11.12.2018 16:06


Na odborných praxích se často nic nenaučíme, říkají středoškoláci. Vedení škol se brání

Autor: Anna Absolonová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Praxe na středních odborných školách dle studentů často nenaplňují to, co by měly. Žáci si často stěžují, že je praxe nedokáže dostatečně připravit na budoucí povolání v oboru. Problémem bývá například i v nedostatečné platovém ohodnocení a laxním přístupu škol a firem.  

Odborné praxe jsou dle studentů nedostatečné.  

Brno – Většina brněnských středních škol se podle studentů potýká s nekvalitními praxemi. Tento problém vnímají žáci napříč obory. Zjistili to reportéři Stisku při rozsáhlém dotazování mezi brněnskými studenty. Na brněnské Církevní střední zdravotnické škole v Grohově ulici si například žáci nemohou vybrat, ve které nemocnici chtějí praxi absolvovat. Podle studentky Petry, která si nepřála uvést celé jméno, je největší problém v přístupu vyučujících. Nejhorší je prý situace ve Vojenské nemocnici. Vedení školy se začalo po stížnostech studentů problémem zabývat, studentka ale dodává, že tento postup je ojedinělý. „Většinou nemůžeme vznést skoro žádnou námitku. Učitelé nám pak dělají akorát problémy,“ shrnula Petra. 

Studentům zdravotnické školy vadí, že náplň jejich práce často nesouvisí s oborem. „Děláme třeba práci sanitářek, která obnáší umývání a krmení pacientů. My bychom ale měli vykonávat odbornou činnost, ke které nás ne vždy pustí,“ dodala Petra. 

Podle vedení školy ale vždy záleží na konkrétním pracovišti. Jiná je například práce v nemocnicích a v sociálních zařízeních. „V těchto institucích nejde o praktické úkony. Zde se jedná především o práci se staršími lidmi. Co se týče nemocnic, záleží také na době, kdy tak naši žáci jsou,“ říká zástupkyně ředitele pro praktické vyučování Markéta Maštalířová. Přístup se podle ní liší. „Chápu, že jsou pracoviště, kde žáci ráno udělají pacientům jen základní hygienu a pak podávají léky, takže se během pěti hodin praxe opravdu nesetkají s odborným výkonem, jak by chtěli. Na druhou stranu, určité výkony, které by si žáci představovali a chtěli provádět, nejsou v jejich kompetenci. V tom je představa studentů trochu zkreslená,“ vysvětlila Maštalířová. 

Na podobu praxe si postěžovala i studentka Veronika, která navštěvuje obor gastronomie na Střední škole potravinářské, obchodu a služeb v Charlubově ulici. „S povinnou praxí nejsem příliš spokojená. V kuchyni děláme jen pomocné práce, uklízíme a krájíme ovoce a zeleninu. Kuchaři nás nechtějí k ničemu pustit. Při závěrečných zkouškách se pak po nás chce, abychom vařili pět jídel,“ podotkla. Ředitelka pro praktické vyučování Alena Štěpánová ale namítá, že vždy záleží na tom, v jakém pracovišti studenti praxi absolvují. „,Nedá se říci, že by se na pracovišti vždy posunovali podle tematického plánu nebo učební osnovy. První ročníky ale však vždy začínají jen přípravou jídel. Potom už studenti dělají vše, každý pokrm ale přípravu vyžaduje,“ uvedla. 

Na laxní přístup si stěžuje i část studentů ze Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Sokolské ulici. Žáků je prý ve škole hodně, a proto se praxe příliš nekontrolují, což se často odráží i na jejich kvalitě. „Když jsem jednou nepřišel na praxi, čekal jsem, že z toho budu mít postih, ale nic se nestalo. Šlo jen o razítko,“ přiznal student František Krejčí. Dodal, že zkušenosti jeho spolužáků jsou různé a hodně záleží na typu firmy, kterou si vyberou.  

 

Ne všichni dostanou zaplaceno

Problémem není jen náplň práce, ale i finanční ohodnocení. Ukazuje to lednový průzkum České středoškolské unie. Sdružení středoškoláků oslovilo téměř 1 400 žáků středních odborných škol a učilišť. Z průzkumu vyplynulo, že za práci dostává peníze jen třetina respondentů.

Žáci by za práci odvedenou na praxích by měli dostávat třetinu minimální mzdy, tedy přibližně dvacet tři korun na hodinu. Vyhláška ministerstva školství však stanovuje toto ohodnocení jen těm, kteří na praxi pracují čtyřicet hodin týdně a vykonávají produktivní činnost. Tedy takovou, ze které má firma nebo škola finanční zisk. „Kvůli mezerám a nejasnostem ve vyhláškách školského zákona však není přesně dáno, co produktivní práce vlastně znamená, a tím není zajištěna ochrana a jistota mzdy. Studenti tak mohou být levnou pracovní silou,“ uvedl pro Novinky.cz Martin Mikšík předseda středoškolské unie a student Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Sokolské ulici. Zástupci unie slíbili redakci Stisku vyjádření k aktuální situaci, nicméně ani za týden se neozvali. 

