08.05.2018 11:17


Národní ústav duševního zdraví bojuje proti škatulkování lidí s duševním onemocnění

Autor: Zuzana Vrbecká | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Projekt Destigmatizace zaměřený na odstranění nálepkování a škatulkování duševně nemocných lidí vzdělává nejen veřejnost, ale i pomáhající profese. Národní ústav duševního zdraví se tak chce nově zaměřit na sociální pracovníky a předat jim více znalostí ohledně metod práce s touto cílovou skupinou.

Monika Forethová - autor Zuzana Vrbecká

Brno – Příjemná a usměvavá slečna. Takový první dojem zanechává magisterská studentka Mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Monika Forethová. Za jejím úsměvem se však skrývá zajímavý příběh protkaný bojem s úzkostně depresivní poruchou a panickými ataky. Nálepkování ani škatulkování se však Monika nebojí a prezentuje své prožitky veřejnosti. Natočila film Číslo 10 vyobrazující nejen svůj příběh, ale i příběh přátel z psychiatrické nemocnice v Kroměříži.

Při svém boji s duševním onemocněním stigmatizaci však zaznamenala, překvapivě ze strany svého psychiatra. „Když už jsem nebyla schopná normálně fungovat a rozhodla jsem se nastoupit do psychiatrické léčebny, můj psychiatr mě zaskočil svou reakcí. Začal mi to rozmlouvat skrze školu – jak budu dále pokračovat ve studiu a že ji přece nechci přerušit. Vyvíjel na mě tímto způsobem tlak, přitom to byl poslední člověk, od kterého bych to čekala,“ popsala Monika Forethová.

Stigmatizace, neboli škatulkování a hanlivé označování určitého typu lidí, může vést ke znevýhodňování v různých oblastech života. Třeba zabránění přístupu ke vzdělání nebo možnosti sehnat si práci. Proto Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) přispěl k reformě psychiatrické péče v Česku projektem Destigmatizace. Hlavním cílem je odstranění jevu stigmatizace a také trvalé zlepšení kvality života osob s duševním onemocněním, tak projekt prezentuje NUDZ na svých webových stránkách.

Se škatulkováním nemají problém pouze laici, ale i pomáhající pracovníci, jak si na vlastní kůži zakusila Monika Forethová. U profesionálů však hrozí skrze stigmatizaci problém zanedbání péče. Proto Destigmatizace cílí i na vzdělávání profesí změřených na duševně nemocné. Na základě analýzy potřeb z roku 2017 bude projekt v následujících měsících více soustředěn i na sociální pracovníky. „Sociálním pracovníkům chybí informace jak teoretického rázu, kdy největší mezery pociťují v oblasti psychiatrie a legislativy, tak praktického rázu, kdy je zajímá, jak si počínat v konkrétních situacích,“ uvádí analýza potřeb projektu Destigmatizace.

Potřebnost programu odráží i fakt, že je to diskutované téma v akademické rovině. „Při povinných praxích jsem se naučila nesoudit a nenálepkovat člověka jako takového. Jsem ráda, že o problému stigmatizace se mluví i na přednáškách,“ uvedla studentka sociální práce Andrea Šebelová. O zasazení tématu neobvyklou formou do výuky se snaží i vyučující Masarykovy univerzity Jiří Vander. „V jednom z předmětů chystáme s kolegy inovaci v tom smyslu, že na průběhu a výuce celého předmětu se budou podílet lidé se schizofrenií jako právě součást jejich destigmatizace,“ sdělil Vander.

Hlavním problémem stigmatizace jsou mýty a předsudky o duševně nemocných zakořeněné ve společnosti. To dokládají mnohé výzkumy, jedním z nich je projekt Mindset. „Při počátečním mapování postojů se ukázalo, že čtvrtina dotazovaných studentů vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní. Čtyřicet dva procent považuje lidi s duševním onemocněním za spíše nebezpečné,“ popsala výzkumnice projektu Mindset Miroslava Janoušková. „Lidé s duševní nemocí jsou přitom v drtivé většině obětmi trestných činů, nikoliv jejich pachateli,“ doplnil spoluautor studie Petr Winkler. 

Klíčová slova: Duševní onemocnění, stigmatizace, projekt Destigmatizace, Monika Forethová

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.