06.04.2011 12:36


Ladislav Janíček: Některé mé vize byly zamítnuty. A univerzitě to prospělo

Autor: Vanda Vrubelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Kvestor univerzity Ladislav Janíček věří, že zmenšení počtu studentů a zaměření na dovednostní stránku výuky pomůže zvýšit uplatnění absolventů. Jak toho chce docílit? Co si myslí o školném a na čem chce pracovat nejdřív, pokud bude zvolen?

Brno – Pět kandidátů bojuje o post rektora Masarykovy univerzity. Většina z nich je spojena s určitou fakultou. Ladislav Janíček je kvestorem univerzity a svou neutralitu bere jako výhodu. Vadí mu masovost studia na univerzitě. Chtěl by to změnit.

Ladislav Janíček při rozhovoru. Foto: Vanda Vrubelová.Ve svém programovém prohlášení uvádíte, že chcete upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Jaké jsou podle vás nejhorší dopady masové výuky na studenty?

Jako klíčový vnímám podíl dovednostní výuky versus výuky znalostní, respektive přednášky versus interaktivní forma výuky. Dovednostní stránka by ale měla být vnímána jako důležitější. V České republice nyní studuje asi šedesát procent studia schopné populace. Kapacity škol jsou ale omezeny.

Jak to chcete změnit?

Změny by se měly odehrávat v rovině studijních programů, které vznikají na základě profilu absolventa. Od toho, co by měl umět, se odvíjí jednotlivé náplně předmětů. Pokud chci někoho naučit dovednost, nemůžu ho to naučit pouze přednáškou. Učební výstupy ve studijních programech tedy musí být nastaveny tak, aby jim odpovídaly metody výuky a hodnocení. Proto si myslím, že je nezbytné, aby jednotlivé studijní programy prošly evaluací.

Aby se tedy studenti mohli naučit dovednosti důležité pro svůj obor, je potřeba zmenšit počty studujících?

Dosud Masarykova univerzita rostla. Máme ovšem omezený počet financovaných studentů. Dovednostní výuka je samozřejmě časově náročnější a tím pádem i dražší. Počet studentů by se tak měl snížit na číslo udržitelné z hlediska kvality. Není možné, abychom měli na některých fakultách kolem šedesáti studentů na jednoho učitele.

Všichni kandidáti se zabývají problémem nadměrné administrativy. Jak konkrétně si představujete řešení vy?

Je potřeba aktivně vystupovat směrem k poskytovatelům dotací, aby jejich podmínky byly proveditelné na půdě vysoké školy a neznamenaly přebyrokratizování. Například zákon o finanční kontrole, který určuje systém k podepisování příkazů. Ten není vhodný k nastavení v organizacích, které mají i jiný než liniový systém řízení. 

Ladislav Janíček se snaží o kritickou reflexi své práce. Foto: Vanda Vrubelová.

Jak to chcete vyřešit?

Přišel jsem s návrhem funkcionální struktury, která by měla oddělit dva systémy řízení na univerzitě. Liniový systém řízení znamená model univerzita – fakulta – ústav. Tak se řídí výuka. Druhý se týká řízení projektů. Na jedné straně mám vedoucího projektu, na druhé straně mám děkana fakulty. Potom mám rektora a poskytovatele dotace. Poslední dva roky řeším, jak je postavit vedle sebe a nezpůsobit to, že jejich překrytím vznikne složitý byrokratický systém s dlouhou řadou nutných podpisů. 

Velkým tématem jsou také poplatky za studium. Co si o tom myslíte vy?

Školné je určitě jedno z velkých témat, které se bude řešit. Rozhodně je potřeba chránit studenty před tím, že by bylo zavedeno školné, aniž by fungoval podpůrný systém půjček. Nemělo by dojít k tomu, že se znepřístupní vzdělání. Taky je důležité, aby se nezavedl paušální systém. 

Proč je to tak důležité?

Placení by mělo diferencovat školy podle jejich kvality. Jinak to celé ztratí smysl a dovolím si říct, že takový systém by byl k ničemu. Ať už budu zastávat jakoukoli pozici, budu usilovat o to, abychom se k tomu mohli kompetentně vyjádřit jako reprezentace vysokých škol. 

Na čem byste po svém zvolení začal pracovat v prvé řadě?

Myslím, že máme několik aktuálních témat. Jedním z nich je rozjezd projektů operačního programu Výzkum a vývoj pro inovaci. Konkrétně jde o Středoevropský technologický institut, výzkumná centra. Tato centra bude nutné v nejbližší době usadit do struktury univerzity a nastavit jim podmínky fungování tak, jak fungují fakulty. 

Od roku 2003 jste kvestorem Masarykovy univerzity. Za tu dobu se vám jistě nepodařilo vše. Vzpomínáte na nějaký neúspěch?

V řadě věcí jsem měl vize, které jsem chtěl zrealizovat. Protože ale na univerzitě existuje prostředí, kde je nutné tyto vize podrobovat diskuzím, ne vždy se je podařilo prosadit. Třeba v roce 2006 jsem přišel s představou jiného rozpočtu. V té době to ale ještě nebylo úplně vhodné, protože univerzita stále rostla. Takže neprosazení mé vize se nakonec ukázalo jako přínos. A právě tyto demokratické diskuze dělají univerzitu univerzitou.

Klíčová slova: Ladislav Janíček, kvestor, rektor, univerzitní volby, kandidáti na rektora

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.