20.04.2020 19:36


Kulturistika není sport, ale životní styl, říká profesionální kulturista Pavel Koukal

Autor: Lenka Kročilová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Každodenní cvičení, pestrá a pravidelná strava a permanentka do posilovny. To je základ, který dodržuje většina sportovců. Nejinak je tomu u profesionálního kulturisty Pavla Koukala, který kulturistiku nevyznává jenom jako sport, ale hlavně jako svůj životní styl.

Pavel Koukal na soutěži, kde získal kartu profesionálního kulturisty (Foto: Pavel Koukal)

BRNO/ŽĎÁRSKO – Osmadvacetiletý Pavel Koukal získal titul profesionálního kulturisty před dvěma lety a od té doby se účastní profesionálních soutěží po celém světě. Kromě toho působí jako osobní trenér v jedné z brněnských posiloven, kde se věnuje svým klientům, a hlavně pracuje na své formě. Na YouTube nahrává videa, ve kterých divákům ukazuje, jak správně cvičit.

V kolika letech jste začal posilovat?  

S posilovnou jsem začal docela pozdě, až ve čtvrtém ročníku střední školy, tedy v devatenácti letech. Chodil jsem na vojenskou střední školu v Moravské Třebové, kde to nebyl problém. Ba naopak, mrzí mě, že jsem nezačal třeba už v prváku nebo ve druháku. Motivovala mě k tomu banalita. Tři lidi, včetně mojí mámy, mi v jednom týdnu naznačili, že jsem poněkud přibral a zakulatil se. To mě nakoplo. Chtěl jsem poprvé v životě získat buchty na léto.

Kdy jste se tomu začal věnovat profesionálně a zúčastnil se první soutěže?

První soutěž jsem absolvoval po třech letech pravidelného a systematického cvičení. To bylo v jednadvaceti. Byla to kondiční nejnižší amatérská soutěž v republice, určená právě pro začátečníky. Tam mě to soutěžení pohltilo a já věděl, že bych chtěl v tomhle sportu něco dokázat. O dva roky později jsem jel na mistrovství světa juniorů do Salvadoru v Jižní Americe, kde jsem ve své kategorii získal bronz. Status profesionála jsem získal absolutním vítězstvím v mužské kategorii na mezinárodní kvalifikační soutěži v Kladně před dvěma lety.

Co vás na kulturistice baví nejvíc?

Před kulturistikou jsem miloval týmové sporty. Ale na tomhle mě nejvíc baví, že to není sport, ale spíš životní styl. Není to o tréninku třikrát týdně a víkendovém zápase, ale o každodenním jídle. Jedině tak můžete mít nějaké výsledky, když se každý den podřizujete plánovanému tréninku, pak závodu a závodní sezóně. To znamená mít naplánovaná všechna jídla, spánek, regeneraci a trénink.

Jakých soutěží jste se už zúčastnil?

Začínal jsem na těch nejnižších v Česku a postupně stoupal nahoru. Zúčastnil jsem se mistrovství světa v Salvadoru. Poté byly mezinárodní soutěže v Praze. Další zajímavá soutěž byla v roce 2018 v čínském městě Si-an, kde jsem reprezentoval Českou republiku. V minulém roce jsem se zúčastnil mistrovství světa profesionálů v Barceloně. Dá se říct, že díky kulturistice jsem procestoval celý svět a poznal místa, na která bych se nikdy sám nepodíval.

Na který svůj soutěžní úspěch jste nejvíce pyšný?

Nejvíce mi v hlavě utkvěly dva momenty. Zisk druhého místa v absolutním pořadí v čínském Si-anu, kde oslavy probíhaly na pódiu před čínským chrámem a během samotné soutěže jsme tak měli krásný výhled přímo na něj. Ani zájem diváků a asi hodinové rozdávání selfíček člověk jen tak nezapomene. A druhý úspěch, na který jsem pyšný ještě o trochu více, je vítězství na mé první profesionální soutěži při profesionálním debutu v řeckém Nafplio.

Jak probíhá vaše příprava na soutěže?

Dá se říct, že na jednu soutěžní sezónu se chystám celý rok. Celý rok mám rozfázovaný a rozkouskovaný podle plánované soutěže. Začíná to silovou přípravou, kdy se snažím získat sílu na jednotlivé cviky. Dále to pokračuje objemovou přípravou, cílem je nabrat co nejvíce svalové hmoty. A končí to předzávodní dietou, kdy je mým úkolem vyrýsovat a co nejvíce zkvalitnit svalstvo.

Co se děje těsně před soutěží?

Postupně si ubírám víc a víc jídla a příprava je náročnější jak počtem tréninků v týdnu, tak jejich intenzitou. Zařazuji ranní kardio trénink před snídaní. Pár týdnů před soutěží se člověk cítí nejhůř za celý rok, nemá energii. Paradoxně ale vypadá nejlíp za celou dobu. 

Jak ty soutěže probíhají?

Začínají meetingem, kde se koná registrace závodníků a všichni se váží kvůli hmotnostnímu limitu. Potom je semifinálové kolo, ve kterém vybírají finálovou šestku a předběžné pořadí závodníků. Většinou velká část závodníků po semifinále už tuší umístění, a to podle jednotlivých vyvolávání a porovnávání. Do semifinále patří i volné sestavy závodníků, což je pózování do rytmu na libovolnou hudbu v časovém limitu. Nakonec je finále, kde jsou porovnáváni už ti nejlepší, takže většinou prvních šest závodníků.

Setkal jste se někdy s negativními reakcemi na to, co děláte a čím se živíte?

Určitě, ale spíš převažují ty kladné. Já reakce lidí už popravdě moc nevnímám. Ani kladné, ani ty záporné, obě totiž člověka vykolejí. Dělám to kvůli sobě. Živím se tím, co miluji. To je hlavní.

Jak se udržujete ve formě během karantény, kdy jsou posilovny a fitness centra zavřená?

Odstěhoval jsem se ze svého brněnského bytu zpátky k rodičům na statek na Vysočinu. Tady jsem si zřídil malou provizorní posilovnu, kde sice neudělám pokroky, ale bohatě mi stačí k udržení formy během nouzového stavu.

Co byste doporučil sportovcům, kteří momentálně nemohou chodit do posiloven, aby neztratili formu?

Pokud jsou to profesionálové, tak určitě vědí, co mají dělat. Každý, kdo tento sport miluje a žije jím, si hledá spíš možnosti, jak si zacvičit a jak se protáhnout i venku s provizorním vybavením. A pro začátečníky a běžné cvičence doporučuji hýbat se jakkoliv, ale hlavně se hýbat. Aspoň procházkou, během, jízdou na kole, v podstatě to stačí jakkoliv.

Klíčová slova: kulturistika, životní styl

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.