17.04.2020 16:54


Nechceme stavbami ohromovat, ale citlivě reagovat na prostředí, říká architekt návrhu nového Nádraží Veleslavín

Autor: Magdalena Chorá | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Podoba nové nádražní budovy v pražském Veleslavíně, podle návrhu architektů Dalibora Hlaváčka a Zuzany Kučerové ze studia idhea, vzešla vítězně z mezinárodní architektonické soutěže. Nová budova bude spojovat stanici metra s rychlodráhou, která odtud povede do Kladna a na Letiště Václava Havla, čímž nahradí autobusovou dopravu. Výstavba by měla začít v roce 2024. Návrhy Hlaváčka spojuje především snaha o ekologičnost a souznění s okolím.

Návrh nové podoby stanice Nádraží Veleslavín vzešel z mezinárodní soutěže, kde vyhráli architekti z ateliéru idhea. Zdroj: Vize architectural rendering

Praha – Dalibor Hlaváček je jedním z autorů návrhu nové nádražní budovy ve Veleslavíně, která bude pojit stávající stanici metra s rychlodráhou. Krom samotné budovy navrhovali architekti ze studia idhea také její okolí včetně náměstí, přilehlého komplexu budov či stezky pro pěší a cyklisty.

Co vás inspirovalo při navrhování nové podoby nádraží Veleslavín?

Hlavní inspirací pro tvar budovy byla rychlost jakožto základní vlastnost vlakové dopravy. Směrový vektor, tedy šipku znázorněnou trojúhelníkem, chápeme jako abstrahovaný symbol pro pohyb a rychlost. Trojúhelníkovým tvarováním zdůrazňujeme dynamickou náplň domu. Tvar střechy dále určuje stezka, která přes ni přechází. Byli bychom rádi, aby se díky srozumitelné formě nádraží stalo jasně rozpoznatelným orientačním bodem.

Do jaké míry bylo obtížné navrhnout budovu kombinující tolik prvků, tedy rychlodráhu, metro a okolí?

Logická a jednoduchá provázanost nádraží s pěší, cyklistickou, veřejnou hromadnou a individuální automobilovou dopravou byla pro návrh klíčová. Byla to asi největší výzva celého projektu, s ohledem na různé požadavky jednotlivých druhů dopravy nebo například výškového uspořádání. Ale výzvy nás baví.

Nad budovou má vzniknout náměstí. Jak bude vypadat?

Nádraží by se mělo stát iniciačním bodem v místě, které je již dnes přirozeným centrem lokality, postrádá ale jasnou urbanistickou a architektonickou formu. Součástí návrhu je proto nové centrum Veleslavína včetně náměstí a multifunkčního komplexu budov. Jižní strana náměstí vrcholí budovou nádraží, kde volná dlážděná plocha náměstí přirozeně stoupá k jejím vstupům. Na západní část náměstí je vložen rastr velkých stromů s vysoko nasazenou korunou, které poskytují stín a chodce přirozeně navádí od tramvajové zastávky k hlavnímu vstupu do nádraží.

Budova spojuje rychlodráhu a metro. Zdroj: Vize architectural rendering

Změní se současné přístupy do metra?

Současné přístupy do metra by měly být doplněny o přístup z prostoru nádraží. Cílem je intuitivní a co nejkratší propojení vlakové dopravy s metrem.

Zanikne dosavadní autobusové nádraží, kvůli nahrazení autobusů jedoucích do Kladna a na letiště, rychlodráhou?

V rámci zadání architektonické soutěže se předpokládalo ukončení všech regionálních autobusových linek v budoucím terminálu Dlouhá míle a městských autobusových linek u koncové stanice tramvají Na Dědině. Toto opatření by pak mělo uvolnit místo současného autobusového terminálu na Veleslavíně pro realizaci nového veřejného prostoru. Tím se významně přispěje ke snížení dopravní zátěže na Evropské ulici a zlepší se kvalita životního prostředí v této části města.

Na Veleslavíně vznikne i nové náměstí, komplex budov a podzemní parkoviště. Zdroj: Vize architectural rendering

Vnitřní členění budovy má cestující přirozeně navigovat. Jak?

Snažili jsme se vytvořit racionální dopravní uzel. Naší prioritou byla snadná orientace, čitelnost prostoru a plynulost pohybu cestujících. Díky konfiguraci vnitřních prostorů a navrženým průhledům k vlakům budova cestující přirozeně naviguje. Informační systém je tedy pouze doplňkem, hlavním navigačním artefaktem je budova sama.

Jaké prvky budou pojit tuto budovu s ostatními stanicemi rychlodráhy?

Koncept propojení s ostatními stanicemi rychlodráhy je ve fázi příprav.

Z vašich návrhů je patrná snaha o ekologickou šetrnost. Jak se to konkrétně projeví u tohoto návrhu a z čeho pramení?

Ekologii vnímáme jako nedílnou součást architektury. V případě nádraží Veleslavín je tento přístup nejpatrnější v krajinářském řešení. To respektuje současné podmínky místa a je navrženo s ohledem na měnící se klima městského prostředí. Zásadní je nakládání s dešťovou vodou. Tu znovu používáme a směřujeme k vegetačním plochám a dřevinám a zadržujeme pro následné zasáknutí a výpar. Součástí konceptu je využití rozmanitých prvků – zelených střech, popínavých rostlin, vzrostlých stromů, přirozených zásaků, akumulace a znovuvyužití vody pro zálivku střech. Koncept obsahuje i speciální prvky jako retenční (zadržující vodu, pozn. red.) prokořenitelné prostory pro stromy v dlažbě. Společně s návrhem zeleně tak zvyšujeme místní biodiverzitu, zlepšujeme stav podzemních vod, omezujeme přehřívání a zlepšujeme místní mikroklima.

Rychlodráha bude zajíždět do podzemí, jehož střechu bude tvořit travnatá plocha. Zdroj: Vize architectural rendering

Jak vnímáte výhru v architektonické soutěži?

Výhry si velmi vážíme. Jednalo se mezinárodní architektonickou soutěž, členové poroty byli mimo jiné Helge Lunder z norského studia MDH Arkitekter nebo Sandor Finta, autor metra M4 v Budapešti. Soutěže se účastnilo mnoho skvělých architektů.

Pojí vaše předešlé návrhy s touto budovou nějaké podobné rysy?

Každá stavba je jedinečná a má různý kontext, funkční náplň i klienta. Snažíme se navrhovat takové domy, které neohromují, ale citlivě reagují na místo i potřeby klienta.

Kdo ovlivnil vaši tvorbu jako architekta?

Zásadní inspirací pro mou pedagogickou i profesní praxi byl italský architekt Renzo Piano, u kterého jsem měl tu čest strávit nějaký čas na stáži. Dovolím si jeden jeho citát: „Navrhování je svým způsobem cesta. Vydáváte se někam, abyste na něco přišli, něco se naučili. Přijímáte neočekávané. Když se polekáte a hned hledáte útočiště ve vyhřátém doupěti toho, co již bylo viděno a uděláno, není to žádná cesta. Toho se snažím v životě držet.

Jaký je cíl vašeho architektonického studia?

Architekturu vnímáme jako poslání, službu klientovi i společnosti. Naším hlavním cílem je, aby se člověk v námi projektovaných domech cítil příjemně a rád se do nich vracel. Aby stavby lidem sloužily a aby byly krásné.

Klíčová slova: Praha, Veleslavín, letiště, rychlodráha, metro, architekt, nádraží

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.