15.10.2016 17:47


KOMENTÁŘ: Čím je pro nás Václav Havel?

Autor: Tereza Hanusová | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Nedávno jsme si připomněli nedožité osmdesátiny Václava Havla a při této příležitosti se konala řada vzpomínkových akcí. Dnes a denně se setkávám se dvěma protichůdnými názory na něj. Zatímco jedni jej neskrývavě obdivují, druzí zatracují a nenávidí. Na negativní vnímání Havla mají podle jeho spolupracovníka a disidenta Jana Rumla vliv také bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, jak poznamenal v rozhovoru pro DVTV. Naše generace se k Havlovi staví víceméně neutrálně.

V době, kdy byl Václav Havel prezidentem, byla naše generace v plenkách. Já si jej pamatuji jako příjemného pána z televize, který nosil krátké kalhoty, ale jeho velikost a činy jsem ocenila teprve později. Posoudím-li ale to, jak se na bývalého prezidenta dívají mí přátelé nebo lidé stejné generace, všímám si, že je pro ně mnohdy nepochopitelné, proč je zrovna on takto vzýván a oslavován. Po období obdivu k Václavu Havlovi je dnes cítit silná kritika vůči němu, a to především na sociálních sítích, kde si každý může říkat co chce, což způsobuje ve společnosti značné disonance.

Je možné, že ne všichni mladí vědí více než to, že byl prvním českým prezidentem. Mnohem pravděpodobnější se mi zdá ale to, že Václava Havla jsme přímo nezažili, nezažili jsme totalitu, proto k němu nemáme tak vřelý vztah jako naši rodiče nebo prarodiče. Zatímco pro ně to byl člověk, který ukončil nesvobodu a útlak komunistického režimu, my, přestože Havla vnímáme jako bojovníka za pravdu a lidská práva, jej známe pouze z dějepisu a jeho odkaz je pro nás historií.

Já jsem ale pravdoláskař a jsem na to hrdá. Řadím se k těm, kterým osobnost podobná Václavu Havlovi chybí v politice, a rozhodně nejsem sama. Samozřejmě, měl své plusy i minusy. Lidé a politici, kteří jej kritizují, mu vytýkají příliš vstřícný vztah ke Spojeným státům nebo rozsáhlou amnestii. Co se týká amnestie, daleko rozsáhlejší provedl Václav Klaus před třemi lety. Ten také Havlovi vytýkal koncept "nepolitické politiky", stejně jako Jan Ruml. Tento koncept aktivního zájmu o věci veřejné prý neuměl dostatečně vysvětlit a přiblížit lidem. Podle jiných měl hned po revoluci zrušit KSČ a potrestat činy komunistů, což v duchu hesla "nejsme jako oni" neudělal. Neměl to však pouze ve svých rukou, nebyla na to politická vůle společnosti, ani politických stran.

Tereza Hanusová

Je nejspíše úděl disidentů, že sice nastolí nový režim, ale s jeho řízením si příliš nevědí rady. Je to však nejen proto, že do Hovla byla vkládána nepřiměřená očekávání, ale také proto, že se při vytváření demokracie dopustil určitých přešlapů. "Havel se zpočátku na Hradě choval jako král, neuznával parlament, přestože chtěl parlamentní demokracii," říká Jan Ruml, "později se ale systému přizpůsobil." Kdo z jeho odpůrců by se dnes postavil do jeho role?

Nedá se říci, že by přinesl České republice nějakou ucelenou politickou vizi do budoucna, ani po sobě nezanechal politické spisy, ale byl zásadní osobností novodobých dějin. Ve svých dílech převážně kritizoval minulý režim, nicméně jeho osud přispěl k zásadní historické změně v naší společnosti. Jeho hlavní odkaz tak nespočívá v jeho literárních počinech, jako spíše v Havlovi samotném. Mnoho jeho názorů by bylo třeba dovysvětlit, jelikož mladí lidé jim dnes nerozumí, respektive nerozumí tématům, kterým se věnoval. 

Klíčová slova: Václav Havel; výročí; mladá generace; názory

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.