16.12.2020 20:28


Lidé kvůli koronaviru rušili svatby. Po šesti letech se tak zastavil růst počtu sňatků

Autor: Jan Podmol | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Svatba je pro mnohé lidi jedním z největších zážitků v životě. A právě data o sňatcích ve 21. století zveřejnil tento týden Český statistický úřad. Jaký byl nejoblíbenější měsíc pro uzavření sňatku, průměrný věk novomanželů či dopad koronavirové pandemie? I na tyto otázky přinesly odpovědi nejnovější údaje.

 

Praha - Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v pondělí informace o sňatečnosti v jedenadvacátém století. Na základě analýzy dat z let 2001 – 2019 přišli statistici s mnohými zajímavými poznatky a představili vývoj nejrůznějších ukazatelů v průběhu let. „Nejvíce sňatků lidé uzavřeli v roce 2007, kdy se vzalo téměř šedesát tisíc párů. Naopak pouhých třiačtyřicet tisíc svateb v roce 2003 bylo českým historickým minimem,“ řekla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Konec růstu po šesti letech

Zaměstnanci ČSÚ pozorovali od roku 2008 pravidelný pokles sňatečnosti. V roce 2014 se ale situace změnila a uzavřených sňatků každoročně přibývalo. Vzestupný vývoj však letos zastavila koronavirová epidemie. Kvůli vládním nařízením lidé často svatby rušili. Nejvyšší propad zaznamenali statistici v březnu a v dubnu, kdy byly svatební obřady kvůli nouzovému stavu zakázány. Za čísly a grafy se však skrývají konkrétní lidské příběhy.

Například Anna Novotná svou svatbu kvůli koronavirovým opatřením přesunula z června na srpen. „Do poslední chvíle jsme nevěděli, zda se svatby budou vůbec moct konat. Proto jsme se rozhodli, že ji přesuneme na srpen a doufali jsme, že vše proběhne v neomezeném režimu. Naštěstí nám to vyšlo, ale musím přiznat, že organizace v této době byla velmi stresující,“ řekla.

Naopak Klára Žaloudková a její snoubenec odložili svatbu z prosince na příští rok. „S ohledem na současnou situaci nám to nepřišlo vhodné, protože jsme pozvali hosty z celé republiky. Vzhledem k tomu, že jsme neměli nic moc nachystané, nebylo rozhodování těžké,“ popsala.

Nezvyklou situaci musely řešit situaci i matriční úřady. „Kvůli opatřením lidé obřady rušili každý den. Zrušili a přesunuli jsme stovky obřadů. V příštím roce jejich počet o moc víc zvýšit nemůžeme, protože jsme limitováni prostory stejně jako počtem matrikářek a oddávajících,“ uvedla mluvčí městské části Brno – střed Kateřina Dobešová.

Nízký počet svateb má také ekonomické dopady. „Svatební salony a další firmy, které vydělávají na organizaci svatebních obřadů, přišly letos od ledna do září kvůli koronaviru o více než jednu miliardu korun,“ vypočítal ekonom Lukáš Kovanda. „Pro salony, které se specializují na nákladnější svatby, je i ztráta několika klientů závažným výpadkem. Pro některé podnikatele z branže tak může být současný stav až likvidační,“ dodal.

Otázkou však je, zda bude letošní úbytek sňatků výjimkou, nebo tento trend přetrvá i v následujících letech. Podle Štyglerové se další vývoj nedá předvídat. To potvrzuje také sociolog Petr Fučík. „Koronavirus může znamenat jen dočasné odložení sňatků, které se odehrají později. Také ale může vést k rozsáhlé krizi, která podstatně ovlivní vše, včetně podoby rodinného života,“ řekl.

Nejoblíbenějšími dny byla číselně zajímavá data

Nová publikace ČSÚ se však nezabývá pouze vlivem koronaviru na nově uzavřená manželství. Statistici zjistili, že nejčastějším dnem svatby ve sledovaných letech byla sobota, kdy se uskutečnilo téměř sedmdesát procent všech sňatků. Každoročně nejoblíbenějším obdobím pro svatbu pak byly letní měsíce společně se zářím.

Pro snoubence byla atraktivní především číselně zajímavá data, když vůbec nejvíce párů vstoupilo do manželského svazku 7. července 2007. Nejméně vyhledávaným měsícem pro sňatek byl leden. „Ten vystřídal dlouho neoblíbený květen, k němuž se vztahuje mnoho pověr, na které už očividně lidé v jedenadvacátém století tolik nevěří,“ dodala Štyglerová.

K velké změně došlo u věkového složení novomanželů. Každoročně se totiž zmenšuje podíl lidí mladších třiceti let, kteří vstupují do manželského svazku. „Existuje řada vysvětlení, například vzdělanostní expanze. To znamená, že dnes podstatná část mladých lidí studuje výrazně déle a zároveň se nestalo běžnou situací při studiu založit rodinu. Také se proměnila akceptace nesezdaných soužití, takže přestalo platit závazné pořadí nejdřív svatba, potom dítě,“ vysvětlil trend Fučík.

Celou publikaci dat Českého statistického úřadu můžete najít zde.

Klíčová slova: svatba, sňatek, koronavirus, data, ČSÚ

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.