25.04.2017 19:43


Marie Horáková šije kroje pro lidi i pro panenky

Autor: Eva Bartáková | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Folklorních slavností na jižní Moravě přibývá. Jejich nedílnou součástí jsou kroje, o které mají lidé stále větší zájem. Ušít kroj však zvládne jen málokdo. Marie Horáková z jihomoravské obce Těšany se tomuto řemeslu věnuje už od mládí. Kroje propůjčuje místním dětem, stará se o ošacení místního folklorního souboru i stárků a také šije na zakázku.

Marie Horáková navštěvuje folklorní akce v kroji.

Brno – Marie Horáková se už třicet let živí výrobou tradičních oděvů neboli krojů. Žije v obci Těšany nedaleko Brna, kde jsou tradice stále živé. Každý rok se tam konají hody na počest patrona kostela. Kdysi na ně sama chodila ve slavnostním kroji jako stárka, dnes lidi na hody obléká.

Jak dlouho trvá ušít jeden kroj?

Každý kroj jinak dlouho. Někdy jedna výšivka zabere třeba i dvacet hodin. Na korduli trvá jenom samotné vyšívání třeba čtyřicet hodin. Kolik času zabere celý kroj, to se asi ani nedá spočítat. Stejně tak neumím říct ani to, kolik krojů jsem za život ušila. Jednoduše hodně.

Na kolik vyjde kroj?

Odvíjí se to hlavně od výšivek. Samotné šití, když nepočítám materiál, může stát třeba mezi dvaceti a třiceti tisíci. Cena se liší kroj od kroje.

Jak jste se ke svému řemeslu dostala?

První kroj jsem ušila na panenku asi jako desetiletá. V šestnácti, když jsem chodila za stárku, jsem si vyšila kapesníček ke kroji. V devatenácti jsem nastoupila do folklorního souboru, kde jsme si nějaké věci šili sami. Ale naplno jsem se tomu začala věnovat až po mateřské, kdy pro mě neměli místo v původní práci.

Šijete celé kroje?

Záleží, jak si kdo poručí. Někteří lidé chtějí ušít jen části kroje, někteří celý. Například před deseti lety jsem pro jednu slečnu šila úplně celý kroj, tedy spodničky, vrchní sukně, zástěry i rukávce.

Od krojů pro panenky přešla Horáková ke krojům pro lidi.

Moje kroje docestovaly až do Japonska

V každém regionu nebo i v každé vesnici vypadají kroje jinak. Šijete oděvy jen z jedné oblasti?

Ne, šila jsem oblečení z různých míst. Už u nás v Těšanech jsou kroje tak na půl mezi dvěma regiony. Dívčí jsou z Hanáckého Slovácka, chlapecké jsou z Brněnska. Takže jsem dělala kroje z obou těch oblastí, ale taky z Kyjovska, z Hané nebo z Valašska. Jednou jsem šila i český kroj z Polabí, takový ten s holubičkou.

Jak si vás našel zákazník z Čech?

Objednal si to tehdejší předseda vlády Miroslav Vlček. Pro něho jsem šila hanácký kroj, protože odtamtud pochází. Manželka je odněkud z Polabí, tak pro ni jsem ušila oděv zase z té oblasti. Vytvořila jsem ho podle starých vzorů z muzea. Ale nejdál se můj kroj dostal do Japonska. Jedna hračkářská firma tam chtěla poslat nějaký dárek, tak mi dali takové hezké panenky a já jsem na ně ušila kroj z vesnice, kde ta firma sídlí.

Je složitější šít na panenku?

Práce je na tom panenskovském kroji stejně jako na normálním, ale je to ještě složitější, protože všechno musím dělat menší.

Snažíte se co nejvíc přiblížit původnímu vzhledu krojů. To si všechno vyhledáváte v muzeích?

Ze začátku jsem hodně chodívala po muzeích. Ale většinou mi lidé donesou nějaký vzor, třeba něco po babičce.

Starám se o více než šedesát krojů

Při jakých příležitostech se kroje nosí?

Na hody, do folklorních souborů, nosí je i muzikanti.

Místní folklorní sbor Lušňáček oblékáte vy?

Ano, dětem z Lušňáčku půjčuji kroje. Nosí jednoduchý oděv, kterému říkáme selský. Můžou se v něm snadno hýbat. Ale mám k zapůjčení i slavnostní kroje pro malé děti. Obvykle se do něj oblékají tak od tří let, ale někdy už i v jednom roce. Krom toho se starám o obecní kroje, které se půjčují stárkám a stárkům na hody. No a pak mám ještě své vlastní. Když jsem to spočítala, tak se starám tak o šedesát krojů, možná i o víc.

Co obnáší péče o kroje?

Slavnostní ženský kroj se musí dát do pořádku pokaždé, když v něm dívka někam jde. Tvrdé sukně se perou jednou za dva roky, ale třeba rukávce se musí vyprat vždy, když si je někdo někam vezme. Takže se o ty kroje starám v podstatě nepřetržitě.

Kdo má o kroje největší zájem?

Co se týče věku, tak mladí i staří, mezi tím není rozdíl. Šiji dámské i pánské kroje, zhruba půl napůl.

Oblékáte se do nich ráda i vy sama?

Ano. V kroji chodím od pěti let, vystupovala jsem i v souborech. Teď mám svůj vlastní, který jsem si sama vytvořila. Na zástěru jsem vyšila písmena “M” a “H”, která představují můj monogram.

 

Slovníček pojmů:

Stárka/stárek – označení pro krojované účastníky hodů, někde se tak označuje jeden pár, někde mají stárků více

Hody – tradiční slavnosti, které se konají každý rok u příležitosti svátku patrona obecního kostela nebo obce

Kordule – vyšívaná vesta u kroje

Holubička – široká vyšívaná mašle na čepci

 

*Marie Horáková z Těšan šije kroje na zakázku už třicet let. Kromě toho se věnuje také kreslení a modelování z hlíny. Všechny své výrobky vystavuje. Nedávno zorganizovala velkou vernisáž u příležitosti svých padesátých narozenin, kde představila své kresby z mladí i oblíbené krojované panenky.

 

O folklorním souboru Lušňáček jsme informovali v jednom z našich minulých článků.

Kroj si oblékají i studenti Masarykovy univerzity. Článek o folklorní tanečnici vyšel v časopisu Atrium.

Klíčová slova: Folklor, kroje, šití, hody

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.