29.11.2020 02:28


Mnohdy zbytečně objevujeme to, co již bylo Komenským dávno popsáno, říká děkan pedagogické fakulty Jiří Němec

Autor: Lukáš Marek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

V listopadu uplynulo 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského. Redakce Stisku proto oslovila odborníky z Masarykovy univerzity, aby zhodnotili odraz jeho díla v současném českém školství. Zároveň uvažovali nad inspirativností myšlenek Učitele národů.

Jak by Komenský vnímal současné české školství. Obrázek: Wikipedia, portrét od Jürgena Ovense

Brno - Život posledního biskupa Jednoty bratrské, filozofa a především průkopníka pedagogiky Jana Amose Komenského skončil v roce 1670 v Amsterdamu. Z jeho poznatků čerpaly generace nástupců a dnešní učitelé se k němu hlásí jako ke svému patronovi. Jak se však skutečně odráží jeho dílo v současném školství? „Komenský tvořil ve zcela jiné době. Takže jako vědec by v současnosti asi úplně neobstál, protože za jeho myšlenkami nestojí empirický výzkum, jak ho známe nyní,“ řekl vedoucího Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Zounek. Podle něho je třeba ke Komenskému přistupovat kriticky, ale nikoli zavrhnout všechny myšlenky. „Mnohé jeho didaktické názory dodnes neztrácejí na své aktuálnosti či inspirativnosti. Například názornost ve vyučování, důraz na roli učitele, na vyučovací metodu nebo jeho představa o didaktických principech,“ dodal Zounek.

Autorka několika odborných publikací o školství Kateřina Lojdová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity přemýšlela nad často zmiňovanou školou hrou. Podle ní nejde o to, aby se žáci ve škole bavili. „Spis Schola ludus je v Hendrichově překladu trefně nazván Škola na jevišti. V současné době již dramatická výchova není spojena jen s předváděním divadla, nýbrž se jedná o promyšlené aktivity využitelné napříč školními předměty i součást osobnostní výchovy,“ řekla Lojdová. Na konkrétních aktivitách pak přiblížila naplňování školy hrou. „Nahlédneme-li do současné školy, uvidíme didaktické aktivity, které spojuje motivace, aktivita žáků, samostatnost, spolupráce a tvořivost. Příkladem může být práce na studentských projektech, které jsou prezentovány spolužákům ve třídě či širšímu publiku,“ popsala. Komenský podle ní připravil půdu i pro takzvané klíčové kompetence. Ty by měla u žáků rozvíjet současná škola. „Ona hra se totiž skvěle hodí k rozvíjení komunikačních schopností, kompetence k učení či k řešení problémů,“ poukázala na současnou praxi Lojdová.

Tomáš Janík zdůraznil význam spisu Analytická didaktika, který shrnuje pedagogické ideje Učitele národů. „Jedná se o myšlenky a doporučení, které se prosazovaly již v jeho době, a poté se v praxi s větším či menším úspěchem dále rozvíjely. Didaktické názory jsou stále živé, protože ve své době byly nadčasové,“ řekl proděkan pro výzkum a akademické záležitosti Masarykovy univerzity a vedoucí Institutu výzkumu školního vzdělávání Janík. Vliv Komenského na současné české školství označil za mozaikovitý. „Zdá se mi, že v poslední době se vytrácejí a polevují ta doporučení, která jsou spojena s větším úsilím na straně žáků. Kvůli tomu klesá i snaha ze strany učitelů. Vytrácí se důkladnost, důslednost a snaha pronikat do širších souvislostí,“ dodal. Podle Janíka současné školství následuje svého patrona v důrazu na aktivitu žáků a orientací na praxi.

„Komenský byl tvůrcem a zastáncem systému. Inspiraci hledal nejen v Písmu, ale též v přírodě. Pokud nevíme, podívejme se, jak to příroda vyřešila. Hledejme v ní inspiraci,“ zhodnotil přínos především v metodické rovině děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Němec. Komenský vytvořil vzdělávací systém od předškolního věku a vnesl do výuky řadu principů, které pedagogové dodnes využívají. „Jedná se o postup od jednoduchého ke složitému, názornost a pochvalu. Propagoval hru a další tvůrčí vzdělávací metody. Byl autorem učebnic, snažil se přivést reálný svět do školních lavic,“ představil Němec odkaz Komenského současnému školství.

Problematické aspekty českého školství současných dnů

Ne všechny rysy českého školství 21. století by však podle oslovených odborníků Komenský považoval za správné. „Kriticky by možná vnímal neuvážené zásahy do systému vzdělávání, které se dost často mění pod taktovkou různých ministrů. Chybí nám společenský konsensus, který by byl dlouhodobý a stabilní,“ řekl Němec. Zounek naopak z perspektivy Komenského kriticky vnímá především nastavení vztahu učitelů k žákům. „Asi by nám řekl, že by se učitelé měli víc snažit žáky vést a pomáhat jejich rozvoji, než je přetvářet. Komenský by souhlasil s tím, že škola má vzdělávat v širokém slova smyslu, ale samotné vzdělání bez mravnosti nebo jistého etického rozměru není úplné,“ sdělil.

