01.06.2016 12:14


Lidé si rádi hrají. A chtějí mít pocit, že jsou dobří, říká Dan Langer

Autor: Pavlica Tomáš | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: FENOwoMEN

Je jedním ze šéfů začínající firmy orientované na kvízy v hospodách. Přitom nikdy vědomostním soutěžím moc neholdoval. „O víkendech u babičky jsem sledoval Riskuj,“ směje se nad svými zkušenostmi Daniel Langer. I přesto se nebál a když se mu naskytla příležitost, chopil se jí. Teď má na starosti všech sedmdesát hospod, které se soutěže účastní.

Názory soutěžících jsou v přiloženém souboru!

Audio

    Názory soutěžících
         
    Autor: Tomáš Pavlica

Co je Hospodský kvíz?

Hospodský kvíz je vědomostně soutěžní zábava odehrávající se ponejvíce po hospodách, restauracích, barech. Prostě po podnicích, kde se konzumuje jídlo a pití.

A kdo jsi ty?

Nyní jsem společník ve společnosti Hospodský kvíz, ale začínal jsem jako moderátor a přes pozici koordinátora pro Olomoucko a okolí jsem se dostal k samotnému jádru.

Dan Langer při moderování

A jak jsi se k tomu dostal?

Celkem jednoduše. Přestěhoval jsem se do Olomouce, předtím jsem byl v zahraničí. Hledal si nějakou brigádu, abych se rozkoukal v Olomouci. Na internetu jsem našel inzerát hledající moderátora Hospodského kvízu. Nebral jsem to moc vážně, myslel jsem si, že jde o ponurou zábavu odehrávající se v nonstopce ve čtyři ráno. Pak mi přišla odpověď s tím, že jsem byl vybrán a ať dorazím do Brna na konkrétnější pokec. Tam jsem se potkal s Tomášem Hlouškem, majitelem a zakladatelem Hospodského kvízu a celkem jsme si padli do oka.

Věděl jsi už předtím o Hospodském kvízu?

Vůbec. Když jsem na inzerát odpovídal, tak jsem si to musel googlit, abych věděl, na co vůbec odpovídám. Bylo to vlastně docela vtipné, jelikož jsem netušil, že za tím stojí jeden člověk, který si všechno dělá sám.

Jaký máš vztah k vědomostním soutěžím?

Jednu dobu byl hodně známý Dobyvatel, ale tu jsem snad jako jediný nehrál. Ani v televizi jsem to moc nesledoval. Samozřejmě u babičky o víkendu Riskuj a podobně, ale že bych to nějak žral, že bych sám soutěžil, že bych měl potřebu se někam přihlašovat, to ne. Hospodský kvíz pojí hlavně zábava. Pokud máte dobrou partu, dobrý tým, pokud se sejde. Nejlepší jsou momenty, kdy lidé ani moc neví, ale nějakou zdravou úvahou dojdou ke správné odpovědi a pak se plácají po rameni a říkají si, jak jsou dobří.

U Magora mě zachránili

Jaké byly začátky?

Začátky byly těžký, byl jsem strašně nervózní, o to víc, že jsem byl v cizím městě bez jakýchkoliv známostí. Takže jsem si vytipovával hospody a zkoušel jim kvíz nabízet. Přitom tehdy vůbec nebyl podchycený způsob této obchodní činnosti, takže jsem dělal obchodního zástupce pro produkt, o kterém jsem ani pořádně nevěděl, jak funguje.

A jak to dopadlo?

Ze tří vytipovaných hospod na to odpověděla jediná, a to U Magora. A to bylo největší štěstí, protože tam se kvíz chytil plně od začátku a začala se budovat komunita. Samozřejmě se vše rozjíždělo pomalu, ale v konečném důsledku to bylo to nejlepší místo, kde začít, protože se začali nabalovat lidi, které soutěžení baví a kteří chodí do teď. A ti to pak šířili mezi své známé.

Jak dlouho už je Kvíz v Olomouci?

V Olomouci už přes dva roky, začal jsem v únoru 2014. A jestli jsem dobře informovaný, tak úplně první kvíz proběhl o prázdninách 2013 v Blansku.

A jak si stojíte teď, na konci jara 2016?

Naštěstí fakt dobře. Těch úplně pravidelných kvízu je asi padesát, s těmi méně pravidelnými máme asi přes sedmdesát hospod.

Ale je to docela lokální záležitost, ne?

Jsou po celé České republice, ale nejvíce fungujeme na Moravě, na jižní a střední. Třeba já jsem Olomoučák, rozený v Kroměříži, takže tam se mi to dělalo nejlépe. Kolega Tomáš Hloušek je Brňák, takže ten má zase nejvíce podchycený Brno a okolí. Ale celkem sympaticky se teď rozjíždí Praha, máme i krajská města jako Plzeň, Liberec, Budějovice, Pardubice nebo Hradec Králové. A k tomu jsou přičleněná taková náhodná města, třeba Kolín.

