10.03.2017 17:00


Nelze hledat řešení narychlo, ochranu ovzduší je třeba pojmout koncepčně, říká brněnský meteorolog

Autor: Tereza Hálová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V polovině února vyhlásili meteorologové smogovou situaci. Ta vzbudila mezi brněnskými zastupiteli vlnu emocí. S možností vyhlášení mimořádného opatření, které by zavedlo dopravu zdarma, přišel náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených). „Je v pořádku, že se politici zajímají o čistotu ovzduší, ne vždy jsou ale jejich tvrzení správná,“ komentoval Anderův návrh meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu Robert Skeřil.

Robert Skeřil | FOTO: Tereza Hálová

Brno – MHD dočasně zdarma. Tak zněl návrh řešení únorových smogových dní, který prosazoval náměstek primátora Martin Ander. Podle brněnského meteorologa Roberta Skeřila by byl výsledný efekt takového opatření minimální: „Ovzduší nelze chápat pouze z hlediska emisí v Brně, ale podílí se na něm celá řada faktorů.“

Mimořádné opatření v podobě dočasně bezplatné městské dopravy se ukázalo být liché. Vy sám jste říkal, že opatření by vedlo pouze k lokálnímu snížení emisí, které by se ve výsledku kompenzovalo odjinud. Mohou ve skutečnosti auta takovou míru znečištění způsobit?

Auta to přímo nezpůsobují. Co se týče té únorové situace, tak jenom sedmdesát procent všech koncentrací prachu v ovzduší tvořilo něco, co vůbec z Brna nepochází. Stejně vysoké koncentrace jsme naměřili i na stanici uprostřed vinic Mikulov – Sedlec. Doprava se tedy projevuje jen někdy a tvoří pouze pár procent. Když se 13. února vyhlašovala smogová situace, byly koncentrace na dopravních stanicích dokonce nižší než koncentrace mimo Brno. V tu chvíli nemělo smysl s dopravou cokoli dělat, protože bychom téměř ničeho nedosáhli. Je potřeba to pojmout koncepčněji, nehledat řešení narychlo, ale vymyslet něco, co by pomohlo dlouhodoběji.

Co například?

Například na celou topnou sezónu snížit jízdné, aby lidé nebyli motivováni nasednout na tramvaj, až když už je zle. Pokud by tam byla jakási prevence, tak by to třeba určitým způsobem přispělo. Ve chvíli, kdy je situace natolik kritická, že se zavádí veřejná doprava zdarma, už se většinou nedá nic dělat. Momentálně je nejdůležitější snažit se podporovat kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů na pevná paliva za nové ekologičtější. Lokální topeniště tak mohou přejít na šetrnější způsob vytápění. Z hlediska prašnosti je potom nejlepší plyn nebo tepelná čerpadla.

Tři dny po vyhlášení byla smogová situace odvolána. Dá se říci, že podmínky k rozptylu škodlivin jsou opět příznivé?

Určitě. Možná jste zaregistrovali, že jednak se oteplilo a jednak se zvedl vítr, tudíž koncentrace polétavého prachu jsou teď skoro nulové. Zatímco v jednu chvíli jsme je měřili ve stovkách mikrogramů, týden nato se vyskytovaly v řádu jednotek. Počasí je v tomto případě naprosto rozhodující.

Záleží tedy na povětrnostních podmínkách.

Přesně tak. Když je inverze, vytvoří se poklička, pod kterou fouká jen velice málo nebo vůbec. V tu chvíli nedochází k rozptylu. Naopak v momentě, kdy se vrstva rozruší, zafouká a nejlépe i zaprší, koncentrace mohou spadnout během hodiny až dvou a už není důvod smogovou situaci nadále udržovat.

Smogové zatížení se k nám přesunulo ze severu, přesněji z Polska a Moravskoslezského kraje. Je možné takovému znečištění na dálku vůbec zabránit?

Pokud fouká vítr ze severovýchodních směrů, jako tomu bylo na začátku února, příliš se tomu zabránit nedá. Poručit větru, dešti neumíme. Nejedná se však pouze o znečištění dálkové, my si přispíváme sami. V zimních obdobích, kdy všichni topí, koncentrace rostou plošně. Proudění to dále navýší, stejně jako to navyšují další faktory. Polsko není jediným viníkem. Určitě má svůj vliv, ale nepředstavujme si, že nebýt Polska, máme tu čisto. Tak to úplně není.

Z jakého důvodu přichází znečištění právě z těchto oblastí? Má to na svědomí tamní průmysl?

Průmysl také, důležitou roli však hrají zdejší lokální topeniště. Polsko je bohužel z hlediska znečištění stále na úrovni východního bloku, dlouhodobě se zde topí levnými uhelnými kaly, které jsou v českých domácnostech zákonem zakázané. Já odtud pocházím, takže vím, o čem mluvím. Studie, které měřily ovzduší na polské hranici, například v rámci projektu Air Silesia zjistily, že v těchto oblastech je vliv polských, ale i českých lokálních topenišť docela znatelný. Pro srovnání, zatímco u nás jsme v době smogové situace naměřili hodnoty koncentrace prachu v ovzduší nad hranicí sto mikrogramů, koncentrace naměřené v Polsku se pohybovaly nad tisíc.

V období smogové situace se lidem doporučuje omezit větrání místností i pobyt venku. Jaká jsou z vašeho pohledu reálná rizika takto vysoké koncentrace prachu v ovzduší?

Já nejsem zdravotník, nicméně to platí především pro citlivější jedince a malé děti. Určitě je dobré omezit jakýkoli venkovní sport, kdy člověk podstatně více ventiluje a dýchá naplno. Doporučil bych také klidový režim a vyhnout se stresu. Na druhou stranu to ale neznamená, že by člověk neměl vůbec chodit ven. Z indoorových měření vyplývá, že koncentrace škodlivých látek jsou ve srovnání s venkovním prostředím plus mínus stejné. Zvlášť, když si lidé potrpí na koberce, ve kterých se tvoří roztoči. Řekl bych tedy s rozumem, procházku ano, sportovat raději ne.

Klíčová slova: smogová situace, čistota ovzduší, meteorolog, Robert Skeřil, emise, mimořádné opatření, MHD

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář