13.03.2018 22:13


Komentář: Protesty proti Ondráčkovi můžou zkomplikovat jednání o vládě

Autor: Rudolf Požár | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Sestavování funkční vlády trvá Andreji Babišovi už skoro půl roku a nezdá se, že by se blížilo ke konci. Nedávné protestní akce za odvolání Zdeňka Ondráčka, bývalého příslušníka pohotovostního útvaru veřejné bezpečnosti zasahujícího proti demonstrantům v listopadu 1989, mu v tom ale rozhodně nepomohou.

Rudolf Požár. Foto: Martina Hykšová

Demonstrace proti Zdeňku Ondráčkovi po jeho zvolení do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů dokázaly v poměrně krátké době postavit na nohy kolem třiceti tisíc lidí. Pokud by se Ondráček pro demisi nerozhodl tak brzy a protesty by pokračovaly, je pravděpodobné, že by toto číslo ještě vzrostlo. To všechno se děje v době, kdy se Andrej Babiš s větší či menší intenzitou pokouší sestavit vládu.

Výsledky podzimních parlamentních voleb nedopadly zrovna nejlépe. Hnutí ANO sice zvítězilo, ale s počtem svých mandátů není schopné sestavit vysněnou menšinovou vládu. Pro svůj druhý pokus se proto snaží získat spojence, kde se dá. V odraze událostí posledních dní se tak začíná ve zřetelnějších barvách rýsovat něco o čem se spekulovalo již delší dobu. Jedná se o možnou užší spolupráci hnutí ANO, KSČM a SPD.

Patrné to je ze samotné volby šéfa komise pro kontrolu GIBS, která vyvolala tak silnou odezvu. Ondráček jím byl zvolen v tajném hlasování v pátek 2. března. V druhém kole tehdy získal 79 hlasů, zatímco jeho oponentka z ODS Zuzana Majerová Zahradníková pouhých 57 hlasů. Přesto, že volba nebyla veřejná, řada politiků jako například Zbyněk Stanjura (ODS) nebo Vít Rakušan (STAN) upozorňovala, že za ní musí stát hlasovací koalice KSČM a ANO.

Jasná čísla potvrzující předchozí dohady o paktu mezi těmito stranami nyní ukazuje veřejné hlasování o tom, zda se do programu sněmovny zařadí jednání o odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy sněmovny. O sesazení Okamury z funkce usilovala zejména KDU-ČSL kvůli jeho kontroverznímu výrokům o koncentračním táboře v Letech u Písku. Proti projednávání tohoto návrhu úspěšně hlasovali poslanci SPD společně s KSČM a paradoxně také s ANO, jejichž předseda v tu samou chvíli uctíval oběti prvního transportu Romů v brněnském Muzeu romské kultury. Nejen tato hlasování posilují tvrzení o tom, že se chystá vláda ANO s podporou KSČM a SPD. Poslanci těchto strany by ve sněmovně společně utvořili pohodlnou většinu 115 hlasů.

Další možností je ještě koalice s ČSSD, o které ANO jedná s novým předsedou Janem Hamáčkem. Podmínky takového spojení prý sociální demokraté představí na začátku dubna. Takto složený kabinet by ale stejně potřeboval pro vyslovení důvěry podporu minimálně jedné další strany. Hlasy by takto složená vláda s největší pravděpodobností hledala opět u komunistů. O jednoznačně spokojené a poklidné vládnutí s většinou 108 poslanců by se s nejvyšší pravděpodobností nejednalo.

Jak ukazuje reakce na zvolení Zdeňka Ondráčka, spolupráce s komunisty je pro českou veřejnost stále velmi citlivé téma, které ji dokáže efektivně mobilizovat. Události posledních čtrnácti dnů tak zafungovaly jako jakási zátěžová zkouška.

Andrej Babiš slíbil, že svou další vládu představí ještě před začátkem letních prázdnin. Pokud by v ní jakkoliv figurovala komunistická strana, musí ale už nyní počítat s tím, že vlna odporu by se jistě zvedla znovu, tentokrát navíc s mnohem větší vervou. Demonstranti po Ondráčkově odstoupení totiž získali pocit, že pomocí protestů lze skutečně něčeho dosáhnout. Zaplněná náměstí velkých českých měst namířená proti vládě nejsou rozhodně nic příjemného a znepokojující jsou o to víc, pokud je pár měsíců před komunálními a senátními volbami.

Klíčová slova: Babiš, Ondráček, ANO, KSČM, SDP, vláda,

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.