Princip vědomostních soutěží je stále stejný. Někdo se ptá, ostatní odpovídají

A fungujete stále jako obchodní zástupci, nebo se hospody ozývají samy?

Stále se na tom musíme aktivně podílet, ale už se to vyrovnává, hospody se ozývají. Když se hospody ozvou samy a předpokládáš, že to bude snadné, protože máš jejich zájem, někdy to nakonec vyšumí. Už jsme domluveni na všem, pouze stačí dát datum, kdy bude první kvíz, ale pak hospoda přestane brát telefon. Opravdu nevím proč. Pomáhá i zájem médií, v reakci na článek v Mladé frontě se nám ozvalo asi šest nebo sedm hospod.

Jak vybíráte moderátory?Dan v obležení soutěžících

Spíše jsme rádi, když nějakého seženeme. Na to místo je větší poptávka, ale už při první komunikaci odpadne většina a pak jsme v důsledku rádi, když někoho narychlo seženeme. Je tam dost rychlá zpětná vazba jak od podniku, tak od soutěžících. Předpokládáme, že na moderátora se nepřihlásí nikdo, kdo má problém se veřejně projevovat před skupinou lidí. Pak jsou tam druhotné předpoklady, ale ty se spíš člověk naučí postupně. Takže nehledáme vyloženě spíkry a šoumeny, ale lidi, co tím budou zaujatí.

 

V čem tkví kouzlo úspěchu? Proč lidé v hospodě jen nepijí?

Jsou to asi jednoduchý principy. Je to přidaná hodnota k tomu večeru. Když si jde člověk jen sednout, pít, popovídat si, zahrát fotbálek nebo se dívat na sport, takových večerů má spoustu, je to pro něj všední. Ale kvíz je pro spoustu lidí něco nového, neznámého. A k tomu se připojí to, že lidi rádi soutěží, což jim kvíz umožňuje. Když se podíváš na historii televizní zábavy, vědomostních soutěží je nespočet a stále se nové vymýšlí. A princip je stále stejný, pokládají se otázky a lidi na ně odpovídají. Jsou asi využity základní principy, co lidi mají rádi, jsou v nás asi zakódovaný. Potřebujeme si ověřit, co víme a pak si navodit pocity, že sem dobrej.

Jaká je historie kvízu?

Nejsme určitě první kvíz, který fungoval v České republice a už vůbec ne na světě. To jsou desetiletí zpátky. Inspirace přišla ze zahraničí i z České republiky. Kolega to zkusil, líbilo se mu to, už možná tehdy v tom viděl velký potenciál. Mělo to úspěch, nevzdal to, pokračoval a začalo to postupně růst.

Jaká je vlastně konkurence? Existuje vícero kvízů.

Co do počtu hospod jsme největší, teoreticky bychom tedy měli být i co do počtu účastníků. Ale jestli jsme největší… nevím, takové věci se těžko počítají. Máme třeba nejolajkovanější facebookový profil. Myslím si, že jsme nejvíce zasazeni lidem do povědomí.

Jak jste vlastně přišli na formát?

Taky to není nic extra tvůrčího. Koncept je takový, že je pět kol po deseti tématech, odpovědi píšete na papír. Na konci každého kola je ještě tipovačka, což je otázka spíše na štěstí, než vědomost, aby to bylo vyvážený, aby se mohla ocenit i taková šťastná vědomost. Víceméně všechny kvízy stojí na tomto formátu, inspirace byla značná. Na druhou stranu, grafické ztvárnění i celková prezentace je osobitá pro náš kvíz.

Měnil se nějak kvíz v průběhu tří let? Nezevšedněl těm nejvěrnějším?

V Olomouci to má už pro některé lidi dvouletou tradici. A na rovinu, jsem překvapený, kolik stejných lidí stále chodí, nemá to sestupující tendenci, spíše přistupují nový lidi. Ale jsou i týmy, kteří přijdou jednou a pak už se neobjeví. Ale jsou neustále nahrazovány. Takže nepřemýšlíme nad novým konceptem, spíš dolaďujeme obsah, aby byly otázky co nejjednoznačnější, nejpřesnější, vymýšlíme nová témata, snad zajímavější. Možná bychom chtěli směřovat kvíz tak, aby byl pro lidi i trochu hravější. Jsou tam poslední dobou nějaké doplňovačky, logické věci, hra se slovy. Je v plánu kvíz zatraktivnit tak, aby lidé měli možnost se porovnat v nějakém větším měřítku, třeba s ostatními hospodami ve městě.

Klíčová slova: kvíz, vědomosti, Langer,

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.