17.05.2020 21:44


Koronavirus prohloubil duševně nemocným úzkosti. Pracovat s nimi je teď náročné, stát nám nepomáhá, říká ředitelka neziskovky

Autor: Jan Valtr | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Psychické potíže člověku vezmou sebevědomí, schopnost komunikovat s lidmi a naplánovat si denní režim. Duševně nemocné proto zaměstnává jen několik firem. Zkusme si představit, co s nimi dělá tahle situace, vybízí ředitelka sociálního podniku Spirála Ostrava Eva Krestová. Kvůli omezení cateringu a zavření kavárny přišla neziskovka o tržby, nové uplatnění pro zdravotně postižené hledá jen stěží.  

Eva Krestová je ředitelkou sociálního podniku a neziskovky Spirála Ostrava (Foto: Petr Podešva)

OSTRAVA — Sociální podnik Spirála Ostrava zaměstnává duševně nemocné lidi v cateringu a provozuje vlastní kavárnu. Kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru přišel o část tržeb, pomoc od státu je ale v nedohlednu. Jako neziskovka zaměstnávající zdravotně postižené na žádnou pomoc nedosáhne. Ředitelka organizace Eva Krestová upozorňuje, že organizace tohoto typu jsou přitom velmi důležité, lidi s psychickými potížemi zaměstnává jen několik zaměstnavatelů.

Pracujete s duševně nemocnými lidmi a denně vidíte průběh jejich potíží. Jak duševní onemocnění změní člověka?

Změní jeho podstatu. Úplně mu vezme sebevědomí. Duševně nemocní mají problémy komunikovat s lidmi, nakoupit si, zajít si něco vyřídit na úřad. Nedokáží si naplánovat svůj denní režim. Na první pohled to vypadá jako naprostý základ, který přece musí zvládnout každý. Nejsou to přitom mentálně retardovaní lidé, jejich průměrný inteligenční kvocient je stejný jako v běžné populaci. Člověk je potom odkázaný na pomoc zvenčí. Aby se tito lidé znovu dokázali postarat sami o sebe, využívají různé sociální služby.

Jakými způsoby s nimi pracujete?

Poskytujeme jim dvě sociální služby, sociální rehabilitaci a sociální terapeutickou dílnu. Obě směřují k znovuzapojení těchto lidí do běžného života. Sociální pracovnice jim dávají podporu, postupně ji snižují a snaží se zvyšovat jejich samostatnost. Když už člověk znovuzíská sociální dovednosti, snaží se svůj život zlepšit tak, aby byl co nejpodobnější běžnému způsobu života. Potřebuje mít dobré vztahy, zájmy a taky práci, protože ta nám dává pocit sebeuplatnění a užitečnosti. Pro ni však stále potřebuje specifické podmínky. Proto jim poskytujeme taky chráněné zaměstnávání. Jsme vlastně jedním z mála zaměstnavatelů, kteří dávají pracovní příležitost lidem s duševním onemocněním, protože je to velmi náročné.

Jak nesou duševně nemocní lidé současnou situaci? Jsou to těžké časy i pro zdravé jedince.

Je to pro ně hodně náročné. Tito lidé mají úzkostné stavy, panické ataky nebo paranoidní stavy i za běžných okolností. Zkusme si představit, co to s nimi dělá v téhle situaci. U uživatelů, které nezaměstnáváme, jen jim poskytujeme sociální péči, se navíc šíleným způsobem prohlubuje sociální izolace. Zvyšuje jim to úzkosti. Možná pak ve společnosti bude větší pochopení pro jejich psychické strasti, protože třeba sociální izolaci si teď všichni prožíváme na vlastní kůži. Každopádně zažíváme i v uvozovkách úsměvné momenty. Lidé, kteří mají za sebou zkušenost s obsedantně-kompulzivní poruchou, která se často projevuje přemrštěnými hygienickými úzkostmi a rituály, se nám třeba smějí, že jsme je dřív měli za blázny a teď se tak sami chováme.

Co informace z médií? Spousta lidí bez psychických potíží je jimi tak přehlcena, že se z toho hroutí.

Když se veřejně mluví o tom, že je na tom ekonomika špatně a bude méně práce, jejich stavy to zhoršuje. I lidem v chráněném zaměstnávání musíme otevřeně říkat, že se nám po finanční stránce zrovna dvakrát nedaří. Práce s naší cílovou skupinou je v těchto časech hodně náročná. Organizace našeho typu jsou přitom velmi důležité. Bohužel teď ještě častěji uslyšíme o lidech, kteří se propadli až do stavu, kdy potřebují pomoc zvenčí a podporu třetí strany.

