27.04.2017 16:08


Nejlepší uchazeči o studium jsou šest let po přijímacích zkouškách nezadaní a mají magisterský titul

Autor: Dominika Sladká | Kurz: Stisk | Kategorie: Studentský servis

Šest let po přijímacích zkouškách na vysokou školu jsou jejich nejúspěšnější řešitelé nezadaní, touží po životě v zahraničí a mají magisterský titul. Čím lepší byl člověk v testu studijních předpokladů, tím delší dobu chce strávit v zahraničí, ukázal výzkum.

Jsou úspěšnější řešitelé přijímacích zkoušek úspěšnější i při studiu? To sledovali výzkumníci mezi lety 2010 až 2016. Ilustrační foto: Dominika Sladká

Brno – Lepších výsledků v testech obecných studijních předpokladů v roce 2010 dosáhli ti, kteří byli v roce 2016 nezadaní a bezdětní. Souvislost mezi úspěchem u přijímacích zkoušek, studiem a životním stylem sledovali výzkumníci ze společnosti Scio. Prostřednictvím dotazníků zjišťovali tyto souvislosti u absolventů testů z roku 2010. 

Šest let po testu žijí téměř tři pětiny respondentů s partnerem nebo partnerkou. S kamarády, spolužáky nebo sama žije čtvrtina dotazovaných. Podle specialisty na vztahy s veřejností Jáchyma Vintra byla tato skupina v testu úspěšnější. Respondenti žijící s rodiči prokázali průměrné výsledky.

 

Dotazovaní s magisterským titulem dosáhli v přijímacích zkouškách lepšího výsledku než ti, kteří získali bakalářský titul, nebo vysokou školu nedostudovali. Zatímco absolventi magisterského studia dosáhli průměrně pětasedmdesátého percentilu, bakaláři se pohybovali o deset percentilů níže.

 

 

Lepších výsledků dosáhli také ti, kteří v dotazníku uvedli, že by chtěli žít v cizině. Zatímco šestnáct procent dotázaných si přálo strávit v zahraničí několik let, na delší část života toužilo vycestovat pět procent a na celý život jedno procento respondentů. Podle Vintra platí, že čím vyšší úroveň studijních předpokladů člověk prokázal, tím delší dobu touží strávit v zahraničí.

Z výzkumu také vyplývá, že lidé, kteří někdy obdrželi prospěchové stipendium, byli úspěšnější už u přijímacích zkoušek. Vyšší úroveň studijních předpokladů ukázali i absolventi placených stáží při studiu. 

 

 

V dotazníku odpovídalo 689 respondentů, podle Vintra má však výzkum své limity. „Vzorek není reprezentativní, neboť nám data poskytli zejména uchazeči, kteří v roce 2010 dosáhli nadprůměrných studijních výsledků,“ uvedl Vintr.

Na otázky týkající se životního stylu se výzkumníci ptali také u přijímacích testů v roce 2016. Z výsledků dotazníku například vyplynulo, že čím později chodí uchazeči o studium spát, tím lepších výsledků v testu dosáhli. Podle odborníka na vztahy s veřejností Štěpána Pudláka, který výzkum ve společnosti Scio organizoval, prokázali vyšší studijní předpoklady také uchazeči mající nejasné představy o budoucí práci. Čím častěji chodil student v maturitním ročníku do školy pozdě, tím bylo jeho skóre v testu lepší.

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.