20.10.2019 23:02


Lidé nechtějí jen dobrou knihu. Chtějí něco víc, říká autor pohádkových knih Pavel Mondschein

Autor: Kristýna Dostálová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

„Někdo začne psát proto, že to cítí jako svoje celoživotní poslání. Jiný chce rozdávat radost, splnit si sen nebo dosáhnout uznání,” říká o psaní Pavel Mondschein. Jeho motivace však byly trochu jiné. Inspirací pro jeho knihu Bordeří povídačky totiž byly příběhy, které si s manželkou vymýšleli o zvířatech, které žily na jejich statku a on si je jednoduše chtěl někam zaznamenat. Úhlavním hrdinou se stala jejich border kolie Kubíček.

Pavel Mondschein

Pavel Mondschein začal Bordeří povídačky napsáním první povídky, která nese název S bílou náprsenkou v černém lese. Borderák Kubíček se v ní snaží najít zaběhnutého beránka. „Jenže jednou pohádkou to neskončilo. Psaní mě začalo bavit víc a víc a příběhy se hromadily. Rozhodl jsem se vydat si je knižně.” Pavel plánoval vydat knihu v malém nákladu jen pro rodinu a známé, oslovená nakladatelství o knihu zájem neměla, tak se rozhodl pro samonáklad. Příběhy publikované na jeho webu ovšem získaly mnoho fanoušků a prvního dílu se nakonec prodalo 700 kusů.

„Čtenáře nejvíc oslovuje nejspíš neobvyklý způsob, kterým jsou příběhy pojaté. Nejsou to ani pohádky pro děti, ani klasické pejskařské příběhy pro dospělé. Je to něco mezi,” popisuje svoje dílo. 

Bordeří povídačky jsou však zajímavé i způsobem, jakým je Pavel Mondschein nabídl čtenářům. Nechal totiž celou knihu zdarma k přečtení na svých webových stránkách. Přesto o tištěnou verzi projevila zájem spousta lidí. Pavel sám nečekal, že bude mít tento způsob marketingu takový úspěch. „Předpokládal jsem, že většina lidí bude dál číst online a jen pár z nich si koupí tištěnou verzi, jenže ono to dopadlo přesně naopak. Čtenost online se rázem propadla, lidé začali čekat na knihu. A pak si ji opravdu koupili. To pro mě byl šok.”

Nyní chystá druhý díl, který opět hodlá vydat samonákladem. Tato cesta publikování mu vyhovuje více. Líbí se mu například, že je více v kontaktu se čtenáři.  „Došlo mi, že nemusím slepě kopírovat to, co je na knižním trhu běžné, a místo toho si můžu hledat vlastní cestu, do které mi nikdo nemluví. Například dál umožňuji číst si pohádky zdarma online, ale taky mám natočenou audioknihu. To čtenáři ocení. Pochopil jsem, že lidé nechtějí jen dobrou knihu. Chtějí něco víc, když to dostanou, dokážou se odvděčit.” Cesta samonákladu ovšem podle něj není pro každého.

„Pro samonáklad jsou zapotřebí organizační schopnosti a ochota věnovat se marketingu a propagaci. Ne nadarmo se říká, že napsat knihu není nic těžkého, ale to pravé umění je ji prodat. A v případě samonákladu to je věc, kterou za autora nikdo neudělá.” Podle něj se vyplatí zainvestovat do ilustrací a korekcí a vybrat kvalitní tiskárnu. Ale co podle Pavla udělá knihu doopravdy knihou?

„Důležité je, co řeknou čtenáři. Teprve v jejich očích, v jejich rukou a v jejich knihovnách se z potištěného papíru stává kniha. Na to bychom my, samonakladatelé, neměli zapomínat,” uzavírá.

*Pavel Mondschein (1978) živil se psaním do časopisů, testoval počítačové hry, nějaký čas se věnoval podnikovému managmentu. Nyní se věnuje překladatelství a ve volném čase píše knihy nejen o zvířatech, ale i postapokalyptické příběhy z českého prostředí. 

Klíčová slova: psaní, knihy, border kolie, samonáklad

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.