Kvůli kůrovci jsem musela vykácet víc než polovinu stromů, říká majitelka lesa na Vysočině

BYSTŘICKO – Veronika Juklová z Bystřicka na Vysočině je jedním z mnoha majitelů jehličnatých lesů, kteří bojují s lýkožroutem smrkovým, jednodušeji přezdívaným kůrovec. Ten napadl ty největší plochy lesů během kůrovcové kalamity v roce 2018. „Během minulých dvou let jsem musela nechat vykácet více než polovinu svého téměř dvouhektarového lesa,“ komentuje Juklová.

„75 až 85 procent lesů na Vysočině je v pokročilém kalamitním stadiu. Ve zbývajících lesích kalamita začíná, jde především o Žďárské vrchy a Kamenicko,“ uvádí mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová a dodává, že k nejméně zasaženým oblastem patří lesy v okolí Nového Města na Moravě a na Pelhřimovsku. Kraj Vysočina je nejpostiženější v celé republice. Podle statistik Českého statistického úřadu se v letech 2018 a 2019 na Vysočině vytěžilo největší množství kůrovcového dřeva.

Kůrovec se začíná běžně rojit na začátku dubna, a proto je třeba provádět kontroly pravidelnými pochůzkami, které odhalí, zda se tento škůdce v lese vyskytuje. Na stromu jsou viditelné drobné vrty a rezavé pilinky, jehličí začne šednout a kůra opadává. Pokud už je strom napadený, musí se zamezit šíření brouka na další stromy, a to odkorněním stromu, chemickým postřikem nebo pokácením a odvezením stromu z lesa.

„Práce však nekončí. Les se musí uklidit od napadaného klestí a větví a znovu zasázet stromky,“ doplňuje Juklová. Holina vzniklá po těžbě dřeva se musí zasázet nejdéle do dvou let od jejího vykácení, aby se les mohl začít obnovovat.

Pro majitele poškozených lesů ministerstvo zemědělství rozdává dotace na podporu obnovy porostu.