Lojdová shledala zásadní nedostatky v přístupu k žákům. „Komenský by se možná podivil tomu, že některé myšlenky, kterým položil základy, se plně nepodařilo zavést do školské praxe jednadvacátého století. S trochou nadsázky bych řekla, že uvažoval například o individualizaci výuky,“ řekla. Rodák z jihovýchodní Moravy rozdělil žáky do šesti skupin a popsal různé přístupy, které by k nim měl učitel zaujímat. „Například napsal, že bystrým, chtivým a povolným netřeba než podávat pastvu moudrosti. Vtipným, avšak váhavým a poslušným je třeba pouze ostruh. Povolným a zároveň chtivým učení, avšak zdlouhavým a těžkopádným laskavě pomáháme a dodáváme jim vzpruhy, aby neklesali na mysli,“ citovala Lojdová. Podle ní je hledání různých přístupů k žákům a zohlednění jejich specifických potřeb hlavní výzvou současného českého školství.

Janík naopak poukázal na to, že v didaktické oblasti by byl Komenský k současné výuce shovívavý. „Daleko spíše by však mohl být udiven, jak málo jsme pokročili v nápravě lidských věcí. Patrně by byl potěšen, že se nám podařilo zpropagovat jeho slogan vše nechť volně plyne, násilí budiž vzdáleno věcem, na druhou stranu by mohl být zaskočen eventuálními rozpory slov a činů, k nimž zde dochází,“ sdělil. K tomu ještě přidal svou představu, jak by dnes Učitel národů řešil přehlcení informacemi. „Jako školský reformátor by nejspíše doporučil: Všeho, čeho jest mnoho, nechť se shrnuje v soubory. Vše, co je dlouhé, budiž rozděleno v přesné oddíly a probíráno postupně. Všechno, co jest složité, budiž rozděleno ve své jednoduché součástky, a ty buďtež poznávány dříve. Věci jednotlivé buďte vázány v druhy, druhy v rod, rody v rod nejobecnější,“ uvažoval nad výukou Komenského učitel informační gramotnosti Janík.

Inspirace Komenským

Komenský přinesl inspiraci i současným vyučujícím, kteří jsou spjatí s pedagogikou na Masarykově univerzitě. „Byl to člověk nadčasový, ale zároveň neuvěřitelně houževnatý. Několikrát byl životními okolnostmi sražen na kolena a vždy našel sílu, aby začal znovu. Věřil v kouzlo vzdělání, které provede proměnu člověka,“ řekl Němec. Komenský chtěl přinést vzdělání do všech společenských vrstev, a tím utvořit tolerantního a kulturního člověka. Němec vyzdvihl i význam poznatků posledního biskupa Jednoty bratrské pro dnešní dobu. „Některé jeho myšlenky stále ulpívají na papíře a mnohdy zbytečně objevujeme to, co již bylo dávno popsáno,“ kriticky podotkl.

Jiný úhel pohledu zaujal Zounek, který vyučuje pedagogiku na filozofické fakultě. „Komenský mne v obecné rovině inspiruje úvahami o významu vzdělání pro jednotlivce i pro společnost. Přirozenost člověka je podle něho aktivní a lidské schopnosti se zdokonalují činností. Z toho se podle něj má vycházet i ve škole a v učení,“ řekl. Často si také v životě kladl otázku, jak by význačný pobělohorský exulant vnímal digitální technologie. „V mnoha ohledech naplňují jeho představu například o zmíněné názornosti, aktivitě žáků, ale i jejich motivaci k učení,“ zamýšlel se Zounek.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš viděl zásadní přínos Komenského ve stylu výuky. „Mě osobně inspiruje skutečnost, že se snažil svým žákům zdůraznit znalost souvislostí, příčin a funkcí každého jednotlivého poznání. Dbal na to, aby právě každé poznání bylo doprovázeno konkrétními příklady tak, aby se v rámci učení zapojily i všechny druhy smyslů,“ řekl. Podle něho dnešní věda teprve dochází k tomu, že důležité jsou také emoce a zážitky. Pokud jsou silné a vtáhnou posluchače, pak věda plní komplexní funkci poznání. Jelikož do výkonu rektorského mandátu působil jako vyučující na lékařské fakultě, upozornil i na přínos Komenského v oblasti vzdělávání obyvatelstva při epidemiích. „Komenský dost často popisoval morové rány, které bychom mohli s velkou nadsázkou přirovnat k dnešní koronavirové situaci. V literatuře také popsal, jak by se měli lidé při epidemii chovat. Jedna z jeho pouček zní: Nedovolit nemocným chodit do lázní společně se zdravými, a naopak se je nepokoušet dokonce utopit!,“ dodal Bareš.

Janík poukázal na snahu vést člověka k všestrannosti. „Inspirativním, avšak současně nedosažitelným je ideál Komenského učit všechny všemu všestranně. Ten je považován za jednu z nejvíce demokratických utopií, které si můžeme představit. Je však dobře, že tu je. Alespoň víme, kam můžeme směřovat,“ uzavřel.

Klíčová slova: Komenský, pedagogika, české školství, Masarykova univerzita

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.