30.03.2017 16:42


Lidé se mohou ve veřejném prostoru vzdělávat, nemusí jen koukat na reklamy, říká Michal Ondráček

Autor: Dominika Vrbecká | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Osvěžit si cestou v hromadné dopravě všeobecné znalosti nebo se i něco nového dozvědět, to je záměrem návrhu, se kterým se Michal Ondráček uchází o peníze z brněnského participativního rozpočtu. Lidé svou podporu jeho nápadu vyjádřili, nyní bude proveditelnost hodnotit speciální skupina pracovníků z různých odborů magistrátu. V rozhovoru Ondráček popisuje okolnosti zrodu nápadu o tramvajových kvízech i jakým způsobem sestavil odhad jejich ceny.

Audio

    Autor návrhu Michal Ondráček považuje kvízy v MHD za přínosné nejen pro děti.
         
    Autor: Dominika Vrbecká

Brno – Návrh hravého vzdělávání v brněnské hromadné dopravě získal nejen nutnou podporu 150 hlasů, ale své sympatie mu vyjádřila více než tisícovka lidí. „Ten nápad je až banálně jednoduchý, skoro maličkost. Přesto věřím, že může být pro veřejnost přínosem,“ říká navrhovatel Michal Ondráček. Pokud jej pracovní skupina magistrátu vyhodnotí jako proveditelný, postoupí do listopadového finále. Na podzim budou Brňané rozhodovat, které občanské návrhy si rozdělí dvacet miliónů z participativního rozpočtu.

„Reklam je plná televize. Není důvod, aby na ně děti koukaly i v tramvaji,“ říká Michal Ondráček. Foto: Dominika Vrbecká

Odkud vzešel nápad využít obrazovky ve vozech hromadné dopravy ke vzdělávání?

Před pár lety jsem byl členem komise na hodnocení projektů žáků, kteří se účastnili Inovation Campu. Děti ze základních škol tam tvoří týmy a řeší různá zadání. Dostali tehdy za úkol vymyslet inovace do vzdělávacího systému a jedna skupinka prezentovala právě vzdělávání ve veřejném prostoru formou kvízu. Jenže dál se s tím nápadem nic nedělo. Čtyři roky mi zůstal ležet v hlavě. A když město vyhlásilo participativní rozpočet, vytáhl jsem to ze šuplíku a napsal krátký záměr.

Jaká je vaše cílová skupina?

Zpočátku jsem uvažoval o hravém vzdělávání pro Brňany. Tím myslím lidi, kteří cestují hromadnou dopravou, což jsou rodiny s dětmi nebo děti samotné. Původně jsem zamýšlel vytvořit kvízy, které by mohly zaujmout mládež asi od páté třídy výše. Jenže potom se mě můj třináctiletý syn zeptal na něco, co zrovna probírali v dějepise, a já mu neuměl odpovědět. Za ty roky jsem to zapomněl. Takže proč si to nezopakovat zábavnou formou? Tramvajové kvízy by mohly zvýšit úroveň všeobecného přehledu u dětí i dospělých.

Váš návrh v krátké době získal podporu veřejnosti. Na stránce Dáme na vás má přes čtrnáct set lajků.

Samotného mě to překvapilo. Žádnou extra reklamu jsem svému návrhu nedělal. Zmínil jsem se asi deseti kamarádům a ti mi dali lajk. Potom jich tam za dva dny naskočilo asi 800 dalších. Dodneška netuším, jak se to stalo. Nejspíš jsem hlasující opravdu zaujal.

Jak jste sestavoval rozpočet projektu? Začněme s největší položkou, tvorbou otázek.

Sednul jsem si k internetu a zkusil připravit jednu otázku. Zabralo mi to asi půl hodiny.  Zeptal jsem se sám sebe, kolik bych zaplatil tomu, kdo bude otázky tvořit. Z toho vyšla kalkulace přibližně stovku za otázku, protože ji nestačí jenom vymyslet a ověřit, ale také ji nějakým způsobem graficky ztvárnit. Pro začátek je třeba připravit otázek velké množství, třeba tisíc. Tam vidím největší náklad.

Dále počítáte s třiceti tisíci korunami za vytvoření a údržbu otázkového webu.

S tvorbou webu mám sám zkušenosti a nadto jsem jich už i několik objednával. Takže vím, že udělat nějaký trochu solidnější web je otázka třeba dvaceti tisíc.

Na zaplacení vysílacího času jste vyhradil padesát tisíc. Není ta částka podhodnocená?

Původně jsem s ní vůbec nepočítal. Myslel jsem, že když vozy dopravního podniku patří městu, nebude to potřeba. Jenže jsem měl telefonát z magistrátu, že musím doplnit do rozpočtu další položky, protože za vysílací čas na obrazovkách v tramvajích se platí.

Jste si vědom nějakých nedostatků, kvůli kterým by pracovní skupina magistrátu mohla váš návrh zamítnout jako neproveditelný nebo po tři roky neudržitelný?

Upřímně, nevím. Řekli mi, že se jedná o takzvaný měkký projekt, u kterého se předem počítá s udržitelností jeden rok. Asi by mě velmi mrzelo kdyby návrh zamítli kvůli tomu, protože to nepovažuji za jeho chybu. Já uvažoval a počítal s udržitelností na tři roky. Označení měkký projekt je jenom škatulka, do které by se to mohli rozhodnout zařadit. Můj emoční vztah ke vzdělávacím kvízům v hromadné dopravě je takový, že je považuji za dobrý nápad. Na druhou stranu pokud je město smázne ze stolu, nedá se nic dělat.

 


Michal Ondráček obdržel v roce 1991 inženýrský titul na Vysokém učení technickém v Brně. Poté téměr patnáct let pracoval jako manažer. V té době absolvoval kurz metodiky GROW Johna Whitmora a koučování jej zaujalo natolik, že se rozhodl mu sám věnovat. Podle svých slov je mu oblast vzdělávání blízká. Posledních deset let se jako lektor věnuje skupinám i jednotlivcům, od roku 2014 je ředitelem školy Inner Game ČR/SK.


Klíčová slova: participatvní rozpočet, hravé vzdělávání v MHD, Dáme na vás, Brno

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.