Přibývá teď počet lidí s duševními nemocemi?

Dopady krizové situace na psychiku lidí se neprojeví čtrnáct dní nebo měsíc poté. Nejvíc to na nás dolehne za půl roku, možná ještě delší dobu. Vyhledat podporu odborníka, jít k psychologovi, je naprosto normální a lidi by se za to neměli stydět. Je třeba pečovat nejen o své fyzické zdraví, ale i o to psychické.

Jak vás postihla protikoronavirová opatření po finanční stránce?

Zdravotně postižené jsme zaměstnávali v cateringových službách a naší kavárně. Kavárna je dosud zavřená, protože leží na takovém místě, kde by okénko nemělo význam. Cateringové služby sice nebyly zakázány, ale veškeré naše zakázky spočívaly v tom, že jsme dodávali občerstvení na konference, večírky, školení a firemní akce. Zkoušeli jsme se chopit rozvozu jídla, ale nezadařilo se.

Proč ne?

Musíme vycházet z možností, které naši lidi mají. To znamená, že moc nevaříme teplá jídla. Děláme takové věci, které jsou schopni připravit a které se můžou naučit i gastro neprofesionálové. Naši lidé vesměs nejsou vzdělaní v oboru. Všechno jsme je museli naučit, od prvního chlebíčku. Teplá jídla nezvládnou, a právě po nich je teď poptávka.

Dokážete vyčíslit, o kolik tržeb přicházíte? Jaké to pro vás bude mít důsledky?

Na tržbách měsíčně přicházíme zhruba o dvě stě tisíc korun. Snažíme se to pokrýt a vymýšlíme pro veřejnost nové služby. Šijeme roušky jak šílení, udržujeme zeleň, teď připravujeme i úklidové práce. Je ale třeba říct, že sedmdesát procent našich příjmů jsou dotace a třicet procent vlastní činnost. Jsme zaměstnavatelem uznaným na chráněném trhu práce a mzdu našich OZP zaměstnanců (osoby se zdravotním postižením, pozn. red.) ze sedmdesáti pěti procent hradíme z příspěvku na podporu zaměstnanosti úřadu práce. Zbylých dvacet pět procent jejich mezd nemůžeme hradit z žádných veřejných zdrojů. Musíme mít skutečně tržby v nějaké výši, abychom měli mzdy z čeho zaplatit.

Takže vás teď nemůže podpořit ani město nebo kraj.

To ne. Rozjeli jsme proto dárcovskou výzvu „Zachraň práci lidí se zdravotním postižením“. A jsme moc rádi, když lidé odebírají naše šité výrobky. Nebo můžeme přijet posekat, sesbírat a odvézt někomu trávu.

Jak si s pomocí neziskovkám vede stát?

Na žádnou podporu nedosáhneme. Jsme taková kombinace neziskovky a sociálního podniku. Máme to pod jedním identifikačním číslem a v hlavní činnosti je zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Nejsme klasická firma, kvůli dotacím nedoložíme tržby, abychom si mohli vzít státní provozní úvěr COVID II. A ani se nám nevyplatí program Antivirus, protože je placený z úřadu práce, ze kterého už máme příspěvky na podporu zaměstnanosti. To by bylo vylej nalej, možná ještě horší. Žádná speciální dotace na podporu neziskovek nebo sociálních podniků není. Vůbec, nikdo se o tom ani nebaví.

Takže vám finančně pomáhají jen lidé přes dárcovskou výzvu.

A soukromé firmy. Krizovou pomoc jsme nedostali od státu, ale Nadace ČEZ, a to byla skutečně krizová pomoc. Dostali jsme dary od soukromých firem, peníze nám přislíbila soukromá banka. Ale od státu jsme nedostali nic. Uvidíme, jestli nám třeba ještě nezkrátí příspěvky na podporu zaměstnanosti, protože budeme mít problém naplnit ty projekty tak, jak jsou vypsány.

Opatření se teď postupně rozvolňují. Mění se tím pro vás něco?

My už jsme lidi museli začít brát zpátky do práce, vymýšlet jim něco náhradního, protože doma už šíleli a byli na tom psychicky strašně špatně. Vytvořili jsme týmy, které se spolu nestýkají. Nicméně po cateringu, který závisí na velkých akcích, poptávka ještě dlouho nebude, takže vymýšlíme nové činnosti. Sociální služba fungovala beze změny po celou dobu, protože je terénní. Sociálně terapeutické dílny potom obnovíme 25. května.

Klíčová slova: duševní nemoc, neziskovka, sociální podnik

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář