07.05.2020 20:30


Na krizové linky se čím dál více obracejí rodiny pečující o lidi s Alzheimerem či demencí

Autor: Štěpán Vojtěch | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Pod velkým psychickým tlakem se ocitají lidé s Alzheimerem nebo jiným mentálním handicapem i rodiny, které o ně pečují. Častěji proto hledají podporu na krizových linkách, jejichž vytížení v době nouzového stavu několikanásobně vzrostlo.

Počet volajících na krizové linky mnohonásobně vzrostl. Foto: Pixabay.

Česko – Péči o lidi s Alzheimerem, demencí nebo jiným mentálním handicapem mají v koronavirové krizi mnohdy na starost pouze samotné rodiny. Kvůli vládním opatřením totiž zůstávají zavřené ambulantní služby i denní centra, kam lidé dříve docházeli za pracovníky sociálních služeb. S pokračující krizí ale roste psychická zátěž rodin i těch, o něž se starají. 

Lidé se proto stále častěji obracejí na krizové linky. „Dlouhodobě nemocným nebo lidem, kteří mají handicap, teď nemůžeme nabídnout využití různých typů stacionářů nebo center denních služeb. Současná situace tak pro ně představuje nebývalý stres,“ uvedla Simona Juračková z Charity Česká republika.

S uzavřením služeb se rodiny vypořádávají už téměř dva měsíce. „Teď ta tíže leží na nich. Ať už jde o seniory či lidi s postižením, rodina jim tu péči musí zajistit dvacet čtyři hodin denně,“ doplnil Pavel Hanych z Diakonie Českobratrské církve evangelické. 

Složitou situaci nemocných i pečujících rodin potvrzuje i Hana Šimková z charitativní organizace Naděje. „Je to teď čím dál větší problém, ty rodiny jsou vyčerpané, mnozí lidé už navíc musí jít do práce,“ nastínila. Podle Šimkové se zhoršuje i stav nemocných, kterým chybí společnost nebo podněty, které by je vybízely k duševní aktivitě.

„Do denního stacionáře k nám docházela třeba paní s demencí, začala díky tomu více komunikovat, usmívat se, projevovat radost. Dnes doma téměř nemluví, nejí, její dcera s ní tráví u jídla třeba dvě hodiny a sleduje, jak jí maminka mizí před očima,“ dává příklad Šimková. 

Na krizové linky se lidé ale obracejí s různými problémy už od začátku krize. Linky neziskových organizací jsou oproti loňskému roku vytížené i několikanásobně. „U nás klienti volají až třikrát častěji. Chtějí se vypovídat, svěřit se se svými obavami, starostmi. Potřebují povzbuzení a oporu,“ načrtnul Hanych nejčastější důvody, proč lidé linku využívají.

Zatímco zpočátku volající podle společné zprávy neziskových organizací hledali především informace o nemoci covid-19 a snažili se zorientovat v zákonech a nařízeních, v posledních týdnech se zvyšuje počet těch, kteří mluví o rostoucím tlaku, který způsobuje izolace. „Volají lidé z různých věkových skupin. Často jde o to je uklidnit, pomoci zmírnit někdy až přehnaný strach a vyděšení,“ vysvětlil Hanych.

Podle zkušeností organizace ŽIVOT 90 krize dopadá především na psychiku seniorů. Z médií se dozvídali, že nemají nikam chodit, museli si žádat o pomoc, a tak u nich narostl strach z toho, co bude,“ uvedl Marek Kuřina z organizace ŽIVOT 90. Na lince pracovníci zaznamenali také mnoho hovorů s těmi, kteří žijí osamoceně a těžko snášejí izolaci. „Velmi se obáváme i důsledků pro fyzickou kondici, kdy lidem ubyla tělesná zátěž, protože nechodí do obchodu nebo na procházku,“ dodal.

Podle Šimkové zatím chybí jasný harmonogram, kdy by denní stacionáře a ambulantní služby mohly otevřít. „Teď jsme z toho nešťastní a snažíme se apelovat na vládu, aby v tomto směru něco změnila. Snažíme se lidi povzbuzovat po telefonu, ale to samozřejmě není adekvátní,“ uzavřela.

Klíčová slova: krizové linky, koronavirus, demence, Alzheimer

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.