12.03.2017 19:01


Lidé mají tendenci rychle zapomenout, když dostanou nějaká práva, říká genderistka Kateřina Lišková

Autor: Eva Bartáková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Ve svých nejnovějších pracích se socioložka Kateřina Lišková věnuje genderovým vztahům za vlády komunistického režimu. V období socialismu pojem gender v Československu neznali, zato rovnost mužů a žen se u nás řešila možná víc, než si v současnosti připouštíme.  

Audio

    "Je těžké vidět, že komunismus přinesl nějaký typ svobod."
         
    Autor: Eva Bartáková

Kateřina Lišková vyučuje na Fakultě sociálních studií.|Foto: Eva Bartáková

Byli si muži a ženy na západě rovnější než ve Východním bloku?

Záleží na tom, o jakém období se bavíme. Pokud mluvíme o začátku státního socialismu, od padesátých do poloviny šedesátých let, máme důkazy, že v zemích Východního bloku byla rovnost větší. Nechci tím říct, že situace za komunismu byla ideální a snadná, ale v dobovém srovnání byly ženy v mnohých ohledech svobodnější na východě než na západě. Muži a ženy si byli rovni v zákoně, takže oba rodiče rozhodovali stejnou měrou o dětech. Oba partneři měli v manželství stejná práva i stejné povinnosti, což předtím neplatilo. Na západě tou dobou takové zákony nebyly a v mnohých ohledech muž rozhodoval o ženě. Třeba jestli smí nastoupit do práce nebo jestli může mít svůj účet v bance.

Jak to bylo v pozdějším období?

V průběhu šedesátých let se podmínky na západě měnily. Vznikala sociální hnutí, ženská hnutí, hnutí za práva gayů a další. Takže se tam situace žen hodně zlepšila. Na druhou stranu vývoj ve Východním bloku byl nerovnoměrný a během normalizace se dokonce mluvilo o tom, že je pro spokojené manželství nerovnost partnerů důležitá. Muž má být ve vedení, jinak se žena údajně necítí ve své kůži. Ale nikdy se u nás nezrušila rovnoprávnost mužů a žen v zákoně, ani právo na potrat zavedené v Československu roku 1957.

Odkud se ve společnosti bere tendence vnímat západ jako svobodnější, když například v právech žen to tak nebylo?

Za komunistického režimu tady byla svoboda v mnohých oblastech omezená. Lidem tak zůstala na jazyku taková pachuť. Když režim skončil, měli radost, že můžou cestovat, studovat, dělat práci, která je baví, že se jim zkrátka otevřel svět. Proto měli tendenci vidět minulý režim celý špatně. A jelikož se v Česku o komunistické minulosti nevedly velké debaty, tak se to černobílé vidění uchovalo.

Jak to tedy vypadalo v Československu, když se k moci dostali komunisté?

Je zajímavé, že mezi lety 1946, kdy u nás uskutečnily první svobodné volby po válce, a 1948, kdy u nás převzali moc komunisté, se ministerstva zdráhala navrhovat nějaké změny vedoucí k osvobození žen nebo narovnání partnerských a manželských vztahů. Týkalo se to reformy rozvodů nebo srovnání práv dětí narozených v manželství i mimo manželství. Naopak se vážně diskutovalo o zákoně, který by znamenal, že se lidé nemohou svobodně vzít, pokud neprojdou lékařskou prohlídkou a nepotvrdí se, že jsou zdraví a mohou zplodit zdravé potomstvo. Komunisté po vítězném únoru tyto úvahy zavrhli, protože nejsou součástí komunistického a socialistického vidění světa. Rovnost vnímali jako důležitou. Samozřejmě se tím myslí rovnost třídní, ale i ta, dnes bychom řekli genderová nebo rovnost mužů a žen.

Co pro dosažení rovnosti komunisté podnikli?

Přijali nový zákon o rodině stanovující rovnost muže a ženy v manželství. Zároveň děti narozené v manželství i mimo něj získaly stejná práva. Ženy měly možnost pracovat stejně jako muži. Manžel už neměl právo rozhodnout, jestli manželka smí nebo nesmí jít do práce. Tyto změny vešly v platnost asi během  dvou let od nástupu komunistů k moci.

Následovalo zavedení reforem zaměřených na usnadnění práce v domácnosti. Postupně se rozšiřovalo množství školek a dalších zařízení, která měla ženám usnadnit to, že jsou matky. Jenže na přelomu 50. a 60. let se objevila nová silná skupina odborníků prohlašující, že děti, které jsou v raném věku vychovávány v kolektivní institucionalizované péči, budou mít nebo už mají psychologické problémy.

Jak na to přišli?

Dělali výzkumy například v dětských domovech, kde jsou děti bez rodičů dlouhodobě. Sledovali například nemocnost, ale hlavně jak se ty děti projevují, kdy se naučí mluvit, jak zvládají motorické dovednosti a komunikaci s okolím. Zjistili, že děti v institucionalizované péči, typicky v těch dětských domovech, jsou opožděné ve vývoji a z hlediska psychologů reagují neadekvátně. Nedokážou si budovat vazby, jsou buď apatické nebo se naopak věší na každého dospělého.

V čem viděli odborníci příčinu?

Psychologové došli k závěru, že děti si nemohou vytvořit vazbu na nějakou osobu, když dvacet dětí měla na starost jedna teta a ta se ještě střídala s dalšími na směny. Výsledky získané v dětských domovech se pak začaly vztahovat i na další typy zařízení, jako jsou školky a jesle. Nebral se moc ohled na to, že tam fungovala jiná forma odloučení.

K čemu to vedlo?

Vznikla panika kolem toho, co se to děje s našimi dětmi a rodinami. A když se debatovalo o dětech, tak se nepřímo debatovalo i o ženách. Protože je to právě matka, která je zodpovědná za poskytnutí prvotní péče. V 60. letech tak došlo k politickým změnám, jež byly pro ženy v mnoha ohledech příjemné. Například se prodloužila mateřská dovolená. Vedlo to ale také k tomu, že se místo na rovnost mužů a žen začal klást důraz na to, aby ženy byly s rodinou. Od žen se očekávalo, že budou dobré pracovnice, ale zároveň i dobré matky, což pro ně znamenalo víc povinností. Svým způsobem byly zase tlačeny zpátky do tradiční role ženy v domácnosti, a důraz na genderovou rovnost se v pozdním socialismu rozostřil. 

 

*Kateřina Lišková, Ph.D. přednáší na oborech genderová studia a sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vyučuje například kurzy Sociologické teorie genderu nebo Sexualita a gender za komunismu. Přednášela na několika zahraničních univerzitách, v současnosti působí na Technické univerzitě v Berlíně. Přispívá do zahraničních monografií a žurnálů. V Česku jí vyšla kniha Hodné holky se dívají jinam. Feminismus a pornografie.

Klíčová slova: Komunismus, Československo, gender, rovnost

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.