27.10.2018 22:05


Na rozdíl od většiny věcí mi pohanství dává spirituální smysl, říká studentka právnické fakulty

Autor: Mariya Ostrenko | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Svátek na noc ze dne 31. října na 1. listopad má několik různých podob. V Americe na Halloween děti v kostýmech chodí od domu k domu a prosí o sladkou koledu, křesťané v Čechách se stahují na hřbitov, kde zapalují svíčky a čistí hroby svých mrtvých. Pro pohany ale začíná doba, kdy země usíná, a tento nejtemnější den znamená přechod k zimě.

Alžběta Žilková

Brno - Alžběta Žilková se pohanství a pohanským svátkům věnuje už několik let. Přiznává se, že k tomuto zájmu ji přivedly larpové hry, se kterými začala o něco dříve. Určitý vliv mělo i okolí ve kterém se pohybovala. Začínala jako katolík, ale o něco později začala experimentovat s různými náboženskými směry. „Zkoumala jsem buddhismus a hinduismus, a potom jsem se narazila na koncept pohanství. A to bylo konečně něco, co mi dávalo smysl,“ říká Alžběta. 

V další fázi se zabývala jednotlivými směry pohanství, jako je druidismus, severské Ásatrú nebo wicca, ale nic z toho úplně praktikovat nechtěla. Proto si nakonec vytvořila pro sebe vlastní filosofii, vycházející z tradičních principů pohanství. Materiály dohledávala v angličtině, přes zahraniční zdroje. „V zahraničí jsou lidé, kteří se tomuto hodně věnují, snaží se oživit pohanská náboženství. Třeba v Irsku je silné druidské hnutí, které se snaží co nejvíc replikovat obřady, rituály a systém víry tak, jak podle těch málo zdrojů, co jsou k dispozici je snad dělali druidi. Ve Skandinávii zase existují pohanské skupiny, které uctívají starý severský panteon bohů,“ přibližuje Alžběta. 

Dušičky, Halloween, nebo Samhain

Samhain je svátek germánsko-keltského původu, který se u nás částečně udržel ve formě dušiček, slaví se na noc ze dne 31. října na 1. listopad. Slaví se konec roku a sklizně. „Země pomalu usíná, umírá, nastává podzim, opadávají listy. Je to nejtemnější den, kdy se svět živých a mrtvých prolíná,“ vysvětluje Alžběta. Na oslavy Samhainu navazuje svátek zimního slunovratu (Yule), což je období Vánoc. „Tehdy slavíme návrat světla – znovuzrození. Na pohanství mě nejvíce přitahuje koncept Kola roku. Všechny svátky jsou vzájemně propojené, všechno je postavené na koloběhu. Protože příroda opravdu cyklicky funguje, něco musí umřít, aby se mohlo znovu narodit,“ sděluje Alžběta. 

Ačkoliv tradiční ceremonie i rituály pohanských svátků jsou hodně postaveny na skupinovém slavení, Alžběta nadcházející svátek Samhain (svátek zemřelých) oslaví tak, jako to dělá už několik let – zapálením svíček v soukromí, meditací a vzpomínáním na zesnulé.  Pomoci meditace se snaží uklidnit myšlenky, soustředit se na dění, dualitu a proměny v přírodě. „Pro mě je oslava Samhainu hodně soukromá věc. Její konkrétní podoba se vždy řídí mými momentálními potřebami, pocity a náladou. Slavím proto, že mi to tak dává spirituální smysl,“ přibližuje svoje zkušenosti Alžběta. 

V různých směrech pohanství se rituály liší 

Jedním z novopohanských náboženských hnutí je wicca, která má svůj vlastní způsob provádění rituálů. Společný obřad ve skupině probíhá za přítomnosti velekněze a velekněžky, kteří obřad vedou a zastupují uctívaného boha a bohyni. Obřady často probíhají v noci, jelikož měsíc ve wicce je zpodobněním bohyně. Časy zvířecích obětí už dávno minuly, oběť se přináší v podobě toho, co dala příroda: sezonní ovoce, zelenina, pálenka. „Oběť se přináší nejenom bohům. Účastníci musejí něco společně sníst a vypít, občas se dělají vyloženě samhainové večeře, na kterých je jídlo připravené výhradně z toho, co dala sklizeň,“ doplňuje Alžběta. Důležitá součást je zapalování ceremoniálních ohňů, kolem kterých účastnici tančí a zpívají. Rituální pohyby a zpěv mají pomoci s koncentrací myšlenek a spirituálním propojením. 

Pro Alžbětu je Samhain soukromý svátek, a rituály upravuje podle toho, co je pro ni důležité v danou chvíli. „Pohané, kteří oslavují ve skupině, mají svoje specifické představy a věci, které dělají určitým způsobem. Nechci se tomu přizpůsobovat, a proto si dělám věci po svém tak, aby lépe odpovídaly mému vnitřnímu nastavení,“ říká Alžběta. 

Medailon

Alžběta Žilková se narodila v Brně a vyrůstala jako katolička. Je jí dvacet čtyři let a studuje šestým rokem právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, u studia také pracuje. Volný čas věnuje svým oblíbeným koníčkům jako je divadlo, literatura, jazyky a larpy (specifický druh rolových her, u kterých spolu s dalšími účastníky ztvárňuje různé postavy a příběhy).

Klíčová slova: Samhain, pohanství, rituál

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.