22.05.2017 19:26


Lékařka: Smrt udušením je nejhorší

Autor: Anna Fajkusová | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Trafika

Kouření vnímá jako epidemii, která ohrožuje českou společnost. „Každý rok tu umírá osmnáct tisíc lidí na následky kouření. Kdyby někdy tolik lidí zemřelo na následky jiné epidemie, to by byl horor,“ říká Stanislava Potrepčiaková z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Kromě práce na jednotce intenzivní péče a v Centru pro léčbu závislosti na tabáku objíždí školy s projektem Proč říct Ne cigaretám. „Snažím se s dětmi mluvit na rovinu. Když vídáte lidi umírat na udušení, potom už si moc servítky neberete,“ dodává.

Audio

    Anketa: Zkoušeli jste někdy přestat kouřit? Co by vás k tomu přimělo?
         
    Autor: Anna Fajkusová

Už jen pár dní zbývá do zákazu kouření v restauracích. Jak předpokládáte, že se projeví na počtu plicních onemocnění?

Rozhodně pozitivně. V zemích, kde už nějaká forma zákazu kouření existuje, prokazatelně klesl počet především mladých kuřáků i výskyt kouření u dětí. Neprojeví se to hned, výsledek pravděpodobně uvidíme až za několik roků prostřednictvím klesajícího počtu onemocnění, které cigarety způsobují. Tyto nemoci se totiž vyvíjejí v průběhu několika roků až desítek let, takže efekt uvidíme až v další generaci.


Myslíte, že nemocných ubude, protože kuřáci omezí při pobytu v hospodě počet cigaret, nebo spíše kvůli odstranění pasivního kouření?

Obojí. Pasivní kouření je totiž stejně škodlivé jako aktivní. Lidé, kteří dýchají cizí kouř, jsou na tom úplně stejně, jako by si sami zapálili cigaretu. Pokud někdo pracuje v kuřáckém prostředí a dostane karcinom plic, téměř stoprocentně je způsobený pasivním kouřením. Stejně je to například s rakovinou hrtanu nebo jícnu. Tu diagnostikujeme v podstatě pouze u kuřáků a u lidí, kteří se často vyskytují v kuřáckém prostředí. (Jak se na nekuřácké prostředí těší hostinský z Karviné čtěte zde)


Zdroj dat: Proč říct Ne cigaretám
Zdroj: Proč říct Ne cigaretám.


Protikuřácký zákon se netýká elektronických cigaret. Jak je to s jejich škodlivostí?

Často se říká, že na cigaretách je nejvíce škodlivý papírek. Papírek ale problém není. Je jedno, jestli hoří papírek, tabák nebo cokoli jiného. Jde o to, že při kouření probíhá proces spalování. Při něm vznikají škodlivé látky, které potom dýcháme. Elektronické cigarety jsou o devadesát procent méně škodlivé právě proto, že v nich neprobíhá proces hoření a spalování. Je to zcela jiný systém, kdy odpadá i problém pasivního kouření. Úplně čisté ale nejsou, záleží na konkrétních výrobcích náplní a pravděpodobně obsahují škodlivé látky, o kterých zatím nevíme. Rozhodně je to ale mnohem méně škodlivá možnost kouření než cigarety.


Elektronické cigarety tedy v restauracích řeší problém s pasivním kouřením?

Teoreticky ano, ale je tady ještě jeden problém. Protikuřácký zákon se nedotýká jen fyzického rizika kouření, ale jde i o psychickou závislost. Pokud se zakáže kouření v podnicích plošně, tedy i elektronických cigaret a vodních dýmek, změní se celkové povědomí o závislosti na kouření. To by mělo do budoucna ještě lepší efekt, než samotné nekouření. Mladí lidé začnou vnímat kouření jako handicap, protože budou vědět, že je zakázáno plošně. Povědomí se radikálně změní a s ním i návyky a rituály. Dokud mají lidé možnost si vybrat, nemají pocit, že dělají něco špatného. Od pacientů vím, že když je něco dovolené, mají pocit, že to nemůže až tak škodit.

 

Věnujete se i preventivním programům na základních a středních školách. Nemáte pocit, že pro děti a mládež je naopak lákavé to, co je zakázáno?

Zakázaná je například marihuana, ale kolik lidí, a nejen mládeže, vykouří třeba deset, dvacet jointů denně? Pokud by to s cigaretami dopadlo jako s marihuanou, tedy jeden joint v pátek před víkendem, bylo by to dobré.


Jak jsou na tom v porovnání s cigaretami vodní dýmky, na které se protikuřácký zákon také nevztahuje?

Vodní dýmky jsou snad ještě horší. Tabákové koláčky, které se v nich spalují, mají pochybný původ. Pocházejí ze zemí, kde pěstování tabáku není nijak kontrolované. V tomto smyslu jsou cigarety kontrolovány lépe. V dýmkových směsích bývá více škodlivých látek, jako jsou těžké kovy a radioaktivní prvky. Navíc voda ve vodní dýmce ochladí kouř ještě víc, než cigaretový filtr. Filtr totiž nefunguje jako filtr v pravém slova smyslu, ale jako chladič. Kvůli ochlazení člověk potom lépe vdechne veškeré zplodiny ještě hlouběji do dýchacích cest a dostane tak do sebe více škodlivin.


A pokud kouř nenatahuje až do plic, ale jen do pusy?

Potom do sebe dostává především nikotin, protože ten se vstřebává už v puse. Tím pádem vzniká vyšší riziko rakoviny ústní dutiny. Takže kuřák si v podstatě může vybrat jen druh rakoviny. Stejně je to i u klasických dýmek. Kvůli spalování je opět stejné riziko jako u běžných cigaret. Navíc se přidává riziko rakoviny rtů, kvůli rozpálené fajfce. Je tam vyšší teplota dýmu, který jde do ústní dutiny a na jazyk.


