Nejstarší tramvaje jezdí v Brně. Průměrně mají přes dvacet let

Brno - Příznivci starých dopravních prostředků nemusí obdivovat jenom exponáty v muzeu. Například letité tramvaje mohou potkat rovnou v brněnských ulicích. Podle webu Česko v datech, jehož autoři v březnu zveřejnili analýzu hromadné dopravy (MHD) v krajských městech, bylo v roce 2015 stáří brněnských tramvají průměrně devětadvacet let let. To je nejvíce v celé republice. Naopak cestující, kteří se přepravují autobusy, jezdí v až čtyřikrát mladších vozech. Jejich průměrné stáří se pohybovalo okolo pěti let. 

Kromě tramvají a autobusů využívají Brňané také trolejbusy. Ty současné jim slouží už okolo třinácti let. Průměrné stáří se ale každý rok mění, stejně jako počty souprav MHD ve vozovnách. „Minulý rok čítal vozový park 300 tramvají, 309 autobusů a 148 trolejbusů," uvedla mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová. Díky nákupu nových souprav a odpisu starých se snížil průměrný věk tramvají na devatenáct let.

Podle analytiků Česka v datech musí obyvatelé Jihomoravského kraje vydělávat na roční jízdné o poznání déle než lidé ve zbytku republiky. Pro výpočet využili údaje o průměrné mzdě v jednotlivých krajích. Nejlépe jsou na tom Pražané, kteří kvůli roční jízdence po hlavním městě musí odpracovat necelých sedmnáct hodin. Aby si Jihomoravané mohli předplatit šalinkartu na celý rok, stráví v zaměstnání přes osmadvacet hodin. Ještě déle musejí na roční kupóny MHD vydělávat obyvatelé Libereckého a Ústeckého kraje.

Do ceny jízdného se kromě počtu a délky dopravních linek také promítá finanční dotace, kterou zástupci města schválili jako kompenzaci za náklady na MHD. V roce 2015 to v Brně byly téměř dvě třetiny peněžních výloh. Tamní roční jízdenka je třetí nejdražší v republice, stojí 4 750 korun. Od začátku roku 2017 mohou Brňané, kteří řádně platí za svoz odpadu, žádat o zpětné vyplacení více než čtrnáctsetkorunového příspěvku na předplatní kupón.

Tuto možnost využila i Brňanka Alena Konečná. „Dříve jsem si kupovala roční šalinkartu už předem v prosinci, ale letos jsem počkala až na leden, abych mohla zažádat o příspěvek," řekla. Místo 1425 korun ale ve skutečnosti získá jenom dvanáct set. Finanční úřad tuto dotaci považuje za zdanitelný příjem, a tak z ní bude muset Konečná i ostatní příjemci příští rok odvést dvousetkorunovou daň. „Při stanovování pravidel  jsme museli respektovat české zákony, které nedovolují poskytnout obyvatelům Brna na nákup šalinkarty slevu. Na tu by se daňová povinnost nevztahovala. I přesto zůstává příspěvek  výraznou výhodou," okomentoval náměstek primátora Martin Ander.