25.02.2020 15:38


Musela jsem si uvědomit, že nemůžu zachránit všechna zvířata, říká majitelka spolku Tlapky na cestě

Autor: Barbora Janotová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Lucie Nollová je zakladatelka neziskové organizace Tlapky na cestě. S projektem začala před osmi lety. V nedaleké vesnici u Brna ve Velešovicích koupila společně s manželem rodinný dům, v němž začali pomáhat ostatním spolkům především s lékařskou péčí o psy. V domě s ní nyní žije přes třicet psů a několik koček. S péčí o zvířata jí pomáhá sestra a kamarádky.

Organizace Tlapky na cestě

Jak vás napadlo založit si vlastní spolek Tlapky na cestě?

Začínali jsme společně s manželem před osmi lety, když jsme koupili velký dům ve Velešovicích u Brna. Prvotní plán byl vytvořit hotel pro psy, kde bychom se o ně starali, zatímco jejich majitelé budou na dovolené. Postupně jsme pak začali pomáhat ostatním spolkům. Mně se nelíbilo, v jakém psi žili prostředí, a rozhodla jsem se vytvořit vlastní spolek.

Kolik nyní máte zvířat?

Momentálně je dům zcela naplněný. Celkem máme asi pětatřicet psů, malého i velkého vzrůstu, různého stáří a pak kočky. Dům i pozemek jsme tomu museli přizpůsobit. Dole v obytné části máme spíše menší psy, které jsme se rozhodli si nechat. Na zahradě pak máme několik kotců, kde jsou menší pejsci spolu a ti větší mají svůj vlastní kotec. Dbáme na to, aby si mezi sebou neublížili.

Jak se k vám zvířata dostanou?

Nejčastěji jsou u nás psi z útulků. Máme tu jak štěňata, tak i psy, kteří už jsou starší a také nemocní. Jejich léčba je pro útulky náročná a drahá, pokud se nedostanou k nám nebo k adopci, velice brzy zemřou. Dále tu máme například fenky, které jsou z množíren. Většinou mají kolem čtyř až pěti let, jsou ale ve špatném stavu, protože se o ně nikdo nestaral. Fenky už nemůžou mít štěňata a pro množitele nemají žádnou cenu. Pak se k nám dostávají týraní psi nebo psi z laboratoří, kde se na nich testují různé produkty. Ti mají většinou jeden rok a následně se je snažíme dát k adopci. Často se také stává, že nám psa nechá přímo majitel. Buď nezvládá jeho výchovu, nebo léčbu.

Máte nějaký případ, který vám utkvěl v hlavě?

Už je to skoro dva roky, co nám sama majitelka přivedla Risu. Je to fenka německého ovčáka, z chovné stanice s průkazem o původu. Risa měla velmi zanedbaný zánět kůže. Téměř osmdesát procent kůže měla bez srsti, měla podváhu a záněty v uších. Léčba trvala asi tři měsíce, chodili jsme s ní na testy k veterináři a zjistili jsme, že příčinou jsou alergie. Risa v té době byla oslabená a k tomu všemu se u ní projevil zánět dělohy. Dnes už se jí daří lépe, ale léky musí užívat pořád.

Zvířata máte u sebe doma. Jak moc je náročné udržet doma čistotu a pořádek?

V prvé řadě musím říct, že pejsci se do Tlapek dostávají většinou bez hygienických návyků. To znamená, že je musíme naučit, kam chodit na záchod. V tom nám pomáhají psi, kteří tu už jsou déle. Pustíme je na dvůr a noví psi pak opakují jejich chování. A samozřejmě neustále uklízíme, ale na to si časem zvyknete.

Bývá těžké psy začlenit mezi jiné?

To záleží vždy na jedinci. Často jsou tu psi, kteří jsou psychicky zlomení. V prvním měsíci je učíme zvyknout si na ostatní zvířata i na lidi. Než jdou k adopci, musím být přesvědčená, že nikomu ze strachu neublíží. A jak už jsem zmiňovala, jsou tu i psi, které už k adopci nedám.

Jaký je proces, pokud bych si chtěla psa adoptovat? Je třeba přijet na osobní schůzku?

Přesně tak. Inzeráty vyvěšujeme na našich stránkách nebo na Facebooku. Lidé nám pak napíší informace o sobě. Ptáme se například, kde zájemce bydlí, kolik času tráví mimo domov, jestli mají děti a jak staré, popřípadě jestli mají doma jiná zvířata. Pokud usoudíme, že je zájemce vhodný, přijede k nám na osobní schůzku. U menších a méně náročných plemen stačí jedna až dvě schůzky. Pokud mají zájem o větší nebo náročnější plemeno, doporučujeme více schůzek.

Pokud nechci pejska adoptovat, dají se Tlapky na cestě podpořit i jinak?

Samozřejmě, dobrovolníků není nikdy dost. Pomáhají nám například s venčením. Často se stává, že psa nejdříve dobrovolník chodí venčit a pak si jej adoptuje. Máme transparentní účet, kam mohou lidé zaslat peníze. Provozujeme také e-shop, na němž prodáváme trička, obojky, kalendáře nebo šátky, které šije má kamarádka. Velkou pomocí také je, pokud nám někdo zašle granule, utěrky, dezinfekční prostředky a samozřejmě léky. Dále děláváme různá tematická setkání nebo bazary.

Na kolik peněz měsíčně vás vyjde měsíční provoz Tlapek?

Je to zhruba 70 tisíc korun za měsíc. Pak se také stává, že je třeba zaplatit náročnější operaci u veterináře. To je třeba 30 tisíc korun navíc. Teď nás čeká období klíšťat, jeden postřik na psa vyjde na jeden tisíc korun. Každá koruna je pro provoz důležitá, stejně tak i již zmíněné venčení pejsků.

Máte jako majitelka Tlapek čas i na sebe?

Možná se to nezdá, ale Tlapky jsou spíše můj koníček. Provozuji salón, kde stříháme psy, to je má práce. Ale pravda je, že jsem přišla o spoustu volného času. Ze začátku jsem si neuměla říct dost a pak jsem musela s kýlou na operaci. Uvědomila jsem si, že nemůžu zachránit všechna zvířata. Nic bych ale neměnila. Já mám nyní především na starost návštěvy veterináře, se zbytkem mi pomáhá sestra a kamarádky.

Klíčová slova: psi, zvířata, pomoc, záchranná stanice, Tlapky na cestě

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.