03.03.2015 13:22


Myslivecký ples, tofu a nenávist

Autor: Štěpánková Natálie | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Novinář by měl psát o tom, o čem by si sám chtěl něco přečíst. Na to jsem nemyslela, když jsem se jako vegan rozhodla napsat reportáž z mysliveckého bálu. Proto jsem skončila s jedním odstavcem reportáže a sarkastickým pracovním titulkem „Smrt veganům a abstinentům. Na mysliveckém bále jsem se bavila do rána“. A taky s glosou vegani versus myslivci na facebooku.

Krátce po osmé večer společně s několika přáteli vcházíme do předsálí obecního kulturáku, kde se koná myslivecký bál. Kolem je už spousta lidí, je tady živo. A taky mrtvo. Po celé délce pravé stěny předsálí je na železné konstrukci zavěšeno několik mrtvol. První cena v tombole je kanec, další hlavní ceny jsou srnci, bažanti a divoké kachny. Zastavujeme se u mrtvé, vykuchané srnky visící hlavou dolů. Přejedu prsty po její drsné srsti a zkoumám její oči. Hledám v nich smrt nebo prázdno. Tak mrazivě a poeticky alespoň bývají oči mrtvol popisovány. Nic takového v nich ovšem nevidím, tak se dívám chvíli dál a uvažuji, jestli bude i letos na baru můj oblíbený koks (menší panák rumu s plátkem citrónu, kávovým zrnem a kostkou cukru).

Přes tuto část plesu se bez subjektivního komentáře prostě nedostanu. Jak se mi stalo, že jsem před týdnem stála vedle řady mrtvých zvířat na společenské akci pořádané těmi, kteří je zabili? Je to pokrytectví? Můžou vůbec vegani na myslivecké plesy? A proč by vlastně neměli?

Jíst maso mi připadalo zvláštní už dlouho. Vlastní úvahy a různé informace od lidí kolem mě a z internetu se mi v hlavě postupně zformovaly do ideji, že v dnešní společnosti dává víc smyslu veganství než „běžný“ styl života. V blízkém okolí nemám nikoho, kdo by se mnou tuto ideu sdílel, takže na všechno tak nějak přicházím sama. Nejdřív mě vlastně ani nenapadlo, že vegani a myslivci se nemají rádi. Nějak mi to nepřišlo na mysl, dokud na to nepřišla řeč s kamarádem, který je myslivec a který se mě ptal, jestli ho odsuzuji. Na otázku, jak ho to napadlo, mi odpověděl, že k různým hádkám mezi vegany a myslivci dochází na facebooku.

Existuje facebooková stránka „Myslivci musejí být šílení“. Podle obsahu předpokládám, že ji vedou vegani nebo minimálně aktivisté za práva zvířat. Její obsah tvoří různé příspěvky z médií, ale i ze soukromých facebookových profilů některých myslivců a/nebo lovců (protože ne každý lovec je myslivec a naopak). Příkladem je příspěvek z února – printscreen z profilu myslivce, na němž je fotka líbajícího se páru, před kterým leží tři zastřelení divočáci. U fotky je komentář „valentýnská romantika“. Podobnými příspěvky se snaží stránka upozornit na nelogičnost toho, že lidé, kteří zvířata milují, jsou schopní je lovit. A někdy pak vycpávat a vystavovat si jejich mrtvoly po domě. Z mého pohledu ze stránky nečiší nenávist nebo posměch vůči myslivcům. To se ovšem nedá říct o komentářích u příspěvků, které často nenávistné či posměšné bývají.

Nenávist a posměch jsou na první pohled přítomny v opoziční facebookové skupině „Myslivci musejí být šílení srandisté“, kterou vedou odpůrci výše uvedené stránky. Jeden z posledních příspěvků v této skupině je obrázek jitrnic s popiskem „narvat to každé vegance spodem, aby jí to lezlo držkou ven“. Další obsah tvoří různé vtipy na vegany, příspěvky z médií nebo printscreeny z profilů „šílených“ veganů. U některých příspěvků jsou kritické komentáře příznivců této skupiny vyčítající autorům příspěvku ubohost nebo přehánění.

K čemu se to celé blíží je, že jedna strana bude zveřejňovat výsměšně printscreen toho, jak druhá strana výsměšně zveřejnila printscreen z profilu někoho z první strany. A k tomu nekončící hádky v komentářích. V těchto virtuálních válkách není pak žádná ze stran ochotna vyslechnout tu druhou, protože nemusí, jednoduše může z diskuse odejít.  Výsledek není žádný, nepochopení mezi oběma stranami se může jen prohloubit. Místo takové „falešné“ diskuse založené na osočování a výsměchu půjdu raději na pivo se známým myslivcem a budu s ním o tom mluvit. A budu se snažit pochopit svět, ve kterém dnes žijeme. K tomu je potřeba znát argumenty obou stran a ne pouze ty, které jsou bližší mým hodnotám a mému vidění světa. Opačný přístup by mi totiž poskytoval jen pohled, který je mi pohodlný a blízký. A to bych se asi cítila víc pokrytecky, než kdybych šla na pět mysliveckých plesů.

I letos měli na mysliveckém bále koks a navíc stále za patnáct korun. Bavila jsem se, v tombole jsem naštěstí nevyhrála a ráno jsem se probudila s nepříjemnou veganskou kocovinou. Protože zeleninový salát a tofu vám na pití rumu ten správný základ prostě nedá. S horší kocovinou se vyrovnám, ale otázka pokrytectví mě bude tížit dál.

 

 

Klíčová slova: myslivci, vegani, facebook, ples

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Roothan | 06. 03. 2015, 18:35
Ono by stačilo aby proti strana čili MMBŠ pochopila význam zákona 449/2001 sb. Zákon o myslivosti