05.03.2020 13:48


Masaryk byl mužem mnoha tváří a zásad

Autor: Tereza Hermanová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Přednáškový cyklus Masarykovy dny oslavující výročí sto sedmdesáti let od narození Tomáše Garrigue Masaryka zaplnil univerzitní kino Scala. Tématem prvního ročníku byly Hovory o demokracii.

Účastníci debaty Hovory o demokracii. Foto: Tereza Hermanová

Brno – První ročník cyklu Masarykovy dny na téma Hovory o demokracii uspořádala Masarykova univerzita ve znamení památky prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigue Masaryka v úterý a ve středu v brněnském kině Scala. U příležitosti 170. výročí jeho narození zařadila do programu cyklus přednášek, projekci filmu, debatu a koncert.

Středeční debata volně navazovala na projekci filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Hlavním tématem diskuze byl sám Masaryk, jeho vliv na politickou situaci a demokracii. Diskutující upozornili na jeho světlé i stinné stránky, které dodnes mají významnou roli na vnímání jeho osoby nejenom v České republice. Robert Badinter, opravdu významný právník, který se zasloužil například o zrušení trestu smrti, mi vždy říkal, že je škoda, že nemáme Masaryka teď. On by dokázal Evropu vést dobře a mohl by být evropský prezident. Měl velké politické dovednosti, ale současně věřil tomu, že v sobě opravdu má ten humanistický ideál,” popisuje soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková.

Zasloužil se o vznik Československa, přijetí první Ústavy a svobodu národa. Masaryk je dodnes mýtem Česka, jak v dobrém, tak špatném,” poznamenal rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Petr Oslzlý. „Doma jsme měli jeho velkou bystu. Aniž bych si to uvědomoval, tak podle toho, kde bysta zrovna stála, jsem mohl číst situaci. Když zmizela, tak jsem věděl, že nastal stav ohrožení, vzpomíná.

Debatující poukázali i na Masarykovy razantní politické postoje. „Během své kariéry se zúčastnil vojenských intervencí v Těšínsku, vládnul přísným způsobem, podporoval trest smrti a v průběhu Velké války razil tezi, že je to válka demokracie s teokracií. Mnohé jeho názory byly naivní, ale jako politik byl realistický a tvrdý,” konstatoval publicista Roman Joch.

„Byl oddaný demokrat ovlivněný americkým pojetím demokracie. Považoval ji za myšlenku humánní a pokrokovou, nikoliv za formát pro řízení věcí. Domníval se, že demokracie dělá lidi lepšími, zmínil diplomat Michael Žantovský. Právě otázka Masarykova přístupu k demokracii byla jedním ze stěžejních bodů diskuze. Hosté se shodli, že demokracie není nadčasovou hodnotou, i ona se nějakým způsobem vyvíjí a je pro ni důležitá historická perspektiva. „Mluvíme-li o demokracii, tak mluvíme hlavně o pravidlech. V demokracii nevládnou lidé, ale pravidla, zhodnotila Šimáčková.

Během diskuze byl Masaryk mnohokrát srovnáván s Václavem Havlem, se kterým ho spojuje obdobně optimistické pojetí demokracie. Právě oni jsou podle Šimáčkové dodnes jedním z důvodů, proč od demokracie mnohdy očekáváme příliš a jsme zklamáni její skutečnou podobou.

Další ročník Masarykových dnů plánují organizátoři uspořádat opět u příležitosti oslav výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka příští rok na jaře.

Klíčová slova: Masaryk, debata, Masarykovy dny, demokracie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.