16.05.2020 15:17


Na vlastní pěst do Nizozemí. Studentka psychologie chce bořit mýty o stopování

Autor: Tereza Liczmanová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Kateřinu Gálovou by nikdy nenapadlo jet stopem třeba jen do vedlejšího města. Ale poté, co slyšela příběhy své spolubydlící, se rozhodla, že to zkusí také. Loni v srpnu podnikla se svým kamarádem cestu stopem do Amsterdamu.

Cestou je svezlo celkem osm řidičů. Zdroj: Kateřina Gálová

Brno – Kateřina Gálová je studentkou psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Loni v srpnu se stopem dostala z Brna až do Nizozemí. O své zážitky se s námi podělila v rozhovoru.

Loni v létě jste se vydala stopem do Nizozemí. Proč zrovna tímto způsobem?

Dlouho jsem poslouchala vyprávění z cest mé spolubydlící Ivy, která takto předminulé léto projela asi třináct států. Dříve by mě nenapadlo se někam vydat stopem. Je s tím spojováno nebezpečí, což, jak jsem zjistila, nemusí být úplně pravda. Po všech příbězích mé spolubydlící jsem si ale udělala o tomto způsobu dopravy zcela jiný obrázek. Brala jsem to jako velkou výzvu a nový životní krok úplně jiným směrem.

Nebála jste se?

Samozřejmě. Jelikož to byla moje první zkušenost se stopem, tak ano. Ale zkrátka jsem to brala jako výzvu. Sice i rozhodnutí samotné pro mě bylo velkým krokem, ale myslím si, že bylo jedno z těch nejlepších. Velký krok to byl především proto, že až do té doby jsem na dovolené jezdila s rodinou.

Nejela jste sama, ale s vaším kamarádem Petrem. Jak jste se seznámili?

Petra jsem poznala přes Facebook v jedné cestovatelské skupině. Byl v podstatě jediný, kdo byl ochotný tak narychlo jet někam stopem. Taky to pro něj bylo poprvé, ale před cestou jsme se sešli, abychom zjistili, zda si budeme rozumět.

Takže to celé byl spontánní nápad?

Já to vlastně plánovala několik měsíců. Pro něj to spontánní rozhodnutí bylo, protože našel můj příspěvek na Facebooku a přišlo mu to jako fajn nápad a zkušenost.

Prvně jste plánovala navštívit jižní Evropu, ale nakonec jste skončila v Nizozemí. Jak to?

Špatný čas, špatná strategie a příliš ambiciózní plán. Asi takhle bych to vyhodnotila pár slovy. Původní plán byl zcela jiný. Chtěla jsem se dostat do Itálie, pak přes Francii do Španělska, Portugalska a zpět do Francie a nakonec přes Belgii, Nizozemsko až na sever do Norska a zpět do Čech. Ano, na první stop to bylo šílené a samozřejmě mi to i brzy došlo.

Jednou ze zástavek bylo hlavní město Nizozemí. Zdroj: Kateřina Gálová

Startovním bodem bylo Brno. Jak vypadal první den vaší cesty?

První den se moc nevyvedl. Našli jsme totiž benzinku u dálnice směrem na Prahu, která by byla opravdu skvělým bodem, ale bohužel byla zavřená a spolu s ní i přibližně stokilometrový úsek dálnice. Smůla. Šli jsme tedy na jinou pumpu, kde jsme nic nestopli několik hodin. Potom začalo pršet, tak jsme jeli ke mně domů, kde jsme přespali. Vše jsme lépe naplánovali a vyrazili vstříc novému a úspěšnějšímu dni.

Další den tedy nastal druhý pokus. Byl už úspěšný?

Ano, večer jsme koukli na mapy a na hitchwiki, což je stránka přímo pro stopaře, kde si předávají rady a tipy. Šli jsme tedy na benzinku na jihu Brna a během nějakých deseti minut nám zastavil první člověk. Byl to Rus, který nejspíš moc nechápal, co chceme. Česky ani anglicky nemluvil, takže jsme se špatně domlouvali, ale do Prahy nás vzal. Sice to trvalo asi pět hodin, protože si po cestě potřeboval něco vyřídit, ale nakonec jsme se do Prahy dostali. Pak už to šlo hladce.

Když nebudeme počítat první den, jakou nejdelší dobu jste museli čekat, než vám někdo zastavil?

Nejdéle dvě hodiny. Možná tři. Bylo to na benzinové pumpě někde před Amsterdamem, kde nám pak zastavil jeden pán. Svezl nás asi dva kilometry na jinou benzinku a tam to šlo lépe. Jinak jsme čekali vždy kolem půl hodiny.

S kolika řidiči jste se svezli?

Celkem nás svezlo osm řidičů, což jsme vůbec nečekali. Byli jsme velmi mile překvapeni.

Byl mezi nimi někdo, koho jste ráda poznala?

Ano! Určitě všichni. Byli to skvělí lidé, které bych ráda viděla znovu a sedla si s nimi třeba na pivo. Všichni byli velice milí, ochotní a povídali si s námi. Díky stopování jsem poznala nové lidi, a to je obohacující.

S třetí řidičkou strávili téměř osm hodin. Zdroj: Kateřina Gálová

Kdybyste měla vyzdvihnout jeden zážitek, co by to bylo?

Určitě chvíle, kdy jsme došli k moři a namočili si v něm alespoň nohy, protože pršelo. Mým snem bylo dojet do Holandska a vykoupat se v moři, takže ve chvíli, kdy jsem do něj vstoupila, jsem si splnila velký sen a byl to nepřekonatelný pocit. Sice pršelo tak, že nebylo vidět na krok a byla hrozná zima, ale ten pocit byl úžasný. Pokud bych měla vypíchnout ještě něco, byl by to moment, kdy jsem uviděla Amsterdam a uvědomila si, že jsme to dokázali a skutečně sem stopem dojeli.

Co všechno jste navštívili?

Prošli jsme celý Amsterdam a podívali se na jeho nádhernou architekturu. V galeriích a muzeích jsme ovšem nebyli. Bylo to pro nás drahé a ani jsme na to neměli čas. Amsterdam byl v podstatě druhá zastávka, kde jsme si mohli něco prohlédnout a nebyla to jen benzinka u dálnice. První zastávkou bylo městečko Hengelo, kam jsme dojeli druhý den v noci a ráno jsme si ho celé prošli. Poslední, co jsme navštívili, bylo město Zandvoort aan Zee. Podívali jsme se po okolí, smočili si nohy v moři a nedaleko pláže jsme přespali.

Jak jste dorazili domů?

Domů jsme jeli bohužel autobusem. Bylo to spontánní rozhodnutí, založené na nepřízni počasí a také na tom, že jsem si už s Petrem nerozuměla a další den navíc bych s ním asi nevydržela.

Co vám tento výlet dal?

Poznala jsem nové lidi, se kterými jsem stále nějak v kontaktu. Také mi dal spoustu zážitků a motivaci k další cestě. Řekla jsem si, že tímto malým úspěchem moje zkušenost se stopováním nekončí. Chtěla bych podniknout něco dalšího, stejně jako Iva šířit osvětu o stopování a přimět k tomu více lidí.

A je něco, co vám naopak vzal?

Jediné, co mi tato cesta vzala, jsou iluze o „smrtonosnosti“ stopování a jeho nebezpečí. Samozřejmě, mám k tomu respekt, nikdy nevíte, co se může stát. Ale hlavní je si to užít, vytvářet nové zážitky a poznat nové lidi. A toho sezením doma nedosáhnu.

Klíčová slova: stopování, Amsterdam, FSS, dovolená, stop

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář