10.11.2019 16:34


Modelka Trnovcová: 90-60-90 je mýtus

Autor: Jakub Podešva | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

O kariéře modelky sní mnoho mladých žen. Zuzaně Trnovcové se tento sen splnil. Ve dvanácti letech si jí v obchodě všimla modelka z agentury. Od té doby poznala, že svět modelingu není jen o slávě a uznání, ale ani není tak zkažený, jak se o něm říká. Mít devadesát přes boky je dneska hodně. Tvrdé požadavky mě ale zocelily, popisuje mladá studentka.

Co musí člověk udělat pro to, aby v modelingu prorazil?

Holky musí být minimálně 172 centimetrů vysoké. Důležitý je také věk. Já začínala ve dvanácti, což byla celkem výjimka. Dnes je to ale normální, protože mladší modelky mají pro agentury větší potenciál. Přijde mi šílené, že tak mladé holky cestují do cizích zemí. Horní věková hranice pro modeling byla dříve 25 let, postupem času se ale i kvůli tomu, že holky vypadají čím dál tím mladší, snižuje. Modelky také nemají být krásné, ale něčím zvláštní, aby si je lidé zapamatovali.

Jaké vztahy v tomto prostředí panují?

Já osobně jsem téměř vždy natrefila na skvělé lidi. Pouze výjimečně jsem nebyla spokojená třeba s vedením agentury, protože zacházení není vždy úplně bezproblémové. Jsem nekonfliktní typ, ale občas je potřeba si dupnout.

Jak je to s konkurencí mezi modelkami?

Konkurence je obrovská. Obecně se modelky dělí na dva typy. Prvním typem jsou přirozeně štíhlé holky. Druhý typ má ale s váhou problém. Tyto holky jsou ochotné vůbec nejíst a agentury to občas dokonce podporují. Bohužel se v dnešní době šijí čím dál tím menší velikosti. Míry devadesát-šedesát-devadesát jsou mýtem, který platí tak maximálně pro miss. Ty mají být na rozdíl od modelek krásné. Modelky teď mají být vysoké a vychrtlé. Často pak mají nízké sebevědomí, protože daná kritéria nesplňují.

Jak jste se k modelingu dostala vy?

Moje máma pracovala v obchodě s luxusním oblečením, ve kterém nakupovaly zcestovalejší a majetnější ženy, které se módou zabývaly. Když jsem tam jednou šla mamku navštívit, všimla si mě jedna z nich, která sama pracovala jako modelka v agentuře. Dala mi kontakt, já jim poslala fotky a tím to začalo. Párkrát mě ale oslovili i agenti v obchodních centrech.

Setkáváte se s předsudky od okolních lidí?

Ano, stále převládá klasická představa hloupých a namyšlených modelek. Proto často při seznamování modeling nezmiňuji a nechám lidi, aby mě mohli nejdřív poznat. Obvykle pak bývají překvapení.

Je nějaký rozdíl mezi ženským a mužským modelingem?

Nejdříve byl u nás populární zejména ženský modeling, v poslední době se však více a více prosazuje ten mužský. Řekla bych, že kritéria mají muži podobná jako ženy, jsou ale lépe placení. Mužských modelů totiž není tolik.

Studujete psychologii v Olomouci. Lze modeling zkombinovat se školou?

Je to náročné. Není čas jezdit do Prahy na castingy. Minulý rok jsem se kvůli studiu odepsala z agentury. Letos jsem pak kvůli škole musela odstoupit ze semifinále Miss. Na Instagram mi sice stále chodí nabídky, ale modelingu už se nevěnuji naplno.

Jaký je váš největší úspěch?

Hodně si vážím toho, že jsem se dostala na titulní stranu české verze módního časopisu Harper’s Bazaar. Taky jsem pracovala pro značku Victoria’s Secret na přehlídce v Číně. Nejlepší však nejsou ocenění, ale zážitky, které díky modelingu mám.

Máte nějakou zkušenost, na kterou nerada vzpomínáte ?

Když jsem byla poprvé v Istanbulu. Tehdy mi bylo šestnáct, ale kvůli smlouvě jsem se musela vydávat za osmnáctiletou. Původně jsem měla jet na casting, ale poté mi řekli, že bude fitting (zkoušení nového oblečení, poznámka redaktora). Fitting se ale odehrával v soukromém bytě jednoho pána. Standardně trvá fitting dvě hodiny, já jich tam strávila pět. Pán na mě sice nic nezkoušel, ale chtěl si se mnou strašně povídat. Chtěla jsem zavolat řidiči, ale číslo na něj nefungovalo. Pro vystrašenou šestnáctiletou holku to nebylo příjemné.

Jaké druhy modelingu v Česku existují?

V Česku plnohodnotně existuje jen modeling zaštítěný hruba pěti velkými agenturami, který jsem dělala i já. Jeho centrem je hlavně Praha. Neexistuje u nás například fotomodeling, který hodně funguje v zahraničí. Populární je ale teď dělat hostesku.

Jak takové agentury fungují?

Agentury svým lidem dohazují akce. Cestu i pobyt jim proplatí, ale berou si okolo deseti procent z výdělku. Čtyřicet procent pak jde zahraniční agentuře, takže zbývajících padesát zůstane modelce či modelovi. Pokud si domluvíte práci mimo agenturu, musíte jí to nahlásit a ona vám to musí schválit.

Je možné se u nás tímto povoláním živit?

Možné to je, ale buď musíte být opravdu nezapomenutelnou tváří, nebo pořád pracovat v zahraničí. Mimo agentury je to složité, už jen kvůli bezpečnosti. Jet někam pracovat na vlastní pěst bych si netroufla. Existují ale také výjimky. Třeba modelka Vindy Krejčí se prosadila přes Instagram, i když ji předtím v agneturách odmítli kvůli nedostatečné výšce.

Co vám modeling dal?

Při cestování je člověk ubytovaný třeba i dva měsíce přímo mezi domácími obyvateli, takže dobře pozná jejich kulturu. Modeling je také skvělý pro trénink cizích jazyků. Celkově mě tato práce naučila větší soběstačnosti. Často vás někdo odmítne nebo vám řekně něco ošklivého. To mě ale nakonec obrnilo.

Máte v modelingu do budoucna nějaké ambice?

Modeling už beru pouze jako brigádu. V budoucnu bych si chtěla založit vlastní psychologickou kliniku. Přes Instagram se ale snažím oslovit holky, které se o modeling zajímají. Začala jsem s dobrovolnickými akcemi a snažím se jim ukázat, že i skrz modeling je možné pomáhat.

 

Zuzana Trnovcová pochází ze Vsetína. Od dvanácti let se věnuje modelingu. Donedávna ji zaštiťovala agentura Pure, z té však minulý rok vystoupila a nyní si modelingem pouze přivydělává. Objevila se například na titulní stránce české verze časopisu Harper’s Bazaar či na módní přehlídce značky Victoria’s Secret. Nyní studuje psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Klíčová slova: modelka, studium, nároky

Fotogalerie



">

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.