27.11.2018 16:33


Mám určitý způsob psaní i humoru, ale v podstatě se pořád hledám, říká slamer Petr Uram

Autor: Eliška Podzemná | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Dvacetiletý student Petr Uram se díky předmětu na Univerzitě Palackého stal performerem ve slam poetry. Říká si Medard Capek a vždycky vystupuje v kapuci. Slamuje už skoro rok a se svými vystoupeními stihl projet velkou část České republiky.

Autor: Eliška Podzemná

Hranice – Petr Uram je studentem Filozofické fakulty univerzity Palackého, konkrétně angličtiny se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad. Ve volném čase se věnuje slam poetry. Už jako student gymnázia psal básně, teď díky slam poetry baví diváky na exhibicích a dělá to, co ho naplňuje.

Autorka se společně se zpovídaným zná, proto si v rozhovoru tykají. (pozn.red.)

Můžeš přiblížit, co je to slam poetry?

Slam poetry v podstatě nemá definici, ale dá se říct, že je to dramatický přednes poezie. Poezie, kterou slameři předvádí může být i próza, může to být cokoliv. Existují slameři, kteří nepromluví ani slovo nebo je jejich vystoupení více pohybově založené. Hlavním slovem je určitě performance – vystoupení.

Víš něco o historii slam poetry, odkud pochází?

Slam vznikl v Americe někdy v sedmdesátých a osmdesátých letech, přibližně ve stejné době, kdy vznikl rap. Tehdy byl slam hodně jiný. Americká představa je obecně jiná než ta česká, a i představa v jiných evropských zemích je jiná než u nás. Slam poetry je velice populární například v Maďarsku, tam se ale nezabývají humorem, spíš sociálními tématy. Je populární i ve Francii nebo v Belgii, tam spíš slameři vytváří osobní a politická témata. Český současný styl je dost specifický. To je dáno naší českou povahou, že se raději smějeme, než přemýšlíme. (směje se) Slam se k nám dostal někdy v devadesátých letech. Už tehdy byla mistrovství, mohl se přihlásit skoro každý. V dnešní době se dělají kvalifikace, na vystoupení chodí i tisíce lidí.

Zmínil jsi, že slam poetry je dramatický přednes poezie. V čem se tedy liší slam poetry od klasické poezie?

Poezie se většinou snaží být lyrická. V dnešní době je populární psát i nerýmovanou poezii, v podstatě zachycovat určitý okamžik, nebo chutě a tvary. Slam je jiný v tom, že když se čte poezie, tak básník sedí nebo stojí a čte báseň. Občas do toho hraje i nějaká hudba. Kdežto ve slamu jsou zakázané jakékoliv rekvizity. Básně se říkají zpaměti - není to pravidlem, ale většinou je říkáme zpaměti. To je tím odlišením od čtení básní. Důležitým prvkem je samotný slamer, který není jen obyčejným básníkem, ale dělá pohyby, je dramatický. Tím je slam poetry zajímavá.

Jak ses dozvěděl o slam poetry?

Viděl jsem videa na internetu. Taky existuje na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP nepovinný seminář s Bobem Hýskem, což je hlavní postava olomoucké slam poetry scény, hlavní organizátor akcí a bývalý slamer. Bob učí takzvaný slaminář. Lidé si tam mohou vyzkoušet, jaké to je dělat slam. Buď čtou cizí výtvory – nějakým zajímavým způsobem – nebo můžou psát vlastní. To je dobré, protože se minimálně posunou dál ve svém vlastním projevu, anebo se posunou v rámci psaní své poezie.

Ty jsi do slamináře chodil?

Ano, zapsal jsem si slaminář jako předmět. Vždycky jsme se scházeli v hospodě a tam jsme si básně četli a předváděli. Na konci semestru byla zápočtová performance, kam přišli diváci a hodnotili.

Jak vypadá slam poetry performance?

Většinou se slam performanci říká exhibice, tam o nic nejde. Na exhibici je vždy určitý počet slamerů. Moderátor zahájí večer, pozve si slamery na podium a poté je nechá losovat čísla, podle toho, kolik vystupujících tam je. Na exhibici funguje dvoukolový systém, kdy v prvním kole jdou slameři popořadě od jedničky a v druhém kole se to otočí.  Čili ten slamer, který šel poslední, jde v druhém kole první. Je to někdy nevýhodné, protože jeden slamer jde dvakrát za sebou, ale většinou je mezi koly přestávka. Poté hlasují vybraní diváci, kteří jsou důležitou součástí exhibice. Hlasy se sečtou a vyhlásí se vítěz exhibice. Sice na tom nezáleží, ale je to dobrý pocit pro slamera, když má hodně bodů. Většinou je tomu tak, že slamer má připravená dvě vystoupení na večer. Jsou ale výjimky. Když je málo slamerů, tak mohou být i tři kola, takže tři různá vystoupení. V dnešní době existují i různé varianty: existuje duoslam ve dvou, někteří slameři mají sólová vystoupení, tam už se ani nemusí hodnotit.