Z hlediska platů jsou na tom špatně především studenti, kteří vykonávají praxi v oboru služeb, jako zdravotní sestry, kuchaři nebo číšníci. Z práce, kterou odvedou, nemá často instituce žádný, nebo jen minimální zisk. Studenti si proto málokdy vydělají důstojnou částku. „Nejen, že se na praxi nic nenaučím. Práce je navíc placená jen minimálně,“ řekla Veronika ze Střední školy potravinářské.  Ani ona nechtěla uvést celé jméno. Z průzkumu středoškolské unie navíc vyplývá, že jsou s praxemi často spojené skryté náklady jako obědy nebo doprava. Studenti tak mohou na praxích dokonce prodělávat.

Lépe jsou na tom studenti technických oborů, kteří často chodí pracovat do externích firem. Například studenti brněnské Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Sokolské ulici si firmy a praxe v nich domlouvají sami. V případě, že nic neseženou, mohou na praxi, kterou zařizuje škola. „Pokud si studenti najdou praxi sami, je pro ně přínosnější. Aktivních studentů je více, což vítám,“ sdělil ředitel školy Ladislav Němec. „Co se týče platového ohodnocení, tak to závisí na individuální domluvě mezi studentem a zaměstnavatelem. Do toho my jako škola nezasahujeme,“ dodal ředitel. Že je lepší si praxi domluvit sám, potvrzují i studenti. Ty od školy jsou prý neplacené a méně kvalitní. „Praxe domluvená školou je taková poslední záchrana. Já bych do těch firem asi pracovat nešel,“ přiznal student František Krejčí.

 

Lepší je zařídit si praxi sám

Naopak praxi, kterou si zařídí sami, hodnotí studenti často pozitivně. „Někteří kamarádi měli dobré praxe a byli spokojení. Záleží, co si student najde,“ dodal Krejčí s tím, že i platové ohodnocení bylo dobré. Někteří si za dva týdny vydělali přes osm tisíc korun. Podobně popsal situaci i student Tomáš ze Středního odborného učiliště tradičních řemesel ve Střední ulici.  „Ve firmách dostáváme zaplaceno, většinou i více, než je třetina minimální mzdy,“ říká. 

Tam ale pozitivní ohlasy na praxe končí. Studenti se naučí nové dovednosti jen na začátku praxe, pak se už jedná o rutinu. Škola vydává i osnovy, které stanovují, které úkony se mají žáci na praxích naučit. Firmy však osnovy nedodržují. „S praxemi tu jsou nespokojení téměř všichni. Škola má navíc staré stroje, do jejichž opravy neinvestuje,“ dodal Tomáš.

Někdy je to však právě firma, která si vybírá studenty. V Brně je to například strojírenská společnost ZKL. „Školy volíme na základě osobních kontaktů a předchozí zkušenosti. Samotné studenty pak především podle toho, jak mají sestavený rozvrh, aby praxe vyhověla jejich i naším časovým možnostem. Tyto studenty následně pozveme na pohovor,“ popsal Stanislav Kozel, který má výběr studentů na starost. Zvyk vybírat si žáky dopředu je běžný především v technických a IT oborech. Studenti pak často ve firmách pracují i po ukončení studia.

Podle průzkumu středoškolské unie však studenti vnímají praxe jako důležitou součást studia. Mezi největší přínosy praxí uvedli přímý styk s pracovištěm, nabytou pracovní zkušenost, osobnostní rozvoj a vyzkoušení praktických činností. Ne všechny praxe však tyto aspekty splňují a řešení je v nedohlednu. 

Od roku 2006, kdy proběhla decentralizace školství, si jednotlivé školy vytváří učební osnovy samy. Podobu praxe určuje vedení škol, a praxe proto nemůže kontrolovat například ani Česká školní inspekce. „O problému s nekvalitními praxemi dlouhodobě víme, nemůžeme s tím ale nic dělat. Česká školní inspekce se zabývá pouze zpochybněním zákona. Pokud se tedy ředitel nedostane do problémů se zákonem, je inspekce bezmocná,“ řekl Josef Hausmann z inspekce a dodává, že jediný, kdo může s podobou praxe něco dělat, je škola samotná. 

 

DALŠÍ ČLÁNKY TÝKAJÍCÍ SE STŘEDOŠKOLSKÝCH PRAXÍ: 

Plnohodnotní pracovníci nebo jen pomocné ruce? Studenti promluvili o tom, jak jsou pro ně školní praxe přínosné - Anketa s brněnskými středoškoláky o jejich praxích. 

Někteří studenti nikdy neměli v ruce vrtačku, říká Ladislav Hlavín - Rozhovor se zástupcem ředitele SOU uměleckých řemesel v Brně o praxích studentů. 

Online rozhovor se zástupcem středoškolské unie Martinem Mikšíkem - Přepis online rozhovoru, který se konal 13. prosince od 19 do 20 hodin. Předseda České středoškolské unie odpovídal na dotazy ohledně povinných praxí. 

Klíčová slova: praxe, střední školy, SŠ

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.