19.05.2015 08:56


Malý pán je loutka, která se to nebojí přiznat

Autor: Šindelářová Kateřina | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Loutky v novém filmu Radka Berana Malý pán se nestydí za vodicí dráty a nitě. Jakoby holýma rukama bojují proti dnes všudypřítomné animaci a počítačovým trikům v příběhu putování Malého pána za odpovědí na otázku, která mu nedá spát. A stydět se tyto loutky nemají za co.

Malý pán si postavil chaloupku v lese. Žije v ní spokojeně, dokud mu jeho sen, který se mu začne každou noc zdát, nenamluví, že mu něco schází. Malý pán netuší, co by to mohlo být. Vydává se proto pro odpověď do světa, kde se mu do cesty staví nejrůznější překážky. Tento příběh z knížky Velká cesta Malého pána od Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha zpracoval do filmové podoby režisér Radek Beran. Jeho zkušenost spolupráce na Svěrákově filmu Kuky se vrací se nezapře. Přesto se k divákovi vydává na dnešní dobu netradiční tradiční cestou.

V jinak moderní pohádce hrají hlavní roli dřevěné loutky. Mají díru v hlavě, ze které trčí vodicí drát, a za celý film nezmění výraz ve tváři. Beran sází na řemeslo a obhajuje se tím, že tak nebude dětem lhát. Těžko říct, zda to filmu Malý pán prospívá, rozhodně mu ale na ničem neubírá. Dřevěným tvářím postav, jako je Malý pán, Fída, Zmetek, Dutá hlava či Muří noha, dodávají emoce hlasy. V hlavní roli k divákům promlouvá přirozený a přesto dětem blízký Saša Rašilov, dále například Klára Sedláčková, Miroslav Táborský či Valérie Zawadská. Právě hlasy jsou jedním z lákadel i pro starší diváky. Úsměvným osvěžením pro ně může být zrobotizovaný Vladimír Javorský nebo i v hlasovém projevu tolik typičtí Pavel Liška či snad ještě více Miroslav Krobot. Ten se ani rolí v Malém pánovi nevymyká svým klasickým ledově klidným svérázům, což dospělé diváky rozesměje a pohladí po duši zároveň.

Ve čtvrtek přišel do kin Malý pán. Foto: Alžběta Jungrová

Malému pánovi škodí rozpačitý začátek, který nedokáže na první dobrou zaujmout dospělé, natožpak děti. Naštěstí se z Malého pána vyklube dobrodružný příběh, který se zamotává a rozplétá, přináší strach, napětí i radost, graduje a dospívá až ke šťastnému konci. Aby Beran nevsázel do loterie tolik, i v Malém pánovi může děti ohromit túrující motorka, potápějící se loď či exploze. Dospělé zas může zaujmout družstvo drobných kutilů či fotbalový komentátor, kterého se zhostil Jaromír Bosák.

Vedle dřevěných loutek hraje nemenší hlavní roli i hudba Milana Caise, hudebníka z kapely Tatabojs. I ona vdýchává postavám a příběhu emoce. Zlehčuje situace, které zlehčit má, a dramatizuje okamžiky, které za dramatizaci stojí. Zároveň osvěžuje dospělé diváky a rozpohybovává ty malé. A rozdíl mezi Malým pánem a Kukym? Možná v o něco ucelenějším a srozumitelnějším příběhu. Na začátku filmu si hlavní hrdina pokládá jasnou otázku, na niž po mnoha útrapách, které přinášejí napětí i zábavu, nalézá odpověď. V té se sice pro dospělé diváky skrývá klišé, ale kde jinde než v pohádce jsou klišé povolena.

Klíčová slova: Malý pán, loutky, film

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.