Může mít kouření i pozitivní účinky? Psalo se například o oddálení Parkinsonovy choroby.

To je pravda, ale oddaluje to tím pádem i její léčbu. Zamaskují se příznaky a tak člověk ztratí čas, po který už se mohl léčit.


A po psychické stránce? Vědci prokázali, že cigareta odbourává stres.

Nikotin odbourává stres tak, že mění hladinu neuromediátorů, tedy nervových přenašečů, v mozku. Není to ovšem patologické a tyto změny naruší rovnováhu v mozku. Člověk se krátkodobě cítí lépe, ale pokud si nezapálí, stres naopak znovu nastává. Dlouhodobé užívání nikotinu navíc změní tu hladinu neuromediátorů natolik, že se u člověka zvýší sklon k depresím. Dokonce psychiatričtí pacienti kuřáci mají léčbu hůře pod kontrolou a častěji se jim psychiatrická onemocnění vrací. Kdysi byla psychiatrie jediné oddělení, kde bylo povoleno kouřit. Dnes už se to zpochybňuje. Pacienti, kteří přestali, se cítili se lépe, snižovala se jim léčba a byla u nich menší recidiva. Je pouze potřeba překonat tu dobu odvykání, ta je totiž nejtěžší a po její dobu se pacienti psychicky zhorší. Ale je to pouze přechodný stav.


Zdroj dat: Proč říct Ne cigaretám
Zdroj: Proč říct Ne cigaretám.

Když už se člověk rozhodne přestat kouřit, doporučila byste mu nějaké podpůrné prostředky?

Základem je dodat odvykajícímu nikotin. Překonává totiž drogovou závislost, podobně těžkou, jako je třeba u heroinu. O tom se tolik nemluví, protože nikotin se podceňuje. Tato droga se ale podává jinou formou než kouřením, většinou jsou to náplasti, pastilky, nebo filmy pod jazyk s obsahem čistého nikotinu. Ten je sice sám o sobě škodlivý, ale je to pouze jedna látka. V cigaretě jsou jich tisíce.


Co se děje potom?

Podávání samotného nikotinu je dobře kontrolovatelné, dávky se postupně snižují a člověk si při tom dokáže odvykat. Potom je tam léčba psychické závislosti. Musíme lidem doporučit náhradní řešení, aby sebrali do ruky něco jiného než cigaretu. Je důležité, aby si to rozmysleli dopředu, protože až budou mít absťák, sáhnou po cigaretě. Existuje například japonský vynález, který se vyrábí u nás. Je to plastová trubička napuštěná aromatickou látkou, která vypadá jako cigareta, ale nezapaluje se. Kromě tohoto návyku je také potřeba se odměnit za každý den, kdy člověk vydrží bez cigarety, nebo pokud sníží počet třeba na polovinu.

Je tedy lepší odvykat postupně, než přestat ze dne na den?

To je individuální. Někteří lidé dokáží přestat najednou, ale silní a dlouhodobí kuřáci většinou ne. Tělo je zvyklé na svou dávku drogy. Úspěch je ale každá cigareta, kterou si nezapálí. Je také důležité nad sebou nelámat hůl, pokud se člověk ke kouření vrátí. Někdy se to podaří až napotřetí nebo napočtvrté, takže neklesat na mysli. Ale kdo opravdu chce, tomu se to podaří.


Jak je to s těhotnými ženami, které přestanou kouřit? Není stres z abstinence pro dítě škodlivý?

Absťák miminko nezabije, cigarety ho zabít můžou. Kouření je jako nalívat jed do placenty a do miminka. Stres se dá navíc zmírnit právě třeba nikotinovou náplastí a není tak škodlivý. To ale mnoho lidí neví. Proto se snažíme šířit osvětu právě i na přednáškách na základních a středních školách.

 

Myslíte, že jsou děti o kouření málo informované?

Zaráží mě, že o rizicích často neví ani ony, ani jejich rodiče. Je to podceňovaná, ale přitom nejčastější závislost v České republice. Kouří 2,5 milionů lidí. Zkuste někde najít tolik alkoholiků. Každý rok tu umírá osmnáct tisíc lidí na následky kouření. Kdyby někdy tolik lidí zemřelo třeba na následky jedné epidemie, to by byl horor. Snažím se to dětem říkat na rovinu. Možná je to drsné, ale taková je realita. Když vídáte lidi, kteří umírají na zadušení, což je jedna z nejhorších smrtí, jakou poznám, tak se začnete na tuto problematiku dívat jinak. Neberete si servítky. Jediná možnost je, že to nebudeme kupovat a podporovat. Můžeme to změnit všichni odspodu.

Do kuřáckých podniků ale chodí lidé dobrovolně, varování je na každé krabičce. Nemyslíte, že zodpovědnost za své zdraví má na sebe nakonec přece jen vzít každý sám?

Kuřáci se novému zákonu brání a cítí se diskriminováni, jenomže ten zákaz není proti nim. Je proti kouření. Já to nevidím jako zásah do soukromého podnikání. Podle mě je kouření epidemie a když hrozí epidemie, platí určitá hygienická opatření. Kouření je riziko pro celou společnost, takže zisky podniků musí jít stranou. Odpůrci argumentují, že je potom možné zakazovat nezdravá jídla. Kdyby ale v jídle bylo plutonium, radioaktivní olovo, arzén, kadmium, těžké kovy, kyanovodík a další prudké jedy, nevěřím, že by je někdo dobrovolně jedl.

Stanislava Potrepčiaková z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno

Klíčová slova: Trafika, nemoci, lékař, plíce, odvykání

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.