14.05.2020 19:27


Nejvíce mě baví práce s lidmi v terénu, říká reportérka České televize Barbora Žítková

Autor: Pavla Sychrová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Díky studiu žurnalistiky se Barbora Žítková dostala do České televize už ve druhém ročníku vysoké školy. Ačkoliv pro ni bylo zpočátku důležitější studium ekonomie, nabídku práce v televizi neodmítla a pracuje v ní doposud. „Nejlepší témata jsou ta, co trápí obyčejné lidi,“ komentuje Žítková.

 

Pokora je v začátcích důležitá, říká redaktorka ČT Barbora Žítková. (Foto: Pavla Sychrová)

BRNO - Barbora Žítková je již čtrnáct let reportérkou České televize v Brně. Na Masarykově univerzitě (MUNI) studovala ekonomii a žurnalistiku a právě ta ji teď živí. V rozhovoru se rozpovídala o svém vztahu k České televizi (ČT), vlastnostech správného novináře nebo o tom, jak jsou k ní lidé vstřícní. 

Co vás vedlo ke studiu žurnalistiky a ekonomie? 

V podstatě náhoda. Nevěděla jsem kam jít po gymnáziu, tak jsem si dala pět přihlášek na naprosto rozličné obory. Jelikož mamka byla ekonomická ředitelka, brala jsem tento obor asi nejvážněji, protože má uplatněníŽurnalistiku jsem si dala spíš z hecu, bylo docela složité se tam dostat. Můj třídní na gymnáziu mě přesvědčoval, že mám jít na herectví. A mně přišlo, že žurnalistika je takové herectví. Ale zpětně mi řekl, že to takhle nemyslel. (smích) Tím, že MUNI umožňuje zapsání dvou oborů a rozvrh jsem si tvořila sama, to šlo zvládnout. Ve druháku jsem šla na praxi do České televize a jsem tam doteď.

Dostala jste od nich nabídku? 

Když jsem tam byla jako praktikantka v kanceláři asi třetí den, shodou okolností jsem se dostala na natáčení reportáže o pokácených a ukradených stromech v lese. A záhy na to mi šéfredaktor nabídl práci. Začala jsem teda jako asistentka editora, u toho jsem točila, a pak jsem přešla na pozici redaktorky. Při tom jsem dostudovala i tu ekonomii, i když jsem od začátku věděla, že bych nemohla pracovat u počítače s tabulkami a čísly, vsedě a bez lidí. Celou dobu jsem tíhla k něčemu, co je v terénu a kreativní.

Čím jste chtěla být jako malá?

Herečka, takže třídní se trefil. Exhibicionismus tam nejspíš byl už od mala. A hodně dlouho mě držela práce učitelky v mateřské školce nebo na prvním stupni, tou jsem chtěla být pak i na gymnáziu. 

Jaká fáze točení reportáží vás baví nejvíc?

Tak to je jednoznačně práce v terénu. Pracovat s lidmi a s obrazem přímo na místě. Rozmlouvat je, zjišťovat od nich informace, bavit se s nimi, vymýšlet jak propojit obrazovou stránku na place s tím, jak napíšu svůj komentář a všímat si detailů. Baví mě ta kreativita. 

Měla jste někdy při reportážích s lidmi problém? 

Já většinou mám to štěstí, že každého rozmluvím. Mamka mi vždycky říkala, že bych měla být advokátka, protože ukecám i mrtvého. (smích) Ale mně nedělá problém se s těmi lidmi bavit. Já jim vždy pokládám takové blonďaté otázky, jak často říkám. Samozřejmě může se stát, že je někdo naštvaný nebo protivný. Ale i s ohledem na nekonfliktní témata, která natáčím, což je dost často z vesnic o lidech, o úrodě nebo o slepicích a kravách, tak ti lidé se mnou mluví. 

Tato témata vyhledáváte sama? 

Ano, já je mám nejradši. Ráda jezdím na vesnice mezi lidi a ráda točím zemědělství, sucho, vinice. To je můj směr, ale občas mě z toho vyšoupnou a pošlou mě na politiku. 

A ekonomická témata vás točit nebaví?

Na té naší regionální úrovni se to moc dělat nedá. Možná nevědomky ekonomii využívám, že se dívám skrz čísla nebo používám ekonomické myšlení. 

Nejradši má témata, která se zabývají zemědělstvím. (Foto: archiv Barbora Žítková)

Je něco co vás v práci štve? 

V ČT jsem pořád takový naivní nadšenec a to jsem tam čtrnáct let. Točit mě baví a to je to, co mě tam pořád drží. Samozřejmě, že mě naštve třeba osobní problém, ale to je všude. 

Chcete v ČT zestárnout? 

Až jednou budu mít rodinu, tak si myslím, že tuto práci nebudu moct dělat. Takže zestárnout nevím, ale práce mě baví, moje pozice mě baví, Brno mě baví. Ono je to těžké, i když teď to možná zní, že vůbec nejsem ambiciózní člověk. 

To si nemyslím. Řekla bych, že jste jen opravdu spokojená a to se moc často nevidí. 

No, právě. Všichni se mě ptají: „A ty bys nechtěla moderovat nebo editovat?“ Nechtěla. Protože editování i moderování znamená sedět celý den v kanclu. Takže pracovně se v budoucnu nikde jinde nevidím.

Líbí se vám, jak lidé nahlíží na ČT? 

To je hrozně těžká otázka. Já se pohybuju v takové bublině, kde lidi ČT uznávají a berou jako to nejlepší z české žurnalistiky. Ale samozřejmě člověk i při natáčení narazí na různé reakce nebo komentáře na Facebooku. A to samozřejmě zamrzí, ale já si je už nečtu. Člověk si to asi nesmí vůbec připouštět, protože by ho to pak semlelo a nemohl by tuhle práci dělat. Myslím, že to děláme s nejlepším vědomím a svědomím a já za námi stojím pořád. Jsem na naši instituci pyšná, jak to dělá a zvládá. A myslím, že je hezké, když může být člověk na svého zaměstnavatele pyšný. 

Jaký by měl být správný žurnalista? 

Nadšený, protože tato práce nejde dělat bez nadšení pro věc. To se i ukazuje, když člověk nadšení nemá a nebaví ho to, nevydrží tu práci dělat. Taky by měl být kreativní a průbojný.

Kde má redaktor shánět témata? 

Ono stačí chodit venku s otevřenýma očima. Spousta témat se nabízí, ale je pravda, že se k tomu člověk dopracuje až v průběhu. Je to o čase, kdy si člověk získá kontakty a má kolem sebe takovou síť. Mně už volá tolik lidí, protože jsem tam dlouho - ať už starostů, respondentů, zemědělců, že je nestíhám ani natáčet. Ale spousta věcí je kolem nás. Nejlepší témata jsou ta, co trápí obyčejné lidi.

Co by nemělo chybět studentům, kteří chtějí jít do televize?                                    

Co já oceňuji u začínajících novinářů, je pokora. Ta, si myslím, je hodně důležitá a mezi začínajícími dělá velký rozdíl. A energii, protože začátky jsou těžké. Ono se to nezdá, ale neustálý mírný tlak a stres tam je, což každý prostě neustojí. Potom elán a hlavně chuť. Když je chuť, tak jde podle mě všechno a všechno se zvládne. 

Klíčová slova: Barbora Žítková, Česká televize, rozhovor

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.