08.05.2018 22:41


MF Dnes a Lidové noviny už kvalitní žurnalistiku nedělají, říká sociolog Michal Vašečka

Autor: Tereza Kučerová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Může Ficova vláda za vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové? Vrací se Slovensko zpět do dob „mečiarismu“? A jak Češi a Slováci vnímají Evropskou unii? Na tyto otázky odpovídal sociolog Michal Vašečka.

Sociolog Michal Vašečka. Foto: Matěj Stránský

Michal Vašečka se narodil v roce 1972 v Popradě. Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Následně studoval na newyorské New School for Social Research. Nyní působí na brněnské Fakultě sociálních studií a Bratislavské mezinárodní škole liberálních studií.

Může Fico (SMER-SD) a jeho vláda za vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové?

Nepředpokládám, že za to přímo můžou. I kdyby to tak bylo, stejně se na to nepřijde. Nepřímo za to ale rozhodně můžou. Slovensko se postupně přesouvá směrem k mafiánskému státu. Jde o absolutní monopolizaci moci a je to více než jen zkorumpovaný stát. Korupce se začíná měnit na systém, ve kterém se celá vláda Smeru postupně mění na pyramidu, ve kterém se uspokojuje jen hrstka lidí na vrcholu. Slovensko se tak blíží směrem k Maďarsku, kde je na vrcholu oné pyramidy v podstatě jen Viktor Orbán (Fidesz).

Takže se Slovensko vydává cestou směrem k Orbánovu Maďarsku?

Slovensko se tam vydávalo, ale teď je to všechno složitější a komplikovanější. Já bych tu současnou situaci pojmenoval dvěma slovy – skepse a naděje. Občasná společnost se, podobně jako v osmadevadesátém, probrala z hlubokého spánku a mladí lidé dávají jasně a řekl bych, že i kultivovaně, najevo, že v takovém státě žít nechtějí. Cítím tu obrovskou energii a od mladých lidí, tam jsme ji nečekali. Mladí začali tvořit svůj demokratický příběh. Vražda mladého novináře je zasáhla. Kuciak a Kušnírová byli obyčejní lidé, chtěli se vzít a věřili v moderní Slovensko. Proto se s nimi mladí tak ztotožnili. Jeden z účastníků dnešní revoluce, Peter Zajac, řekl, že jsou to dnešní slovenští Petr a Lucie. Myslím, že je to cenné přirovnání.

Je na tom Česko lépe?

Slovenské instituce jsou, narozdíl od těch českých, nemilosrdně ovládnuté těmi, kteří mají zájem vytvořit stát, ve které se běžný člověk nedovolá pravdy a spravedlnosti. Je v tom velká část policie, prokuratury i soudů. Tvrdím, že v Česku fungují instituce právního státu lépe než ty slovenské, i když s problémy.

Zaznívá, že Slovensko jde zpět do Mečiarových devadesátých let. Je tomu skutečně tak?

Byly to opravdu zlé časy a takto bych si to říct netroufl. To, co dělá Ficův Směr je měkká forma „mečiarismu“. Vláda má sloužit společnosti a ne sobě. To se však masivně vytratilo a vládnutí je zaměřeno na obohacování některých lidí. Za nebezpečí považují to, že kdyby byla občanská společnost silná a začala vyhrávat nad zkorumpovanou vládou, slovenští oligarchové by měli důvod začít utahovat šrouby. Začalo by se dít něco podobného jako v devadesátých letech a Slovensko by se vydalo cestou Orbána a Kaczynského (Právo a spravedlnost).

Jak se po Kuciakově vraždě změnila nálada ve společnosti?

Slovenská společnost se změnila velmi zásadně. Najednou si mladá generace řekla: To už nás chcete vraždit? V tom případě jdeme do toho a nebudeme mít žádné zábrany. Na Slovensku všichni věděli, že není dobrá doba a zhoršuje se. Myslím, že byli i unavení, když si v novinách četli třikrát týdně o nových a nových kauzách. Najednou se to v nás zlomilo a my si řekli dost. V takovém státě se žít nedá a my v něm žít nechceme a nebudeme. V Česku tento silný typ emoce chybí. Čechy je těžké přesvědčit k tomu, že to, co se děje, není úplně standardní. Ať už v Česku byl Havel či Klaus, pořád to byl režim liberální demokracie, který byl ve střední Evropě jeden z nejslušnějších a nejprogresivnějších. To, co se děje teď, je popření cesty, kterou jsme se po osmadevadesátém vydali. Velká část české společnosti necítí, že je nějaký problém. Otázkou je, co by se muselo stát, aby se Češi z té letargie probrali.

V nedávné době proběhly na Slovensku i v Česku rozsáhlé demonstrace. Změnilo se po nich něco?

Určitě. Lidé začali více mluvit. A to i ti, kteří byli předtím ticho. Najednou začali mluvit policisté, ozval se prokurátor Špirko, pojmenoval korupci a podal trestní oznámení na ministra vnitra Kaliňáka (SMER). Ozývali se zemědělci z východního Slovenska, kteří dlouhé roky mlčeli. Strážci demokracie, ať už média či nevládní organizace, budou muset strážit společnost více než kdy před tím. Otázkou je, jestli to nepřišlo pozdě.

Je nějaký rozdíl ve vnímání Čechů a Slováků směrem k Evropské unii?

Ano a je naprosto zásadní. Není tajemství, že je Česká republika nejeuroskeptičtější zemí Evropské unie, což považuji za velmi nebezpečné. Myslím, že kdyby bylo vyhlášeno referendum o vystoupení, Češi by odešli. Myslí si, že si vystačí sami. Slováci si sami nevystačí. Mají komplexy a díky nim jsou otevření směrem ven.

V pořadu Devadesátka jste řekl, že jsou Slováci citlivější vůči svobodě slova. Proč?

V devadesátých letech byli kvůli paměti na komunistický režim citlivější Češi. Mladá fronta Dnes a Lidové noviny byly v té době nejlepší české deníky, což teď bohužel říct nemůžu. Podle mě už to není kvalitní žurnalistika. A většina Čechů si této proměny ani nevšimla. Po zkušenostech s Mečiarem, kdy formálně demokratický systém efektivně ovládal média, se Slováci stali vůči svobodě slova daleko citlivější. Mají zkušenosti s tím, že vládní moc může média ovlivnit a najde si mnoho způsobů, jak je usměrnit. Po těchto událostech Slováci dospěli. Jako příklad můžu uvést třeba odchod novinářů z deníku Sme a založení nového Deníku N. Slováci byli připravení, což bylo vidět u lidí, kteří nový deník začali podporovat. V porovnání s Maďarskem, kdy se Viktoru Orbánovi podařilo ovládnout všechna média, se ve mně vyvolává až zděšení nad tím, do jaké míry byli Maďaři nepřipravení. Vůbec si nemysleli, že by se to mohlo stát.

Dá se definovat to, v jaké společnosti žijeme?

Společnost se stala ohromně barevnou. Už to není černobílé a dneska už má i šedá velké množství odstínů. Podle mě je to někdy nebezpečné, když žijeme ve společnosti, kterou neumíme pojmenovat. Nastal rozpor mezi ideály liberální demokracie a realitou. Žijeme v cynické společnosti – lidé nevěří, že to, co je někde napsané, je pravdivé. Vnímají, že je za tím vždy něco jiného.

Klíčová slova: Michal Vašečka, sociolog, Fico, Smer, Kuciak, Kušnírová, Slovesko, Orbán, Mečiarismus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.