úterý. Čtvrtek a pátek mám volný, ostatní dny chodím na výuku jen jednou za čtrnáct dní. Je příjemné mít tolik volného času. Můžu se tak věnovat mimoškolním aktivitám a svým zájmům,“ popisuje. 

Knížky nejsou problém, psychologové čtou více

Povinná četba k univerzitnímu studiu neodmyslitelně patří. Potvrzuje to i budoucí psycholožka Anna: „Snažím se být opravdu poctivá a číst všechnu zadanou literaturu, takže za týden prostuduju i několik desítek stran.“ Oproti tomu medička Alžbeta jich denně přečte jen pár. Musí si je ale vždycky zapamatovat.

Problém obě dívky nevidí ani ve shánění publikací. „I když některé jsou skutečně drahé, není problém je koupit z druhé ruky. Pokud se mi to nepodaří, zamířím do knihovny, kde vše potřebné téměř vždycky najdu. Člověk ale musí být rychlý,“ upozorňuje Alžbeta.

Studentky svůj první měsíc vysokoškolského života hodnotí velmi obdobně. Liší se především v pohledu na to, kolik času denně stráví na fakultě. Obě se jednoznačně shodují v tom, že od začátku výuky nepocítili nějaký výrazný stres a že studium se jim líbí. Zároveň ale dodávají, že zcela objektivně budou schopné hodnotit až po prvním prožitém zkouškovém období, kdy se jim prý pohled na fungování studenta nejspíše změní. 

Klíčová slova: psychologie, medicína, prváci, MUNI

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.