Petr Uram při slam poetry vystoupení. Foto: Slam poetry Olomouc

Jak jsi začal se slam poetry ty?

Na závěrečném slamináři jsem se zalíbil, skončil jsem druhý. Pak mě Bob Hýsek začal propagovat a začal zvát na různé akce. Projeli jsme polovinu republiky, byl jsem v Břeclavi, ve Vsetíně, Valašském Meziříčí, Šumperku, Hranicích, Praze, v Zábřehu na Moravě a tak různě. Opravdu jsme toho projeli hodně.

Na co se ve svém vystoupení zaměřuješ?

Většinou střídám různé věci. Z počátku jsem vytvářel „rap slamy“, u toho jsem měl nějakou rapovou flow. Vždycky nosím kapuci, dal jsem tak vystoupení takový hip hopový nádech. Vytvořil jsem i spoustu vtipných slamů, napsal jsem i hlubší slamy, politické slamy, osobní slamy, prostě to tak střídám. Někdy tam rapový nádech je, někdy ne. Můj styl je zatím nevytříbený, protože to dělám necelý rok. Začal jsem letos v lednu, to jsem měl svůj první slam, když nepočítám ten zápočtový. Mám určitý způsob psaní i humoru, ale v podstatě se ještě pořád hledám. Byla doba, kdy jsem se snažil performance založit na vtipných slamech, ale zjistil jsem, že se v této pozici necítím úplně přirozeně. Psal jsem hodně na sílu, abych diváky za každou cenu pobavil, ale zjistil jsem, že to nejsem já. Takhle jsem to nechtěl dělat, a proto se pořád hledám. V poslední době už nepřemýšlím, jak to vezmou diváci.

Kolik slamových vystoupení máš?

Zatím na vystoupeních zaznělo asi osm mých slamů s tím, že napsaných jich mám asi patnáct. U některých si ale nejsem jistý, jestli je vůbec někdy předvedu. Říká se, že každý slamer by měl mít minimálně dva slamy, protože jsou dvě kola. Tři slamy, pokud si věří, že vyhraje, protože když vyhraje, dává na konec exhibice přídavek.

Existuje nějaký slam, na který si pyšný?

Existuje nepsané pravidlo, že slamer by v jednom městě neměl říkat jeden slam dvakrát. To platí hlavně v malých městech, kde je jeden klub. Já osobně nejčastěji říkám slam, který se jmenuje Abeceda, kdy říkám různá slova na A, potom na B, nějakým způsobem se to rýmuje. Je to chytře napsané a vytvořené. Tohle vystoupení je docela populární, i když ne vždycky se to setká s pochopením. Myslím ale, že je to slam pro každou příležitost. Je to věc, která neurazí. (ukázku slamu Abeceda můžete vidět ve videu, pozn. red.)

Petr Uram vystupuje vždycky v kapuci a říká si Medard Capek. Foto: Slam poetry Olomouc

Většina slamerů má nějakou přezdívku. Jak si říkáš ty?

Říkám si Medard Capek (čti Kapek, pozn. red.), což je taková slovní hříčka, která mě napadla kdysi dávno. Vždycky se mi líbilo jméno Medard. Capek jako „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“ a iniciály M a C znázorňují taky MC, což je Master of ceremonies, neboli raper. Ne všichni slameři mají přezdívku, někteří mají dostatečně zajímavé jméno. V Čechách mají slameři častěji přezdívky, tady na Moravě je to spíš ojedinělé. Já osobně jsem v součastnosti jeden z mála moravských slamerů, který má přezdívku.

Jak dostáváš nápady na performance?

Od šestnácti jsem psal básničky jako asi skoro každý puberťák, který je zamilovaný a naštvaný na celý svět. Ale je to různé, většinou mě něco inspiruje. Slameři, kteří píšou politické slamy si přečtou noviny, podívají se na zprávy a hned mají inspiraci. Já například jedu ve vlaku a poslouchám hudbu, která je mojí největší inspirací. Pustím si nějakou písničku a napadne mě skvělý nápad, takže často čerpám z hudby.

Máš nějaké slamové úspěchy, na které jsi hrdý?

Vítězství ve slamu je, dá se říct, úspěch. Za největší úspěch ale považuji to, že jsem vystoupil v tolika městech. Byl jsem několikrát první – vždycky, když jsme byli v Hranicích, jsem byl první, ale to je proto, že jsem v Hranicích doma a polovina diváků byli moji známí. Slam poetry vyhrává ten, který si přivede nejvíce kamarádů. (směje se) Je to zlé, ale je na tom něco pravdy.

Klíčová slova: slam poetry, exhibice

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.